Generický farmaceutický průmysl ve Spojených státech bije na poplach. Varuje, že plánované americké clo na dovoz léčiv, zvažované administrativou prezidenta Donalda Trumpa, by mohlo ohrozit dostupnost důležitých léků včetně chemoterapií, a zároveň způsobit růst cen a ohrozit existenci řady výrobců. Tento krok by měl dalekosáhlé důsledky nejen pro pacienty, ale i pro celý zdravotnický systém.Generika jako páteř americké farmacieGenerické léky – levnější alternativy originálních léčiv po vypršení patentové ochrany – tvoří zhruba 90 % všech vydávaných receptů v USA. Klíčovým prvkem jejich cenové dostupnosti je fakt, že většina z nich se vyrábí mimo USA, zejména v zemích s nízkými náklady, jako je Indie, přičemž účinné látky často pocházejí z Číny.Zatímco léky dosud nebyly zařazeny na seznam produktů zatížených novými americkými cly, prezident Trump v posledních týdnech opakovaně signalizoval, že chce clo na farmaceutický sektor uvalit. Ministerstvo obchodu navíc tento týden oznámilo, že zahajuje vyšetřování dopadu dovozu léčiv na národní bezpečnost. Ministr obchodu Howard Lutnick naznačil, že cla by mohla být uvalena „v příštím měsíci nebo dvou“, ačkoli závěry šetření mají být zveřejněny až za devět měsíců.Nedostupnost a ztráta motivace k výroběPodle Johna Murphyho, výkonného ředitele lobbistické skupiny Association for Accessible Medicines, by cla zvýšila náklady u již tak nízkomaržových produktů a učinila jejich výrobu ztrátovou. Zejména starší injekční léčiva, například chemoterapeutika, jsou dle jeho slov „obzvláště zranitelná“. Výrobci by podle něj mohli přestat tyto léky vyrábět, což by vedlo k akutnímu nedostatku.Situace je o to vážnější, že americký zdravotnický systém se už nyní potýká s rekordním nedostatkem léků. Podle Americké společnosti zdravotnických farmaceutů bylo v prvním čtvrtletí loňského roku evidováno až 323 aktivních nedostatků léčiv, což představuje historické maximum.Murphy rovněž upozornil, že sektor generických léčiv se již teď potýká s kapitálovou podinvestovaností a nemá prostředky na náhlý přesun výroby zpět do USA. „Kde vezmeme kapitál na přesun výroby, když jsme sotva na úrovni nákladů na zboží?“ ptá se Murphy.Mezinárodní dopady a hrozba pro IndiiNáklady na cla by nešlo snadno přenést na pacienty či zdravotní pojišťovny, protože cenová konkurence je v oblasti generik extrémně silná. To potvrzuje i Mark Samuels, šéf britské Asociace výrobců generických léčiv. Podle něj by cla mohla vést k „potenciálu pro další nedostatky“.Indie, která je klíčovým dodavatelem generik pro USA, by byla novými cly zasažena obzvlášť tvrdě. Podle Indické farmaceutické aliance pochází z Indie 20 % celosvětového exportu generik a 60 % dodávek levných vakcín. Někteří výrobci varují, že by cla mohla vyřadit indické firmy z amerického trhu.B Partha Saradhi Reddy, předseda farmaceutické skupiny Hetero a člen indického parlamentu, uvedl, že americká cla učiní indické léky nekonkurenceschopnými, což by mohlo vést k masivní ztrátě tržního podílu. To by se mohlo promítnout do zvýšení cen i v jiných regionech, neboť by se globální kapacita přesměrovávala jinam.Ceny porostou – a pacienti zaplatíPodle odhadů nizozemské banky ING by 25% clo na dovoz mohlo například zvýšit cenu 24týdenního předpisu na generický lék proti rakovině o 8 000 až 10 000 USD. Nejvíce by tím byli postiženi nepojištění pacienti, kteří si léky hradí sami, ale doplatky by pravděpodobně vzrůstaly i pro pojištěné.Stephen Farrelly z ING varoval, že cenové skoky by byly „nevyhnutelné“ a dopad by byl nejtvrdší na zranitelné skupiny obyvatel. Navíc upozornil, že cla nezaručí obnovení výroby v USA, protože přesun výrobních kapacit je velmi nákladný a časově náročný.To potvrzuje i Prashant Reddy, spoluautor knihy The Truth Pill o indickém farmaceutickém průmyslu. Podle něj mnohé generické léky nemají alternativní výrobce mimo Indii. „Střílejí se tím do vlastní nohy, protože to jen zvýší ceny v USA,“ uvedl Reddy.