Ten pohrozil zavedením tzv. sekundárních cel na ropu z Ruska a zároveň varoval Írán před tvrdými následky, pokud nedojde k dohodě ohledně jeho jaderného programu. Přestože tyto výroky podpořily růst cen ropy, obavy z obchodní války a jejího dopadu na globální ekonomiku zatím tlumí výraznější zisky.

Futures na ropu Brent vzrostly v ranním obchodování o 16 centů, což odpovídá 0,2 %, a dosáhly ceny 74,93 dolaru za barel. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) posílila o 13 centů na 71,61 dolaru. Oba kontrakty tak navázaly na pondělní obchodování, kdy ceny ropy dosáhly pětitýdenních maxim.

Podle tržního stratéga společnosti IG Yeapa Jun Ronga přispívají k růstu cen především rizika narušení dodávek, která jsou aktuálně vychýlena směrem vzhůru. „Trumpovy hrozby vůči Rusku a Íránu vedou účastníky trhu k tomu, aby do cen ropy započítávali potenciální omezení v dodávkách,“ uvedl Yeap. Zároveň však dodal, že trh neztrácí ze zřetele širší makroekonomická rizika – zejména možnost zavedení nových cel, která by zatížila globální poptávku po energiích.

Březnový průzkum agentury Reuters mezi 49 analytiky a ekonomy potvrdil, že očekávání pro vývoj cen ropy zůstávají spíše opatrná. Kombinace amerických cel, zpomalujícího hospodářského růstu v Číně a Indii a možné zvýšené nabídky ze strany kartelu OPEC+ by podle nich mohla vyvíjet tlak na pokles cen v průběhu letošního roku.

Zpomalení růstu světové ekonomiky totiž obvykle vede ke snížení poptávky po pohonných hmotách, což může smazat vliv jakýchkoli geopolitických hrozeb. Navíc někteří obchodníci považují Trumpova prohlášení za taktický manévr. „Zprávy o Trumpových výrocích z pondělí sice ceny ropy krátkodobě zvedly, ale obchodníci považují jeho varování vůči Rusku alespoň zatím za blufování,“ sdělil agentuře Reuters jeden ze zdrojů z ropného trhu.

Trump v neděli prohlásil, že je „extrémně rozzlobený“ na ruského prezidenta Vladimira Putina a plánuje zavést sekundární cla ve výši 25 až 50 % na kupce ruské ropy, což by mělo přinutit Moskvu ukončit válku na Ukrajině. Takový krok by narušil dodávky od druhého největšího světového vývozce ropy a mohl by zasáhnout především Čínu a Indii, tedy hlavní odběratele ruské suroviny. Trump rovněž pohrozil Íránu tvrdými opatřeními, včetně možných náletů, pokud Teherán neobnoví jadernou dohodu s USA.

Podle komoditních stratégů banky ING zatím sice jde pouze o rétoriku, ale pokud by se výhrůžky staly realitou, vznikla by na trhu značná rizika spojená s výpadkem exportu z dvou klíčových producentů. Trh proto bude v následujících dnech velmi pozorně sledovat nejen politický vývoj, ale také data z trhu s ropou.

Jedním z důležitých ukazatelů bude týdenní zpráva o zásobách ropy v USA, kterou v úterý večer zveřejní American Petroleum Institute (API), a ve středu pak oficiální data od amerického Úřadu pro energetické informace (EIA). Podle očekávání pěti analytiků oslovených Reuters se předpokládá, že zásoby surové ropy ve Spojených státech klesly v minulém týdnu o 2,1 milionu barelů, což by mohlo být dalším faktorem podporujícím ceny.

Důležitou roli v úterním obchodování sehrál také slabší dolar. Když americká měna oslabuje, ropa se stává levnější pro držitele jiných měn, což podporuje poptávku po této komoditě. Tento efekt často zesiluje v obdobích geopolitické nejistoty, kdy se investoři snaží chránit svá portfolia proti inflačním tlakům.

Navzdory současnému růstu cen zůstává nálada na trhu opatrná. Investoři vyčkávají, jak se vyvine situace kolem cel a zda Trumpovy výhrůžky přejdou v reálná opatření. Stejně tak se čeká, zda OPEC+ skutečně přistoupí ke zvýšení produkce, jak se spekuluje. Pokud by se tak stalo v době slabé poptávky, mohlo by to naopak způsobit tlak na pokles cen.

Závěrem lze říci, že cena ropy je momentálně tažena hlavně geopolitickým napětím, ale její budoucnost zůstává velmi nejistá. O osudu ropného trhu rozhodnou nejen slova, ale především činy – ať už ze strany producentů, nebo politických lídrů.