Návrh dohody, ke kterému se dostala agentura Bloomberg, by Spojeným státům zajistil nejen právo veta nad rolí ostatních ukrajinských spojenců, ale také klíčové ekonomické výhody, které by mohly oslabit postavení Evropské unie na ukrajinském trhu.

Podle dokumentu, který má být základem nové partnerské dohody, by americká vláda získala právo první nabídky na investice do ukrajinské infrastruktury a nerostného bohatství. To by se týkalo projektů v oblastech jako jsou silnice, železnice, přístavy, doly, ropa, plyn i těžba kritických nerostných surovin. Pokud bude dohoda uzavřena, Spojené státy by tím získaly bezprecedentní ekonomický vliv v největší evropské zemi, a to právě v době, kdy se Ukrajina snaží přiblížit Evropské unii.

Součástí návrhu je vytvoření zvláštního investičního fondu pro obnovu, který by byl pod přímou správou Washingtonu. USA by měly první nárok na zisky, které budou do fondu převedeny, a zároveň by požadovaly, aby Ukrajina uhradila veškerou vojenskou a ekonomickou podporu, kterou od USA obdržela od začátku ruské invaze v únoru 2022. Prakticky to znamená, že Kyjev by se ke svým vlastním prostředkům z fondu dostal až poté, co bude americká pomoc zpětně uhrazena.

Spor o podmínky dohody a obavy Kyjeva

Spojené státy předaly Ukrajině revidovanou verzi dohody poté, co došlo ke konfrontaci mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem v Oválné pracovně. Původní dohoda se týkala pouze nerostných surovin, zatímco nová verze je výrazně širší a ambicióznější.

Jednání mezi oběma stranami nadále probíhají a není vyloučeno, že podmínky budou ještě upraveny. Podle informací agentury Bloomberg Ukrajina připravuje vlastní protikroky a dodatky, které by měla v nejbližší době předložit americké straně. Prezident Zelenskyj označil návrh za dokument, který „vyžaduje podrobné prostudování“, a uvedl, že Ukrajina nechce ohrozit spolupráci s USA, ale zároveň se snaží chránit své dlouhodobé zájmy.

Zelenskyj zároveň vyjádřil obavu, že uzavření této dohody by mohlo zkomplikovat přístupová jednání Ukrajiny s EU, která byla zahájena po udělení statusu kandidáta v roce 2022. Pokud by Spojené státy získaly dominantní postavení v investičním rozhodování, mohlo by to být v rozporu s ukrajinskou asociační dohodou s Evropskou unií, na což již Kyjev v minulosti upozornil.

Výjimečná kontrola Spojených států a závazky pro Ukrajinu

Podle návrhu dohody by americká Mezinárodní rozvojová finanční korporace (DFC) jmenovala tři z pěti členů správní rady fondu a držela by tzv. zlatou akcii, která by jí poskytla zvláštní hlasovací práva a možnost zablokovat některá rozhodnutí. Ukrajina by měla právo jmenovat pouze dva členy a zároveň by neměla žádnou pravomoc zasahovat do každodenního řízení fondu.

Kromě toho by se Ukrajina musela zavázat, že do fondu vloží 50 % svých příjmů ze všech nových projektů v oblasti infrastruktury a přírodních zdrojů. Spojené státy by měly nárok nejen na veškerý zisk, ale i na roční výnos ve výši 4 %, dokud se jim jejich investice plně nevrátí.

Každý nový projekt by musel být předložen ke schválení americké straně, přičemž DFC by získala přímý dohled nad jeho řízením. Pokud by Spojené státy projekt odmítly, nesměla by ho Ukrajina po dobu minimálně jednoho roku nabídnout jiné straně za výhodnějších podmínek.

Významné je také ustanovení, že USA by měly právo přednostního nákupu ukrajinských kovů, nerostných surovin, ropy a plynu za komerčních podmínek, a to nezávisle na tom, zda by daný projekt financoval fond. Zároveň by Ukrajině bylo zakázáno prodávat kritické suroviny zemím, které jsou strategickými konkurenty USA, což dále omezuje její svrchovanost při rozhodování o hospodářských vztazích.

Politický kontext a budoucí důsledky

Spojené státy tvrdí, že cílem dohody je vytvořit dlouhodobé hospodářské partnerství, které má zajistit stabilitu a mír nejen pro Ukrajinu, ale i pro širší region. Mluvčí amerického ministerstva financí uvedl, že uzavření dohody je pro administrativu prioritou, která má zajistit trvalý mír mezi Ukrajinou a Ruskem.

Zelenského tým se mezitím snaží přesvědčit ostatní západní spojence, aby rovněž investovali do ukrajinské obnovy prostřednictvím takzvaného Plánu vítězství, který má posílit odolnost země vůči budoucím hrozbám. USA ale své požadavky vnímají jako kompenzaci za pomoc, kterou Ukrajině poskytly od počátku války, a to nejen finančně, ale i politicky a vojensky.

Vzhledem k tomu, že jednání nadále probíhají a podmínky se mohou měnit, je stále nejisté, zda k dohodě opravdu dojde. Jedno je však jasné – Spojené státy se snaží upevnit svůj vliv v zemi, která je klíčová nejen z hlediska bezpečnosti, ale také ekonomiky a surovinové soběstačnosti Evropy. Pokud by Washington získal rozhodující slovo v otázkách investic, mohla by se Ukrajina dostat do složité situace mezi dvěma bloky – USA a EU – s omezeným manévrovacím prostorem.