Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v lednu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

V meziročním vyjádření růst objemu poskytnutých hypoték v únoru zvolnil na 62 procent z lednových 72 procent. Počet nových hypoték v únoru dosáhl 5277, což je o 37 procent více než před rokem. „Objem nových hypoték v únoru pokračoval svižným tempem a k jeho oživení nepřispělo pouze obvyklé mírné únorové oživení. Tento nárůst odráží nejen další zvýšení průměrné hypotéky, ale pozorujeme i mírný nárůst počtu nových hypoték,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jaromír Šindel.

Objem refinancovaných úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, v únoru stoupl meziročně o desetinu na 4,3 miliardy Kč. Snížení průměrné sazby potvrzuje klesající trend pod pět procent, kde byla naposledy v červenci 2024. Její únorová úroveň je tak o 0,64 bodu níže než před rokem, což snižuje měsíční splátky hypotéky přibližně o 1,7 procenta čistého příjmu žadatele, tedy o 1500 Kč.

Meziměsíční pokles průměrné sazby v únoru byl třetí nejsilnější od dubna 2024. „Hypoteční sazby budou pravděpodobně nadále klesat kvůli konkurenčnímu boji, i když současný vývoj tržních úrokových sazeb v české ekonomice a v eurozóně tento proces může brzdit,“ doplnil Šindel. Ačkoliv Česká národní banka v únoru obnovila pokles úrokových sazeb, tržní sazby s delší splatností jsou podle něj v průměru ve stejném rozmezí od podzimu minulého roku. Promítá se do nich nejen vývoj úrokové sazby ČNB, ale i kombinace výhledu na inflaci, ekonomiku a dynamiky měnového kurzu.

Průměrná velikost skutečně nově poskytnuté hypotéky v únoru mírně stoupla na čtyři miliony Kč, tedy o dvě procenta meziměsíčně. Je tak o 18 procent vyšší než před rokem. To odráží kombinaci vyšších cen nemovitostí, růstu mezd a nižších úrokových sazeb.

Kombinace poklesu úrokové sazby a vyšší průměrné výše hypotéky v únoru 2025 ve srovnání s průměrnými hodnotami z roku 2024 zvýšily průměrnou měsíční splátku hypotéky o 1100 Kč. Pokles hypotečních sazeb o 0,4 bodu vůči jejich průměrné výši 5,07 procenta v roce 2024 přinesl pro průměrnou velikost hypotéky při jejím obvyklém 26,5letém splácení snížení měsíční splátky o více než 800 Kč na 22.100 Kč, tedy o 0,9 procenta čistého příjmu žadatele v porovnání s průměrnou splátkou v minulém roce.

<!– DIP popup–>

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun. ČTK to sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.

Zatím nejvyšší ztrátu 1,75 miliardy korun vykázala pošta v roce 2022 a její hrozící prohloubení na více než tři miliardy a hrozba insolvence v dalším roce přiměly vládu k rozhodnutí o transformaci podniku a přijetí stabilizačních opatření. Cílem transformace, která by podle dřívějších informací měla skončit v roce 2026, je ozdravení pošty a její návrat k zisku. „I přes pozitivní změny počítáme s negativním hospodářským výsledkem přibližně až do konce procesu transformace,“ podotkl Štěpán.

Kladný hospodářský výsledek vykázala pošta naposledy v roce 2017. V rámci zahájené transformace pod vedením nového generálního ředitele, který se funkce definitivně ujal loni v lednu, pošta snížila provozní náklady o tři miliardy korun. Státní podnik dále reorganizoval cenovou politiku a vylepšil stávající kontrakty se zákazníky, což mu vyneslo jednu miliardu korun navíc.

Pošta také během posledního roku zvýšila efektivitu práce. Právě rychlejší růst mezd oproti produktivitě práce byl jeden z hlavních faktorů, které v letech 2018 až 2022 zhoršovaly hospodaření společnosti. Průměrná mzda v tomto období rostla průměrným tempem 4,6 procenta ročně, přičemž produktivita pouze o 2,6 procenta. V letech 2023 a 2024 se produktivita zvýšila o 8,1 procenta, přičemž průměrná mzda rostla o 5,4 procenta ročně.

Dalším krokem transformace bude oddělení veřejných a komerčních balíkových služeb. Na začátku letošního roku proto pošta vytvořila akciovou společnost Balíkovna, do které by měly v budoucnu přejít balíkové a logistické služby. Ty budou od dubna vyčleněné do odštěpného závodu Česká pošta – balíkové služby, což má být mezistupněm před převedením služeb, majetku a pracovníků do akciové společnosti.

Štěpán během dvou vystoupení před poslanci a senátory tento týden představil další kroky, které mají vést k vyrovnání rozdílů mezi klesající poptávkou a robustností infrastruktury, čímž se mají posílit výnosy pošty. „V praxi to znamená, že pošta bude nad rámec služeb, které vyplývají z poštovní licence, vytěžovat volné kapacity službami partnerů, které typologicky odpovídají poskytovaným službám České pošty,“ dodal. Podle něj může jít například o konzultační služby pro státní správu, samosprávy či veřejné instituce. Už nyní některé pošty například vyřizují žádosti o některé dávky pro úřady práce.

Státní podnik Česká pošta zaměstnává kolem 20.000 lidí a provozuje 2900 poboček. Jejich počet se v roce 2023 kvůli stabilizaci hospodaření snížil o 300 z 3200.