Mars 3 byl prvním zařízením, které přistálo na Marsu
Vysílal pouze 14,5 sekundy, přenos ukázal nejasný obraz
Sovětský svaz zaznamenal řadu neúspěchů, USA byly úspěšnější
NASA s Marinerem 4 poslala první snímky Marsu na Zemi
dubna v roce 1954 byl představen sálový počítač IBM 704. Jednalo se o první sériově vyráběný počítač s aritmetickým vybavením s pohyblivým kódovacím řádkem. Velký den pro historii vývoje osobních počítačů – i když tehdy pro sebe ještě potřebovaly celou místnost.
V průřezu historií se toho ale přihodilo samozřejmě ještě o mnoho více:
1944 – Z koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau se podařilo utéct Rudolfu Vrbovi a Alfrédu Wetzlerovi. Zpráva, kterou po útěku napsali, se stala jedním z nejdůležitějších dokumentů informujících o nacistických koncentračních táborech.
1945 – Byla potopena japonská loď Jamato, jedna z největších bitevních lodí.
1948 – OSN založila Světovou zdravotnickou organizaci.
1956 – Španělská část Maroka vyhlásila nezávislost.
1963 – Vznikla Socialistická federativní republika Jugoslávie.
1968 – Odstartovala sovětská vesmírná sonda Luna 14.
1969 – Byl napsán první RFC dokument.
1978 – Prezident USA Jimmy Carter zastavil vývoj neutronové bomby.
1983 – V průběhu mise STS-6 (raketoplán Challenger) astronauti Story Musgrave a Donald Peterson uskutečnili první procházku ve vesmíru z raketoplánu.
1995 – Byl otevřen první úsek metra ve Varšavě.
2001 – Do vesmíru byla vypuštěna sonda 2001 Mars Odyssey.
2015 – Forenzní vědci zahájili exhumace masových hrobů 1800 iráckých vojáků zavražděných ozbrojenci z Islámského státu ve městě Tikrít v červnu 2014.
A nyní se už pojďme přesunout do světa byznysu a ekonomiky:
1927 – Uskutečnil se první dálkový televizní přenos mezi Washingtonem a New Yorkem. To znamenalo začátek televizního vysílání jako nového odvětví.
1994– Začala genocida ve Rwandě. Ta vedla k uzavření mnoha podniků v zemi a ekonomické dopady se projevovaly ještě několik let poté.
2001– Švédská telekomunikační společnost Ericsson oznámila, že kvůli poklesu tržeb ruší 22 000 pracovních míst po celém světě.
2017 – Letecká společnost United Airlines čelila kontroverzi poté, co se objevilo video, na němž je cestující násilím vytažen z letadla kvůli nadměrnému počtu míst. To vyvolalo krizi vztahů s veřejností a vedlo ke změnám v politice letecké společnosti týkající se overbookingu.
Historie dobývání Marsu: Osídlíme konečně rudou planetu?
Pokud by Marťané skutečně existovali, například ti, v něž věřil astronom Percival Lowell, nebo ti, o nichž snil H. G. Wells ve Válce světů, 2. prosince 1971 by viděli, jak se z oblohy vynořuje hřibovité UFO a jemně přistává na jejich planetě. Kdyby se k němu přiblížili, aby ho prozkoumali, našli by kovovou kouli se čtyřmi rozevřenými trojúhelníkovými plátky, kterou by korunoval červený prapor s podivnými žlutými symboly.
Přistávací modul sovětské kosmické lodi Mars 3 byl prvním artefaktem vyrobeným člověkem, který bezpečně přistál na marsovské půdě. Radost vědců, kteří jej postavili, však trvala jen krátce, pouhých 14,5 sekundy. Tak dlouho zařízení dokázalo vysílat data, než se z neznámých důvodů navždy odmlčelo. Výsledkem tohoto krátkého přenosu bylo 70 řádků částečného obrazu, který bohužel neukazoval nic rozpoznatelného.
Zdroj: Unsplash
Mise Mars 3 nebyla prvním ruským zklamáním v marťanském vesmírném závodě. O několik dní dříve, 27. listopadu, se její dvojče Mars 2 stalo prvním lidským otiskem na povrchu Marsu, i když k němu pravděpodobně došlo v několika kusech, protože přistávací sekvence selhala a padák se neotevřel. Historie marsovského výzkumu má vlastně vždy hořkosladkou příchuť, ale štěstí je v ní rozloženo nerovnoměrně – zatímco většina amerických misí skončila úspěšně, Evropě a Rusku se dosud nepodařilo na marsovskou půdu vkročit s nepoškozeným a plně funkčním zařízením.
Kosmická loď, která doletěla pouze na Sibiř
Dne 10. října 1960, v době horečného vesmírného závodu, Sovětský svaz předběhl svého amerického rivala vypuštěním první kosmické lodi určené k letu nad Marsem. Tomuto prvnímu nepojmenovanému zařízení, známému jako Mars 1M No.1 a západními médii přezdívanému Marsnik 1 (Mars Sputnik), se však podařilo doletět pouze na Sibiř. O čtyři dny později měl podobný osud potkat i jeho dvojče Marsnik 2. V roce 1962 by SSSR selhal ještě třikrát, a to se sondami Sputnik 22, Mars 1 a Sputnik 24.
Spojené státy zase postupovaly pomaleji, ale jistěji. Po prvním neúspěšném pokusu sondy Mariner 3, která ztratila pohon kvůli poruše solárního panelu, byl 28. listopadu 1964 vypuštěn její nástupce, kterému se poprvé podařilo proletět nad Marsem a poslat snímky na Zemi. První fotografie vyslaná sondou Mariner 4 se stala historickým vědeckým snímkem, když se tým mise v touze ověřit funkčnost zařízení rozhodl ručně pomalovat proužky papíru číselnými klíči barev, které sonda vysílala rádiem.
Od té doby se marťanská soutěž jednoznačně přiklonila na stranu NASA, která v roce 1969 zopakovala svůj úspěch s Marinerem 6 a 7 a v roce 1971 s Marinerem 9. Mezitím její ruský protějšek Roskosmos neuspěl ještě čtyřikrát. Mars 2 a 3 SSSR byly prvními misemi, které kombinovaly orbitální modul a přistávací modul, přičemž tento koncept se opakoval i v dalších případech. A přestože mise na povrchu v obou případech selhala, orbitery sice dosáhly svých cílů, ale v té době už Rusko závod o oběžnou dráhu Marsu prohrálo.
Zdroj: Shutterstock
Hledání života
Když pomineme krátkou životnost Marsu 3, SSSR by se marťanskou půdu také nepodařilo dobýt – v roce 1973 se o to pokusil s Marsem 6 a 7, ale ani jednomu z nich se nepodařilo přistát. Nakonec 20. července 1976 v závodě o povrch Marsu triumfovala americká sonda Viking 1, kterou 3. září následovalo její dvojče Viking 2.
Přistávací moduly Viking nám konečně odhalily, jak vypadá písčitá a kamenitá krajina Marsu. Především však byly jedinými dosavadními marťanskými misemi, které byly speciálně určeny k hledání života, a výsledky jejich zkoumání vyvolaly kontroverzi, která trvá dodnes. Jeden z jejich čtyř biologických experimentů, Labeled Release (LR), zjistil po vstříknutí živin do vzorku půdy uvolňování CO2, které bylo následně interpretováno jako známka přítomnosti metabolicky aktivních mikrobů. Skutečnost, že další z experimentů organickou hmotu nenašel, však vedla k závěru, že výsledek LR byl falešně pozitivní. Dnes vědecká komunita obecně nepodporuje myšlenku, že experimenty se sondou Viking detekovaly život, ale výsledky projektu jsou stále považovány za neprůkazné.
dubna v roce 1954 byl představen sálový počítač IBM 704. Jednalo se o první sériově vyráběný počítač s aritmetickým vybavením s pohyblivým kódovacím řádkem. Velký den pro historii vývoje osobních počítačů – i když tehdy pro sebe ještě potřebovaly celou místnost.V průřezu historií se toho ale přihodilo samozřejmě ještě o mnoho více:
1944 – Z koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau se podařilo utéct Rudolfu Vrbovi a Alfrédu Wetzlerovi. Zpráva, kterou po útěku napsali, se stala jedním z nejdůležitějších dokumentů informujících o nacistických koncentračních táborech.
1945 – Byla potopena japonská loď Jamato, jedna z největších bitevních lodí.
1948 – OSN založila Světovou zdravotnickou organizaci.
1956 – Španělská část Maroka vyhlásila nezávislost.
1963 – Vznikla Socialistická federativní republika Jugoslávie.
1968 – Odstartovala sovětská vesmírná sonda Luna 14.
1969 – Byl napsán první RFC dokument.
1978 – Prezident USA Jimmy Carter zastavil vývoj neutronové bomby.
1983 – V průběhu mise STS-6 astronauti Story Musgrave a Donald Peterson uskutečnili první procházku ve vesmíru z raketoplánu.
1995 – Byl otevřen první úsek metra ve Varšavě.
2001 – Do vesmíru byla vypuštěna sonda 2001 Mars Odyssey.
2015 – Forenzní vědci zahájili exhumace masových hrobů 1800 iráckých vojáků zavražděných ozbrojenci z Islámského státu ve městě Tikrít v červnu 2014.
A nyní se už pojďme přesunout do světa byznysu a ekonomiky:
1927 – Uskutečnil se první dálkový televizní přenos mezi Washingtonem a New Yorkem. To znamenalo začátek televizního vysílání jako nového odvětví.
1994 – Začala genocida ve Rwandě. Ta vedla k uzavření mnoha podniků v zemi a ekonomické dopady se projevovaly ještě několik let poté.
2001 – Švédská telekomunikační společnost Ericsson oznámila, že kvůli poklesu tržeb ruší 22 000 pracovních míst po celém světě.
2017 – Letecká společnost United Airlines čelila kontroverzi poté, co se objevilo video, na němž je cestující násilím vytažen z letadla kvůli nadměrnému počtu míst. To vyvolalo krizi vztahů s veřejností a vedlo ke změnám v politice letecké společnosti týkající se overbookingu.
Pokud by Marťané skutečně existovali, například ti, v něž věřil astronom Percival Lowell, nebo ti, o nichž snil H. G. Wells ve Válce světů, 2. prosince 1971 by viděli, jak se z oblohy vynořuje hřibovité UFO a jemně přistává na jejich planetě. Kdyby se k němu přiblížili, aby ho prozkoumali, našli by kovovou kouli se čtyřmi rozevřenými trojúhelníkovými plátky, kterou by korunoval červený prapor s podivnými žlutými symboly.Přistávací modul sovětské kosmické lodi Mars 3 byl prvním artefaktem vyrobeným člověkem, který bezpečně přistál na marsovské půdě. Radost vědců, kteří jej postavili, však trvala jen krátce, pouhých 14,5 sekundy. Tak dlouho zařízení dokázalo vysílat data, než se z neznámých důvodů navždy odmlčelo. Výsledkem tohoto krátkého přenosu bylo 70 řádků částečného obrazu, který bohužel neukazoval nic rozpoznatelného.Mise Mars 3 nebyla prvním ruským zklamáním v marťanském vesmírném závodě. O několik dní dříve, 27. listopadu, se její dvojče Mars 2 stalo prvním lidským otiskem na povrchu Marsu, i když k němu pravděpodobně došlo v několika kusech, protože přistávací sekvence selhala a padák se neotevřel. Historie marsovského výzkumu má vlastně vždy hořkosladkou příchuť, ale štěstí je v ní rozloženo nerovnoměrně – zatímco většina amerických misí skončila úspěšně, Evropě a Rusku se dosud nepodařilo na marsovskou půdu vkročit s nepoškozeným a plně funkčním zařízením.Dne 10. října 1960, v době horečného vesmírného závodu, Sovětský svaz předběhl svého amerického rivala vypuštěním první kosmické lodi určené k letu nad Marsem. Tomuto prvnímu nepojmenovanému zařízení, známému jako Mars 1M No.1 a západními médii přezdívanému Marsnik 1 , se však podařilo doletět pouze na Sibiř. O čtyři dny později měl podobný osud potkat i jeho dvojče Marsnik 2. V roce 1962 by SSSR selhal ještě třikrát, a to se sondami Sputnik 22, Mars 1 a Sputnik 24.Spojené státy zase postupovaly pomaleji, ale jistěji. Po prvním neúspěšném pokusu sondy Mariner 3, která ztratila pohon kvůli poruše solárního panelu, byl 28. listopadu 1964 vypuštěn její nástupce, kterému se poprvé podařilo proletět nad Marsem a poslat snímky na Zemi. První fotografie vyslaná sondou Mariner 4 se stala historickým vědeckým snímkem, když se tým mise v touze ověřit funkčnost zařízení rozhodl ručně pomalovat proužky papíru číselnými klíči barev, které sonda vysílala rádiem.Od té doby se marťanská soutěž jednoznačně přiklonila na stranu NASA, která v roce 1969 zopakovala svůj úspěch s Marinerem 6 a 7 a v roce 1971 s Marinerem 9. Mezitím její ruský protějšek Roskosmos neuspěl ještě čtyřikrát. Mars 2 a 3 SSSR byly prvními misemi, které kombinovaly orbitální modul a přistávací modul, přičemž tento koncept se opakoval i v dalších případech. A přestože mise na povrchu v obou případech selhala, orbitery sice dosáhly svých cílů, ale v té době už Rusko závod o oběžnou dráhu Marsu prohrálo.Když pomineme krátkou životnost Marsu 3, SSSR by se marťanskou půdu také nepodařilo dobýt – v roce 1973 se o to pokusil s Marsem 6 a 7, ale ani jednomu z nich se nepodařilo přistát. Nakonec 20. července 1976 v závodě o povrch Marsu triumfovala americká sonda Viking 1, kterou 3. září následovalo její dvojče Viking 2.Přistávací moduly Viking nám konečně odhalily, jak vypadá písčitá a kamenitá krajina Marsu. Především však byly jedinými dosavadními marťanskými misemi, které byly speciálně určeny k hledání života, a výsledky jejich zkoumání vyvolaly kontroverzi, která trvá dodnes. Jeden z jejich čtyř biologických experimentů, Labeled Release , zjistil po vstříknutí živin do vzorku půdy uvolňování CO2, které bylo následně interpretováno jako známka přítomnosti metabolicky aktivních mikrobů. Skutečnost, že další z experimentů organickou hmotu nenašel, však vedla k závěru, že výsledek LR byl falešně pozitivní. Dnes vědecká komunita obecně nepodporuje myšlenku, že experimenty se sondou Viking detekovaly život, ale výsledky projektu jsou stále považovány za neprůkazné.