Ceny ropy i na konci týdne zůstaly pod tlakem a trh směřuje ke druhému týdennímu poklesu v řadě. Důvodem jsou rostoucí obavy investorů, že pokračující obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou může ještě více zpomalit globální hospodářský růst a následně snížit poptávku po ropě, která je na tomto růstu citlivě závislá.

V pátek ráno se ceny futures na ropu Brent mírně zvýšily o 14 centů (tedy o 0,2 %) na 63,47 USD za barel. Podobně se chovala i americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI), jejíž cena vzrostla o 0,2 % na 60,21 USD. Tento nárůst ovšem nestačí na kompenzaci čtvrtečního poklesu, kdy oba hlavní ropné benchmarky ztratily více než dva dolary.

Z hlediska týdenního vývoje zůstává trend negativní. Brent by měl podle aktuálních dat oslabit o 3,2 %, zatímco WTI klesne o 2,9 %. V předchozím týdnu byl propad ještě dramatičtější: obě referenční ceny klesly o 11 %, což signalizuje výrazné ochlazení trhu s ropou v důsledku geopolitických nejistot.

Dlouhodobý spor mezi Spojenými státy a Čínou tak znovu ukazuje svou sílu měnit globální energetické trhy. Nejde jen o cla samotná, ale především o jejich dopad na světový obchod, průmyslovou výrobu a spotřebitelskou důvěru. Omezení obchodních tras a narušení dodavatelských řetězců, které jsou důsledkem celní politiky obou stran, se zákonitě promítají do snížené potřeby přepravy, výroby a tím i ropných produktů.

Podle analytiků z výzkumné společnosti BMI by měla být cena ropy i nadále pod tlakem, protože investoři vyhodnocují nejnovější vývoj v obchodním sporu. Ve své páteční zprávě uvedli, že očekávají přetrvávající nejistotu a volatilitu cen, protože trhy budou citlivě reagovat na každý nový výrok nebo krok Washingtonu a Pekingu.

Také Daniel Hynes, hlavní komoditní stratég banky ANZ, upozornil, že se do popředí opět dostávají obavy ze zpomalení globální ekonomiky. Ve své poznámce uvedl, že pokud by celosvětový hospodářský růst klesl pod 3 %, mohlo by to snížit spotřebu ropy až o 1 %. Vzhledem k tomu, že ropa je klíčovou surovinou nejen pro dopravu, ale i pro průmysl a energetiku, i malé výkyvy v ekonomice mají značný dopad na její poptávku.

Napětí ještě více vyhrotil krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve čtvrtek zvýšil cla na čínský dovoz na 145 %, navzdory tomu, že dříve v týdnu oznámil zmírnění cel vůči některým jiným obchodním partnerům. Čína na tento krok odpověděla zvýšením svých dovozních cel na americké zboží, čímž potvrdila, že eskalace sporu pokračuje. Tato přetahovaná přispívá k nervozitě na finančních trzích, a ropa není výjimkou.

Další negativní signály přišly i od Amerického úřadu pro energetické informace (EIA), který ve čtvrtek snížil své prognózy globálního ekonomického růstu. Zároveň varoval, že cla mohou výrazně ovlivnit ceny ropy, protože přispívají k poklesu poptávky nejen ve Spojených státech, ale i v dalších částech světa. Úřad rovněž upravil své odhady spotřeby ropy směrem dolů – a to jak pro tento rok, tak pro rok následující.

Očekávání trhu se nyní upírají k blížícímu se zasedání aliance OPEC+, které se uskuteční 5. května. Právě toto setkání by mohlo naznačit, zda se producenti rozhodnou jednat na podporu stability trhu. Analytici společnosti BMI však varují, že pokud OPEC+ oznámí navýšení těžby, mohlo by to vyvolat další vlnu výprodejů na trhu s ropou.

V souhrnu lze říct, že současná situace ukazuje, jak silně je cena ropy propojena s geopolitickým děním. Zatímco nabídka zůstává relativně stabilní, poptávka se dostává pod tlak kvůli faktorům, které leží mimo tradiční tržní rovnováhu. Výsledkem je nejistý výhled pro příští týdny, kdy bude další vývoj záviset především na tom, zda dojde k deeskalaci obchodního napětí – nebo zda se situace ještě více vyhrotí.