Americké akcie se ve čtvrtek propadly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil zavedení rozsáhlých obchodních cel, což vyvolalo obavy z totální obchodní války, která by mohla vyústit v globální recesi. V 17:11 SEČ ztratil blue-chip index Dow Jones Industrial Average 1 566 bodů, tj. 3,7 %, benchmark S&P 500 se propadl o 234 bodů, tj. 4,1 %, a technologický Nasdaq Composite se propadl o 948 bodů, tj. 5,4 %. Široce založený index S&P 500 je na cestě k největší jednodenní ztrátě od roku 2022. Trumpova cla vyvolala prudký výprodej Prezident Trump ve středu oznámil nová rozsáhlá cla, kterými uvalil 10% daň na veškerý dovoz a výrazně vyšší sazby na země považované za „špatné hráče“. Číně hrozí další 34% clo k již platným 20% clům. Na Evropskou unii, Japonsko a další země budou uvalena cla v rozmezí od 20 % do 49 %. Obecná cla vstoupí v platnost 5. dubna, zvýšení pro jednotlivé země začne platit 9. dubna. Trump zdůvodnil cla poukazem na nekalé obchodní praktiky a manipulaci s měnou a tvrdil, že tato opatření omladí americký průmysl a sníží státní dluh. „Oznámení o amerických clech bylo více jestřábí, než se očekávalo, zejména pro Evropu a Čínu, kde sazby činí 20 % a ~54 %,“ uvedli analytici Barclays ve své poznámce. „Ačkoli může existovat prostor pro vyjednávání a mnoho zvratů, vysoké tarify a přetrvávající nejistota zvyšují riziko recese. Pravděpodobně bude pro akcie hůře, než bude lépe.“ Podle hlavního ekonoma společnosti High Frequency Economics Carla Weinberga by tato celní politika mohla ve druhém čtvrtletí roku 2025 způsobit 10% pokles hrubého domácího produktu USA, což by po předpokládaném mírném poklesu v prvním čtvrtletí mohlo největší světovou ekonomiku uvrhnout do recese. Weinberg odhadl, že cla připraví americké domácnosti o reálné příjmy nebo zisky podniků o 741 miliard dolarů, případně o více, pokud se plně započítají všechna cla na hliník, ocel a obchod s Kanadou a Mexikem, na který se cla nevztahují. UBS odhaduje, že pokud tato cla zůstanou v platnosti, mohl by reálný HDP v roce 2025 klesnout o 1,5 až 2 procentní body, zatímco inflace by se mohla přiblížit 5 %. Švýcarská banka uvádí, že tento scénář „má potenciál výrazně zhoršit mix růstu a inflace ve Spojených státech a globální ekonomice v nadcházejícím roce“. Analytici UBS stanovili krátkodobý cíl pro index S&P 500 na 5300, ale v poznámce pro klienty varovali, že pokračující celní nejistota by mohla vést k poklesu indexu pod 5000. Cla by mohla zasáhnout čistý zisk společnosti Apple o 14 % - Jefferies Zprávy o clech tvrdě zasáhly řadu velkých společností v zemi, přičemž Apple (NASDAQ:AAPL), který klesl o 8 %, je toho nejlepším příkladem vzhledem k vysokému clu na Čínu - základnu pro většinu výroby společnosti Apple. Analytici Jefferies varovali, že navrhovaná americká cla na čínský dovoz by mohla výrazně ovlivnit ziskovost společnosti Apple, přičemž odhadují potenciální 14% snížení čistého zisku společnosti za fiskální rok 2025, pokud jí nebude udělena výjimka. Akcie velkých prodejců dováženého zboží patřily k nejhůře postiženým. Například společnosti Five Below (NASDAQ:FIVE), Dollar Tree (NASDAQ:DLTR) a Gap (NYSE:GAP) utrpěly dvouciferné procentní ztráty. Těžce zasaženi byli také maloobchodníci, přičemž Nike (NYSE:NKE) a Walmart (NYSE:WMT) se propadly po uvalení cel na hlavní výrobní centra včetně Vietnamu, Indonésie a Číny. V celkové rizikové náladě klesly i technologické akcie, přičemž Nvidia (NASDAQ:NVDA) a Tesla (NASDAQ:TSLA) se propadly o přibližně 5 %, přičemž druhá jmenovaná společnost po středečním více než 5% růstu poté, co se objevily zprávy, že generální ředitel Elon Musk by mohl odstoupit z vládní funkce a věnovat se společnosti. Žádosti o podporu v nezaměstnanosti klesají Počet Američanů, kteří podali nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti, se minulý týden snížil a v týdnu končícím 29. března klesl o 6 000, což ukazuje na pokračující stabilitu na trhu práce před potenciální volatilitou způsobenou dovozními cly. Ve středu zveřejněné údaje o mzdách v soukromém sektoru překvapily pozitivně, zatímco údaje o počtu volných pracovních míst podle JOLTS na začátku týdne zklamaly, což připravilo půdu pro páteční zveřejnění údajů o mzdách mimo zemědělský sektor. Přitom rozhodování Federálního rezervního systému, pokud jde o snižování sazeb, by nyní mohlo být dost dobře určeno dopadem obchodních cel na americkou ekonomiku. Guvernérka Federálního rezervního systému Adriana Kuglerová uvedla, že v souvislosti se změnami Trumpovy politiky existují „proinflační rizika“. Podle banky UBS však tato cla pravděpodobně utlumí krátkodobý růst, zvýší volatilitu trhů a přimějí Federální rezervní systém k výraznému snížení sazeb ještě v tomto roce. Základní scénář banky předpokládá snížení sazeb o 75 až 100 bazických bodů (bps) po zbytek roku 2025. Ceny ropy prudce klesají Ceny ropy ve čtvrtek prudce klesly poté, co se skupina předních producentů dohodla na urychlení zvyšování těžby, což přispělo k obavám ze zpomalení poptávky v důsledku rozsáhlých amerických obchodních cel. Osm členů OPEC+, skupiny, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu a spojence v čele s Ruskem, oznámilo, že v květnu zvýší těžbu o 411 000 barelů denně. OPEC+ měl v květnu zvýšit těžbu o 135 000 barelů denně v rámci plánu postupného uvolňování poslední vrstvy omezení těžby. Trhy s ropou byly již oslabené poté, co americký prezident Donald Trump ve středu oznámil zavedení 10% cla na většinu zboží dováženého do Spojených států, které jsou největším světovým spotřebitelem ropy, a uvalil vyšší cla na hlavní obchodní partnery.