Zahraniční dluh České republiky činil ke konci loňského roku 5,271 bilionu korun. Meziročně byl o 460,4 miliardy korun vyšší a představoval 65,8 procenta hrubého domácího produktu. V posledním čtvrtletí loňského roku zahraniční dluh narostl o 92,9 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti. Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadalo z celkové zahraniční zadluženosti 77,2 procenta. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu. "Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí patrný růst stavu zadluženosti u bankovního sektoru (včetně ČNB) a ostatních sektorů, snižovalo se naopak zadlužení sektoru vládních institucí," uvedla dnes centrální banka. Podle ní u bankovního sektoru byla určující pro zvýšení zadluženosti rostoucí poptávka po bankovních dluhopisech ze strany nerezidentů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činil 37,8 procenta. Zahraniční dluh ostatních sektorů zaujímal 46,3 procenta celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků narostl především v důsledku čerpání dlouhodobých půjček tuzemskými podniky ze zahraničí a v menší míře i formou nákupů dluhopisů zahraničními investory. Zahraniční dluh sektoru vládních institucí se ve čtvrtém čtvrtletí snížil o 38,1 miliardy korun, především v důsledku prodejů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu činil na konci loňského roku 15,9 procenta. Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů byly nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od dceřiných podniků, připadalo na ně 52,1 procenta zahraničního dluhu. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímaly závazky s původní splatností delší než jeden rok 50,3 procenta z celkových dluhových pasiv. <!-- DIP popup--> Zdroj: Canva Hodnota zemědělské produkce v ČR loni klesla o 2,7 % na 172 miliard Kč Hodnota zemědělské produkce dosáhla loni v Česku 172 miliard korun, meziročně se snížila o 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota rostlinné produkce činila 89,4 miliardy korun, klesla o 5,2 procenta. Statistici pokles vysvětlují zejména nižší úrodou obilovin. Naopak hodnota živočišná produkce mírně vzrostla, a to o půl procenta na 70,5 miliardy korun. Zvýšil se také podnikatelský důchod zemědělců, a to na 13,3 miliardy korun. Úřad ale upozornil na to, že v porovnání s výsledky předchozích deseti let byl loňský důchod silně podprůměrný. Oproti předchozímu roku zemědělci podle statistiků sklidili méně pšenice, žita i ječmene. Hodnota produkce obilovin meziročně klesla o 8,9 procenta a u technických plodin o 9,2 procenta, zejména kvůli nižší sklizni řepky. Pokles ČSÚ zaznamenal i u úrody ovoce a zeleniny. V živočišné výrobě se loni v porovnání s rokem 2023 zvýšila produkce skotu o 6,4 procenta a mléka o 2,4 procenta. Produkce prasat i drůbeže naopak klesla, a to o necelá čtyři procenta, produkce vajec se snížila zhruba o desetinu. V zemědělských podnicích meziročně stoupla výroba jatečného skotu, jatečné drůbeže, mléka a vajec, nižší byla výroba jatečných prasat. Součástí hodnoty produkce jsou podle ČSÚ i dotace na chmel, brambory, skot, ovce a kozy a mléko. Celkový objem dotací na výrobky se meziročně zvýšil o osm procent, nejvíce vzrostly dotace na skot, téměř o čtvrtinu. Odhadovaný objem ostatních dotací na výrobu pro rok 2024 dosáhl výše 35,1 miliardy korun, meziroční nárůst činil 15,5 procenta. Zdroj: Canva Takzvaná mezispotřeba, tedy hodnota surovin či služeb spotřebovaných při výrobě, podle předběžných dat klesla o tři procenta na 117,4 miliardy korun. Mezispotřebu z největší části tvořila krmiva, dosáhla téměř třetinového podílu, a ze 17 procent to byla spotřeba energií a maziv. Náhrady zaměstnancům proti předchozímu roku vzrostly o dvě procenta na 39,0 miliardy korun. Po výrazném poklesu v roce 2023 se podnikatelský důchod ze zemědělské činnosti v roce 2024 meziročně zvýšil o 22 procent, v porovnání s průměrem předchozích deseti let je ale nižší o 6,3 miliardy korun, upozornil ČSÚ.