Klíčové body

Nová cla na zahraniční vína výrazně zvyšují ceny pro americké spotřebitele
I američtí vinaři pociťují dopad kvůli napojení na evropské distributory
Vývoz amerického vína klesá, zatímco hrozí odvetná cla z Kanady a EU
Spotřebitelé platí více, ale nabídka vína se zároveň zmenšuje

Americký vinařský průmysl, zahrnující přibližně 400 000 malých podniků, čelí novému období nejistoty. Důvodem jsou nově zavedená cla na dovoz zahraničních vín, která prosadil prezident Donald Trump. Tato opatření mají za cíl podpořit domácí výrobu, ale ve skutečnosti ohrožují celé dodavatelské řetězce, na nichž americký vinařský trh stojí. Podle organizace U.S. Wine Trade Alliance mohou cla vést ke zdražení vína v USA, zpomalení spotřeby a v konečném důsledku poškodit i tuzemské výrobce.

Drahé víno jako daň za cla

Zásadní problém spočívá ve specifickém třístupňovém systému distribuce vína v USA. Dovozci hradí clo při vstupu vína do země, poté víno přechází k distributorům, odtud k maloobchodníkům a restauracím – a až nakonec se dostává ke spotřebiteli. Na každém stupni se přirážka násobí, což znamená, že i malé clo může na konci zvednout cenu láhve o desítky procent.

Typickým příkladem je známé francouzské Sancerre – víno, které se běžně podává v amerických restauracích. Před uvalením cel mohlo stát v restauraci 40 dolarů, ale s novými cly může cena vyskočit nad 50 či 60 dolarů. Spotřebitel tak platí za politická rozhodnutí, aniž by měl možnost ovlivnit jejich dopad.

Cla nejsou jednotná – na vína z Evropské unie, odkud do USA míří více než 72 % celkového dovozu lahvového vína, se vztahuje 20% sazba. Vína z Jihoafrické republiky budou čelit 30% clu a mírnější sazba 10 % se uplatní u vín z Austrálie, Nového Zélandu, Argentiny a Chile.

Cla místo výhody vytvářejí chaos

Ačkoli by se mohlo zdát, že tato opatření pomohou domácím vinařům, realita je složitější. Američtí výrobci vína jsou ve velké míře napojeni na stejné distribuční kanály jako dovozci evropských vín. Pokud tedy distributoři omezí nabídku nebo zvýší ceny kvůli celním dopadům, postihne to celý trh, včetně domácích výrobců. Gabriella Macariová z Macari Vineyards varuje, že „je mylné domnívat se, že z toho američtí výrobci budou profitovat“.

Navíc se začínají rýsovat možné odvetné kroky ze strany dalších zemí. Kanada už zareagovala zavedením 25% cel na americké nápoje a některé evropské země uvažují o dalších omezeních. Tento celní řetězec odvety může mít dlouhodobé následky pro americké exportéry, i když dnes tvoří vývoz jen zhruba 5 % americké produkce vína.

Pokles vývozu a hrozba 200% daně

Vývoz amerického vína už nyní zaznamenal pokles. V roce 2024 činil jeho objem 1,24 miliardy dolarů, což je méně než průměr za předchozí tři roky (1,31 miliardy). Největším odběratelem zůstává Kanada s nákupem za téměř 435 milionů dolarů, ale Evropa a Velká Británie nakoupily podstatně méně – dohromady necelých 332 milionů dolarů.

Obavy panují také z hypotetického 200% cla na evropské víno, o kterém se sice hovoří, ale zatím se nepotvrdilo. David Parker z Benchmark Wine Group varuje, že by šlo o “smrtící ránu pro evropská vína v USA” – z trhu by jednoduše zmizela.

Zatím je stanoveno přechodné období: vína, která jsou již na cestě, clům nepodléhají. Na zásilky odeslané do 8. dubna se uplatní snížené 10% clo, bez ohledu na původ.

Američtí spotřebitelé pocítí důsledky nejdřív

Rob McMillan z banky Silicon Valley upozorňuje, že i když se může zdát, že cla vytvářejí prostor pro americká vína, spotřebitel na tom nevydělá. „Cla nesnižují cenu amerického zboží. Jen zvyšují cenu toho zahraničního,“ říká McMillan. Výsledkem tak není posílení domácí ekonomiky, ale nižší výběr, vyšší ceny a napjatá situace na trhu s vínem.

Vinařství je nejen kulturním symbolem, ale i významným segmentem americké ekonomiky. Zvýšení cen může ovlivnit návštěvnost restaurací, prodej vín v obchodech i objem darovaného vína v luxusních balíčcích, které jsou v USA běžné zejména během svátků. Na vině jsou nejen cla samotná, ale i narušená důvěra mezi obchodními partnery a zvýšená nejistota, která dopadá na každého, kdo je na víně ekonomicky závislý.

Zatímco se politické debaty vedou o číslech a clech, v praxi to znamená, že spotřebitel, který byl zvyklý si dát oblíbenou francouzskou láhev za rozumnou cenu, bude muset sáhnout hlouběji do kapsy – nebo se poohlédnout jinde. Ať tak či onak, jedno je jisté: víno už nebude chutnat tak levně.

Americký vinařský průmysl, zahrnující přibližně 400 000 malých podniků, čelí novému období nejistoty. Důvodem jsou nově zavedená cla na dovoz zahraničních vín, která prosadil prezident Donald Trump. Tato opatření mají za cíl podpořit domácí výrobu, ale ve skutečnosti ohrožují celé dodavatelské řetězce, na nichž americký vinařský trh stojí. Podle organizace U.S. Wine Trade Alliance mohou cla vést ke zdražení vína v USA, zpomalení spotřeby a v konečném důsledku poškodit i tuzemské výrobce.Drahé víno jako daň za claZásadní problém spočívá ve specifickém třístupňovém systému distribuce vína v USA. Dovozci hradí clo při vstupu vína do země, poté víno přechází k distributorům, odtud k maloobchodníkům a restauracím – a až nakonec se dostává ke spotřebiteli. Na každém stupni se přirážka násobí, což znamená, že i malé clo může na konci zvednout cenu láhve o desítky procent.Typickým příkladem je známé francouzské Sancerre – víno, které se běžně podává v amerických restauracích. Před uvalením cel mohlo stát v restauraci 40 dolarů, ale s novými cly může cena vyskočit nad 50 či 60 dolarů. Spotřebitel tak platí za politická rozhodnutí, aniž by měl možnost ovlivnit jejich dopad.Cla nejsou jednotná – na vína z Evropské unie, odkud do USA míří více než 72 % celkového dovozu lahvového vína, se vztahuje 20% sazba. Vína z Jihoafrické republiky budou čelit 30% clu a mírnější sazba 10 % se uplatní u vín z Austrálie, Nového Zélandu, Argentiny a Chile.Cla místo výhody vytvářejí chaosAčkoli by se mohlo zdát, že tato opatření pomohou domácím vinařům, realita je složitější. Američtí výrobci vína jsou ve velké míře napojeni na stejné distribuční kanály jako dovozci evropských vín. Pokud tedy distributoři omezí nabídku nebo zvýší ceny kvůli celním dopadům, postihne to celý trh, včetně domácích výrobců. Gabriella Macariová z Macari Vineyards varuje, že „je mylné domnívat se, že z toho američtí výrobci budou profitovat“.Navíc se začínají rýsovat možné odvetné kroky ze strany dalších zemí. Kanada už zareagovala zavedením 25% cel na americké nápoje a některé evropské země uvažují o dalších omezeních. Tento celní řetězec odvety může mít dlouhodobé následky pro americké exportéry, i když dnes tvoří vývoz jen zhruba 5 % americké produkce vína.Pokles vývozu a hrozba 200% daněVývoz amerického vína už nyní zaznamenal pokles. V roce 2024 činil jeho objem 1,24 miliardy dolarů, což je méně než průměr za předchozí tři roky . Největším odběratelem zůstává Kanada s nákupem za téměř 435 milionů dolarů, ale Evropa a Velká Británie nakoupily podstatně méně – dohromady necelých 332 milionů dolarů.Obavy panují také z hypotetického 200% cla na evropské víno, o kterém se sice hovoří, ale zatím se nepotvrdilo. David Parker z Benchmark Wine Group varuje, že by šlo o “smrtící ránu pro evropská vína v USA” – z trhu by jednoduše zmizela.Zatím je stanoveno přechodné období: vína, která jsou již na cestě, clům nepodléhají. Na zásilky odeslané do 8. dubna se uplatní snížené 10% clo, bez ohledu na původ.Američtí spotřebitelé pocítí důsledky nejdřívRob McMillan z banky Silicon Valley upozorňuje, že i když se může zdát, že cla vytvářejí prostor pro americká vína, spotřebitel na tom nevydělá. „Cla nesnižují cenu amerického zboží. Jen zvyšují cenu toho zahraničního,“ říká McMillan. Výsledkem tak není posílení domácí ekonomiky, ale nižší výběr, vyšší ceny a napjatá situace na trhu s vínem.Vinařství je nejen kulturním symbolem, ale i významným segmentem americké ekonomiky. Zvýšení cen může ovlivnit návštěvnost restaurací, prodej vín v obchodech i objem darovaného vína v luxusních balíčcích, které jsou v USA běžné zejména během svátků. Na vině jsou nejen cla samotná, ale i narušená důvěra mezi obchodními partnery a zvýšená nejistota, která dopadá na každého, kdo je na víně ekonomicky závislý.Zatímco se politické debaty vedou o číslech a clech, v praxi to znamená, že spotřebitel, který byl zvyklý si dát oblíbenou francouzskou láhev za rozumnou cenu, bude muset sáhnout hlouběji do kapsy – nebo se poohlédnout jinde. Ať tak či onak, jedno je jisté: víno už nebude chutnat tak levně.