Klíčové body

Schodek rozpočtu loni činil 271 miliard, státní dluh dál roste
Mandatorní výdaje brání investicím, stát má omezený manévrovací prostor
Digitalizace mezitím stagnuje, cíle často nenaplňují samotné státní instituce
Dotace míří na vyčerpání peněz, ne na výsledky a efektivitu

NKÚ uvádí, že i když bylo Česko loni devátou nejméně zadluženou zemí, státní dluh v posledních letech výrazně vzrostl. Tempo jeho růstu se však postupně zpomalilo. Ke konci loňského roku vzrostl státní dluh na 3365 miliard korun, tedy 3,365 bilionu korun. Meziroční nárůst byl o 38 miliard korun vyšší než v předchozím roce. Vláda loni musela proti plánu zvýšit výdaje státního rozpočtu kvůli zářijovým povodním o 30 miliard korun.

Úřad uvádí, že kombinace zpomalující inflace a růstu nominálních mezd vedla loni k obnovení růstu reálných příjmů, což posílilo kupní sílu obyvatelstva. Reálné ale mzdy nedosáhly úrovně z období před vysokou inflací. Za možný problém považuje NKÚ nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, která je podle něj brzdou efektivity ekonomiky.

NKÚ také opakovaně varuje před povinnými, tedy mandatorními a kvazimandatorními výdaji státního rozpočtu. Jejich vysoký podíl omezuje možnosti státu při snižování schodku nebo financování investic do klíčových oblastí, upozorňuje zpráva. Loni podíl povinných výdajů na celkových příjmech rozpočtu opět vzrostl, a to o 3,5 procentního bodu na 88,2 %. Celkem šlo o 1734,2 miliardy korun. Úřad ve zprávě upozorňuje, že jen zbývajících 11,8 % může vláda využít na své rozpočtové priority.

<!– DIP popup–>

Vysoký státní dluh také znamená vysoké náklady na jeho obsluhu. Loni vzrostly o 20,2 miliardy korun na 88,5 miliardy Kč. „Očekává se, že tyto výdaje budou v dalších letech dále narůstat,“ upozorňuje úřad a poukazuje na to, že loni představovaly téměř třetinu deficitu státního rozpočtu. Na tento nárůst upozornil prezident NKÚ Miloslav Kala již loni v létě ve stanovisku k hospodaření státu za rok 2023.

Úřad upozorňuje, že do budoucna budou nezbytné úpravy, a to jak na straně příjmů rozpočtu, tak na straně jeho výdajů. To umožní dál snižovat schodek a zároveň zajistit dostatek peněz na investice a zvládání mimořádných situací. Již ve svém stanovisku k hospodaření státu za rok 2023 doporučil NKÚ rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy.

Chcete využít této příležitosti?

NKÚ: Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledky

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledky. Stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos. Takový systém je chybný a nepomáhá reálnému rozvoji regionů ani dlouhodobému posilování konkurenceschopnosti. Ve výroční zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Podle jeho prezidenta Miloslava Kaly nepřinesly evropské dotace zdaleka takový užitek, jaký mohly přinést.

Výroční zpráva podle NKÚ mapuje ty oblasti, v nichž stát nedostál vlastním slibům. Například slib digitalizovat agendy státu do roku 2025 byl odložen na rok 2027. Přestože se podařilo zavést některé klientské portály, výrazně zlepšit efektivitu státní správy se mnoha případech podle NKÚ nepodařilo.

„Nic moc se nezměnilo. Vynakládání veřejných prostředků běží v daných kolejích bez ohledu na deklarované cíle,“ komentoval ve výroční zprávě výsledky kontrol Kala. Jako příklad nepovedeného naplňování cílů uvedl, že ani po 16 letech nedokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí a spolupracující resorty školství a zdravotnictví transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti.

„Loňské kontroly až příliš často poukazovaly na to, že veřejné prostředky jsou vynakládány bez ohledu na deklarované cíle. Ty jsou sice popsány ve stovkách strategických dokumentů, které pravidelně projednává vláda, na jejich naplňování ale docházelo zřídkakdy,“ uvedl Kala.

Úřad uvádí, že stát se nadále pokoušel digitalizovat služby, aniž by nejdřív zmodernizoval a zefektivnil vnitřní fungování jednotlivých institucí a revidoval jejich agendy. Jako příklad uvádí, že ministerstvo práce nedokončilo klíčové IT projekty v politice zaměstnanosti a zpracování důchodové agendy.

„I když aplikace umožňovaly občanům komunikovat elektronicky, ti museli stále dokládat informace, kterými již státní správa disponuje. Úředníci zase museli i nadále data z informačních systémů tisknout, případně je do nich manuálně přepisovat nebo kopírovat,“ uvádí úřad.

Za úspěšnou digitalizaci označil NKÚ Český statistický úřad, který díky on-line formuláři snížil náklady na sčítání lidu v roce 2021. Téměř 84 % sčítacích formulářů bylo on-line.

Pokrok v oblasti vnitřní digitalizace úřadů zůstává podle výroční zprávy neuspokojivý. To se negativně projevuje v počtu míst ve státní správě. V letech 2020 až 2023 Jejich počet kleslo 565, což podle NKÚ ukazuje na omezený efekt digitalizace na snižování administrativní zátěže.

NKÚ loni ukončil 29 kontrol u 127 institucí. Prověřil majetek a peníze státu v objemu 83 miliard korun. V kontrolách typu finanční audit prověřil 782 miliard korun. Podal šest trestních oznámení.

NKÚ je nezávislou ústavní institucí. V jeho čele stojí prezident, viceprezident a kolegium. Kontrolní závěry projednává vláda a parlamentní výbory.

Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Ve výroční zprávě za loňský rok to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad . Státní dluh loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun.NKÚ uvádí, že i když bylo Česko loni devátou nejméně zadluženou zemí, státní dluh v posledních letech výrazně vzrostl. Tempo jeho růstu se však postupně zpomalilo. Ke konci loňského roku vzrostl státní dluh na 3365 miliard korun, tedy 3,365 bilionu korun. Meziroční nárůst byl o 38 miliard korun vyšší než v předchozím roce. Vláda loni musela proti plánu zvýšit výdaje státního rozpočtu kvůli zářijovým povodním o 30 miliard korun.Úřad uvádí, že kombinace zpomalující inflace a růstu nominálních mezd vedla loni k obnovení růstu reálných příjmů, což posílilo kupní sílu obyvatelstva. Reálné ale mzdy nedosáhly úrovně z období před vysokou inflací. Za možný problém považuje NKÚ nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, která je podle něj brzdou efektivity ekonomiky.NKÚ také opakovaně varuje před povinnými, tedy mandatorními a kvazimandatorními výdaji státního rozpočtu. Jejich vysoký podíl omezuje možnosti státu při snižování schodku nebo financování investic do klíčových oblastí, upozorňuje zpráva. Loni podíl povinných výdajů na celkových příjmech rozpočtu opět vzrostl, a to o 3,5 procentního bodu na 88,2 %. Celkem šlo o 1734,2 miliardy korun. Úřad ve zprávě upozorňuje, že jen zbývajících 11,8 % může vláda využít na své rozpočtové priority.<!– DIP popup–>Vysoký státní dluh také znamená vysoké náklady na jeho obsluhu. Loni vzrostly o 20,2 miliardy korun na 88,5 miliardy Kč. „Očekává se, že tyto výdaje budou v dalších letech dále narůstat,“ upozorňuje úřad a poukazuje na to, že loni představovaly téměř třetinu deficitu státního rozpočtu. Na tento nárůst upozornil prezident NKÚ Miloslav Kala již loni v létě ve stanovisku k hospodaření státu za rok 2023.Úřad upozorňuje, že do budoucna budou nezbytné úpravy, a to jak na straně příjmů rozpočtu, tak na straně jeho výdajů. To umožní dál snižovat schodek a zároveň zajistit dostatek peněz na investice a zvládání mimořádných situací. Již ve svém stanovisku k hospodaření státu za rok 2023 doporučil NKÚ rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy.Chcete využít této příležitosti?NKÚ: Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledkySystém dotací v Česku čelí zásadním problémům, neklade důraz na výsledky. Stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos. Takový systém je chybný a nepomáhá reálnému rozvoji regionů ani dlouhodobému posilování konkurenceschopnosti. Ve výroční zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Podle jeho prezidenta Miloslava Kaly nepřinesly evropské dotace zdaleka takový užitek, jaký mohly přinést.Výroční zpráva podle NKÚ mapuje ty oblasti, v nichž stát nedostál vlastním slibům. Například slib digitalizovat agendy státu do roku 2025 byl odložen na rok 2027. Přestože se podařilo zavést některé klientské portály, výrazně zlepšit efektivitu státní správy se mnoha případech podle NKÚ nepodařilo.„Nic moc se nezměnilo. Vynakládání veřejných prostředků běží v daných kolejích bez ohledu na deklarované cíle,“ komentoval ve výroční zprávě výsledky kontrol Kala. Jako příklad nepovedeného naplňování cílů uvedl, že ani po 16 letech nedokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí a spolupracující resorty školství a zdravotnictví transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti.„Loňské kontroly až příliš často poukazovaly na to, že veřejné prostředky jsou vynakládány bez ohledu na deklarované cíle. Ty jsou sice popsány ve stovkách strategických dokumentů, které pravidelně projednává vláda, na jejich naplňování ale docházelo zřídkakdy,“ uvedl Kala.Úřad uvádí, že stát se nadále pokoušel digitalizovat služby, aniž by nejdřív zmodernizoval a zefektivnil vnitřní fungování jednotlivých institucí a revidoval jejich agendy. Jako příklad uvádí, že ministerstvo práce nedokončilo klíčové IT projekty v politice zaměstnanosti a zpracování důchodové agendy.„I když aplikace umožňovaly občanům komunikovat elektronicky, ti museli stále dokládat informace, kterými již státní správa disponuje. Úředníci zase museli i nadále data z informačních systémů tisknout, případně je do nich manuálně přepisovat nebo kopírovat,“ uvádí úřad.Za úspěšnou digitalizaci označil NKÚ Český statistický úřad, který díky on-line formuláři snížil náklady na sčítání lidu v roce 2021. Téměř 84 % sčítacích formulářů bylo on-line.Pokrok v oblasti vnitřní digitalizace úřadů zůstává podle výroční zprávy neuspokojivý. To se negativně projevuje v počtu míst ve státní správě. V letech 2020 až 2023 Jejich počet kleslo 565, což podle NKÚ ukazuje na omezený efekt digitalizace na snižování administrativní zátěže.NKÚ loni ukončil 29 kontrol u 127 institucí. Prověřil majetek a peníze státu v objemu 83 miliard korun. V kontrolách typu finanční audit prověřil 782 miliard korun. Podal šest trestních oznámení.NKÚ je nezávislou ústavní institucí. V jeho čele stojí prezident, viceprezident a kolegium. Kontrolní závěry projednává vláda a parlamentní výbory.

Tagy: státní dluh