Při prohlídce její výstavní haly v roce 2019 si Si prohlížel řadu za řadou nenápadných šedých kovových bloků a prohlásil svému doprovodu složenému z funkcionářů komunistické strany: „Vzácné zeminy jsou životně důležitou strategickou surovinou.“

Po téměř šesti letech se čínská dominance v dodavatelském řetězci vzácných zemin ukázala jako jeden z nejsilnějších nástrojů v obnovené obchodní válce s prezidentem Spojených států. Tyto nerosty – používané k pohonu všeho možného od iPhonů po elektromobily – jsou životně důležitými součástmi pro pokročilé technologie, které budou určovat budoucnost.

A na rozdíl od cel se jedná o frontu, kde má Trump jen malý prostor pro věcnou odvetu.

Vzácné zeminy jsou skupinou 17 prvků, které jsou hojnější než zlato a lze je nalézt v mnoha zemích včetně Spojených států. Jejich těžba a zpracování jsou však obtížné, nákladné a znečišťují životní prostředí.

Spojené státy a další země byly po desetiletí závislé na dodávkách těchto zpracovaných kovů z Pekingu. Podle Mezinárodní energetické agentury se Čína podílí na celosvětové produkci vzácných zemin 61 %, ale její kontrola nad fází zpracování představuje 92 % celosvětové produkce.

Dne 4. dubna čínská vláda po letech zastřených varování zavedla vývozní omezení na sedm druhů minerálů vzácných zemin, a to v rámci odvetných opatření proti Trumpovým původním 34% „recipročním“ clům na čínské zboží. Nová pravidla vyžadují, aby si všechny společnosti zajistily vládní povolení k vývozu těchto sedmi minerálů i souvisejících výrobků, jako jsou magnety.

Magnety vyrobené ze vzácných zemin umožňují výrobu menších a účinnějších motorů a generátorů používaných v chytrých telefonech, automobilových a tryskových motorech a přístrojích pro magnetickou rezonanci. Jsou také základními součástmi řady velkých zbraní, od stíhaček F-35 stealth po útočné ponorky s jaderným pohonem.

„Čína ukazuje, že může uplatnit neuvěřitelnou ekonomickou sílu tím, že bude postupovat strategicky… a chirurgicky a skutečně zasáhne americký průmysl přesně tam, kde to bolí,“ řekl Justin Wolfers, profesor ekonomie a veřejné politiky na Michiganské univerzitě.

V úterý Trump nařídil prověřit potenciální cla na kritické nerostné suroviny, což je širší kategorie zdrojů zahrnující prvky vzácných zemin, aby se vyhodnotil dopad těchto dovozů na bezpečnost a odolnost Ameriky.

„Závislost Spojených států na dovozu a zranitelnost našich dodavatelských řetězců vyvolává potenciální rizika pro národní bezpečnost, obranyschopnost, cenovou stabilitu a hospodářskou prosperitu a odolnost,“ uvedl Trump v exekutivním příkazu.

Od nástupu první Trumpovy vlády se USA snaží dohnat ztrátu a vybudovat vlastní domácí dodavatelský řetězec vzácných zemin. Tři americké společnosti z oboru vzácných zemin sdělily CNN, že právě rozšiřují výrobní kapacity a získávají materiály od amerických spojenců a partnerů.

Toto úsilí však bude trvat roky, než se podaří uspokojit obrovskou poptávku klíčových amerických průmyslových odvětví.

Pozastavené objednávky

Dopad pekingských vývozních kontrol se prozatím rychle projevuje na místě.

John Ormerod, zakladatel poradenské společnosti JOC zabývající se magnety ze vzácných zemin, sdělil CNN, že od zavedení příkazu byly v Číně zastaveny dodávky magnetů ze vzácných zemin patřících nejméně pěti americkým a evropským společnostem.

„Byly zaskočeny, takže na jejich straně panuje velký zmatek a potřebovaly od úřadů vyjasnit, co je zapotřebí (k získání požadovaných vývozních licencí),“ řekl.

Joshua Ballard, generální ředitel společnosti USA Rare Earth, uvedl, že vývozní kontroly se zaměřují na „těžké“ vzácné zeminy, které jsou z 98 % kontrolovány Čínou. (Těžké vzácné zeminy jsou méně běžné, hůře se zpracovávají a jsou cennější.) To znamená, že společnosti nyní musí žádat Peking o souhlas s dodávkami těchto kritických materiálů do klíčových amerických průmyslových odvětví, dodal.

„Právě teď je tento vývoz doslova pozastaven,“ řekl Ballard. „Tady ve Spojených státech nemáme na skladě příliš velké zásoby tohoto zboží… To je pro Čínu nejlepší hra. Nemají moc pák, pokud jde o cla na nás, ale určitě mají páky tady.“

Kontroly vývozu se nezaměřují pouze na jednotlivé materiály, ale také na slitiny a výrobky, v nichž jsou tyto prvky obsaženy i v minimálním množství, uvedl Thomas Kruemmer, ředitel singapurské společnosti Ginger International Trade and Investment, která se zabývá dodávkami minerálů a kovů. „Mnoho vývozů nyní spadá pod tento licenční systém,“ dodal s tím, že se očekávají určitá zpoždění, jak se vývozci v novém systému orientují.

Nákladní loď vykládá dovoz v čínském Čching-tao 6. března 2025.

Desítky let v přípravě

Podle státních médií Čína začala s těžbou vzácných zemin již v 50. letech 20. století, ale tento průmysl se začal skutečně rozvíjet až koncem 70. let.

Podle Stana Trouta, zakladatele poradenské společnosti Spontaneous Materials, která se zabývá vzácnými zeminami a magnetickými materiály, Čína během této doby zkombinovala nízké náklady na pracovní sílu a relativně laxní ekologické standardy s přijetím zahraničních technologií.

„Velká část technologií, které přivezli, byla vyvinuta zde v USA, v Japonsku nebo v Evropě,“ řekl. „A v průběhu času ji určitě vylepšili.“

Jak se produkce vzácných zemin v zemi zvyšovala, Peking postupně pochopil strategický význam těchto nerostů. „Došlo k poznání, že by to pro ně mohla být velmi důležitá technologie, kterou by měli zvládnout,“ dodal Trout.

V roce 1992 při návštěvě jednoho z hlavních center výroby vzácných zemin ve Vnitřním Mongolsku Deng Siao-pching, bývalý čínský vůdce, který stál v čele ekonomických reforem země, slavně řekl: „Zatímco na Blízkém východě je ropa, Čína má vzácné zeminy.“ Dnes Čína naplnila Dengovu vizi a dominuje celému dodavatelskému řetězci těchto materiálů.

I když jsou nyní náklady na pracovní sílu vyšší, Čína ovládla toto odvětví díky své „ochotě investovat do technologií, výzkumu a vývoje a automatizace“ v odvětví, které je vysoce kapitálově náročné, uvedl Ormerod.

Kdysi tyto magnety ze vzácných zemin vyráběly americké společnosti. Ormerod však poznamenal, že postupně z tohoto odvětví odešly, protože se objevily levnější čínské alternativy.

„Ztratili jsme know-how, ztratili jsme schopnosti lidských zdrojů a je to velmi kapitálově náročná operace,“ řekl.

Nyní je obtížné konkurovat „čínské ceně“ kvůli větším úsporám z rozsahu v této zemi a také vládním pobídkám, které jim poskytly další výhodu, dodal Ormerod.

Podle letošní zprávy US Geological Survey se USA v letech 2020 až 2023 spoléhaly na Čínu, pokud jde o 70 % dovozu všech sloučenin a kovů vzácných zemin.

Dělníci na výrobní lince ve městě Fuyang v čínské provincii Anhui 15. dubna 2025.

CFOTO/Future Publishing/Getty Images

Výzva a příležitost pro USA

Nejnovější kontroly vývozu nejsou prvním případem, kdy Peking využívá své dominantní postavení v tomto odvětví. V roce 2010 Čína na téměř dva měsíce zastavila dodávky vzácných zemin do Japonska kvůli územnímu sporu. Koncem roku 2023 Peking uvalil zákaz na technologie těžby a separace vzácných zemin.

Peking rovněž omezil vývoz dalších kritických nerostných surovin, které jsou životně důležité pro hospodářství a globální dodavatelské řetězce.

Odborníci a zástupci průmyslu uvedli, že čínské kontroly vývozu ponechaly zbytku světa velmi omezené alternativy. USA se však snaží tuto mezeru zaplnit.

Od roku 2020 poskytlo americké ministerstvo obrany více než 439 milionů dolarů na vytvoření domácích dodavatelských řetězců prvků vzácných zemin. A stanovilo si cíl vytvořit do roku 2027 udržitelný dodavatelský řetězec od dolů po magnety, který bude schopen pokrýt všechny obranné požadavky USA.

Některé americké společnosti vidí v čínských kontrolách vývozu příležitost, jak urychlit domácí výrobu a prosadit silnější dodavatelský řetězec mimo Čínu.

Nicholas Myers, generální ředitel společnosti Phoenix Tailings, začínajícího zpracovatele vzácných zemin se sídlem v Massachusetts, uvedl, že jeho společnost vyvinula technologii na zpracování minerálů vzácných zemin s „nulovým odpadem a nulovými emisemi“ na kovy a kovové slitiny, přičemž tyto materiály získává z domácích rud a také z Kanady a Austrálie.

Jeho společnost v současné době vyrábí 40 tun kovů a slitin vzácných zemin ročně a s novým zařízením v New Hampshire chce zvýšit výrobu na 400 tun.

„Všechno je to domácí zpracování. Nejsme závislí na ničem z Číny,“ řekl.

„Spojené státy mají naprosto dostatečné kapacity, aby byly schopny vyrábět kovy vzácných zemin v termínech, které skutečně potřebujeme. Musíme se jen ujistit, že se všichni zákazníci a všichni tvůrci politik zaměřují na podporu průmyslu, aby se skutečně rozšířil,“ dodal Myers.

Americké podniky se prosazují i v některých částech dodavatelského řetězce.

USA Rare Earth staví v Texasu továrnu na výrobu magnetů, která chce ročně vyrábět 5 000 tun magnetů ze vzácných zemin; podle generálního ředitele Ballarda vlastní také ložisko bohaté na těžké vzácné zeminy v západním Texasu, včetně všech minerálů, které jsou na posledním čínském seznamu pro kontrolu vývozu. (Ložisko je rovněž bohaté na gallium, kritický materiál, jehož vývoz do USA Čína v prosinci zakázala.)

Společnost však stále pracuje na technologii zpracování, která by umožnila minerály z hornin získat, uvedl Ballard.

„Otázkou je, jak to udělat rychleji. Jak odemkneme tato aktiva, která máme v USA, i když jich je málo? Musíme odblokovat to, co máme, a budovat co nejrychleji,“ řekl.

Po letech řečí mají americké společnosti možná konečně impuls, který potřebují k tomu, aby se pustily do náročné práce na obnově průmyslu těžby a zpracování surovin, který je klíčem k vítězství v technologickém závodě s Čínou.