Klíčové body

Německo a Francie zaznamenaly v 1. čtvrtletí mírný růst, přestože čelí tlakům zvenčí
opady amerických cel se v datech ještě plně neprojevily, očekává se však jejich negativní vliv
Investice i exporty slábnou, ale vlády obou zemí věří v postupné oživení

Přesto však současná data zůstávají jen dílčím ukazatelem celkového vývoje, protože dopady nově zavedených cel ze strany USA se teprve začínají projevovat. Ekonomický růst v eurozóně zůstává křehký a nejistota ohledně budoucího vývoje je stále vysoká.

Hrubý domácí produkt Německa, největší evropské ekonomiky, vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku o 0,2 % ve srovnání s předchozím obdobím. Tím kompenzoval stejný pokles z posledního čtvrtletí roku 2024. Výsledky odpovídaly očekáváním analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Francie zaznamenala růst o 0,1 %, což bylo rovněž v souladu s odhady. Na růstu se podílel především nárůst zásob v průmyslu. Nejvýraznější posun však zaznamenala Itálie, kde ekonomika posílila o 0,3 %, tedy více, než se původně očekávalo.

Zprávy přicházejí v době, kdy představitelé Evropské centrální banky upozorňují, že americká cla – především ta oznámená začátkem dubna – by mohla negativně ovlivnit vývoj v dalších měsících. Většina těchto opatření je zatím pouze ve fázi odkladu kvůli probíhajícím jednáním, avšak již teď budí obavy ohledně spotřebitelských cen a budoucího tempa růstu.

Optimismus z HDP brzdí nejistota ohledně budoucnosti

Kromě hlavních ekonomik přinesla růstová čísla i další země eurozóny. Podle odhadů z tohoto týdne vzrostl HDP například ve Španělsku, Belgii, Rakousku, Finsku a Litvě v rozmezí 0,1 % až 0,6 %. Výjimkou bylo Irsko, jehož hospodářství narostlo o výrazných 3,2 %, ačkoli je potřeba upozornit, že tato čísla jsou často zkreslena přítomností nadnárodních firem využívajících Irsko jako daňovou základnu.

Přestože některé tyto výsledky mohou působit povzbudivě, hodnocení ekonomického zdraví Evropy zůstává opatrné. Většina celních opatření ze strany prezidenta Donalda Trumpa byla oznámena teprve nedávno, a proto se jejich plný vliv v prvním čtvrtletí ještě nestačil promítnout. Evropská centrální banka očekává, že právě cla mohou zpomalit růst a zároveň vést ke zvýšeným nákladům pro spotřebitele.

Jedním z mála pozitivních efektů může být zpomalení inflace, které je již patrné ve Francii. Tam se meziroční růst cen v dubnu snížil na 0,8 % z březnových 0,9 %, což je nejnižší hodnota od února 2021. Tento vývoj by mohl posílit tlaky na další snižování úrokových sazeb ze strany ECB, která se snaží podpořit ekonomiku tváří v tvář vnějším obchodním rizikům.

Chcete využít této příležitosti?

Německu pomáhá vládní investiční impuls

Pro Německo je aktuální vývoj vítaným povzbuzením, zejména pro nového kancléře Friedricha Merze, který přebírá vedení země v období zvýšené nejistoty. Ještě nedávno Mezinárodní měnový fond předpovídal, že německá ekonomika bude v roce 2025 stagnovat, a prezident Bundesbanky Joachim Nagel varoval dokonce před třetím rokem poklesu v řadě. Zmínil přitom konkrétně dopady Trumpovy obchodní politiky, zejména cla na automobily, která silně zasahují průmyslovou páteř německého exportu.

Německá ekonomika trpí dlouhodobě řadou strukturálních problémů – od slabé globální poptávky, přes narušení dodávek energií z Ruska, až po nedostatek kvalifikované pracovní síly a složité regulační prostředí. Přesto ale existuje prostor pro pozitivní změnu: nová vláda plánuje rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury, které by mohly stimulovat domácí poptávku i konkurenceschopnost.

Francie čelí rozpočtovému tlaku i poklesu investic

Ve Francii jsou důsledky napětí v globálním obchodu patrnější. Vláda prezidenta Macrona byla nucena snížit růstovou prognózu pro rok 2025 z původních 0,9 % na 0,7 %, a zároveň omezit veřejné výdaje, aby udržela pod kontrolou rozpočtový deficit. Nejnovější statistiky ukázaly, že investice firem, domácností i státu klesly, stejně jako export, který se propadl o 0,7 %. Tento vývoj je navíc umocněn politickou nejistotou: zpoždění přijetí rozpočtu a spekulace o možném zvyšování daní brzdí důvěru investorů.

Přesto francouzský ministr financí Eric Lombard ve středu prohlásil, že je optimistický ohledně naplnění letošních cílů. „Jsme na dobré cestě k dosažení našeho cíle 0,7 %,“ řekl v rozhovoru pro Sud Radio. Uvedl také, že data o investicích a firemních ziscích naznačují, že ekonomika zůstává odolná a má potenciál k oživení, pokud se mezinárodní podmínky stabilizují.

Ekonomiky Německa a Francie na začátku roku 2025 vykázaly mírný růst, čímž překvapily část analytiků, kteří očekávali pokračování stagnace či mírného poklesu. Přesto však současná data zůstávají jen dílčím ukazatelem celkového vývoje, protože dopady nově zavedených cel ze strany USA se teprve začínají projevovat. Ekonomický růst v eurozóně zůstává křehký a nejistota ohledně budoucího vývoje je stále vysoká. Hrubý domácí produkt Německa, největší evropské ekonomiky, vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku o 0,2 % ve srovnání s předchozím obdobím. Tím kompenzoval stejný pokles z posledního čtvrtletí roku 2024. Výsledky odpovídaly očekáváním analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Francie zaznamenala růst o 0,1 %, což bylo rovněž v souladu s odhady. Na růstu se podílel především nárůst zásob v průmyslu. Nejvýraznější posun však zaznamenala Itálie, kde ekonomika posílila o 0,3 %, tedy více, než se původně očekávalo. Zprávy přicházejí v době, kdy představitelé Evropské centrální banky upozorňují, že americká cla – především ta oznámená začátkem dubna – by mohla negativně ovlivnit vývoj v dalších měsících. Většina těchto opatření je zatím pouze ve fázi odkladu kvůli probíhajícím jednáním, avšak již teď budí obavy ohledně spotřebitelských cen a budoucího tempa růstu. Zdroj: Gettyimages Optimismus z HDP brzdí nejistota ohledně budoucnosti Kromě hlavních ekonomik přinesla růstová čísla i další země eurozóny. Podle odhadů z tohoto týdne vzrostl HDP například ve Španělsku, Belgii, Rakousku, Finsku a Litvě v rozmezí 0,1 % až 0,6 %. Výjimkou bylo Irsko, jehož hospodářství narostlo o výrazných 3,2 %, ačkoli je potřeba upozornit, že tato čísla jsou často zkreslena přítomností nadnárodních firem využívajících Irsko jako daňovou základnu. Přestože některé tyto výsledky mohou působit povzbudivě, hodnocení ekonomického zdraví Evropy zůstává opatrné. Většina celních opatření ze strany prezidenta Donalda Trumpa byla oznámena teprve nedávno, a proto se jejich plný vliv v prvním čtvrtletí ještě nestačil promítnout. Evropská centrální banka očekává, že právě cla mohou zpomalit růst a zároveň vést ke zvýšeným nákladům pro spotřebitele. Jedním z mála pozitivních efektů může být zpomalení inflace, které je již patrné ve Francii. Tam se meziroční růst cen v dubnu snížil na 0,8 % z březnových 0,9 %, což je nejnižší hodnota od února 2021. Tento vývoj by mohl posílit tlaky na další snižování úrokových sazeb ze strany ECB, která se snaží podpořit ekonomiku tváří v tvář vnějším obchodním rizikům. Německu pomáhá vládní investiční impuls Pro Německo je aktuální vývoj vítaným povzbuzením, zejména pro nového kancléře Friedricha Merze, který přebírá vedení země v období zvýšené nejistoty. Ještě nedávno Mezinárodní měnový fond předpovídal, že německá ekonomika bude v roce 2025 stagnovat, a prezident Bundesbanky Joachim Nagel varoval dokonce před třetím rokem poklesu v řadě. Zmínil přitom konkrétně dopady Trumpovy obchodní politiky, zejména cla na automobily, která silně zasahují průmyslovou páteř německého exportu. Německá ekonomika trpí dlouhodobě řadou strukturálních problémů – od slabé globální poptávky, přes narušení dodávek energií z Ruska, až po nedostatek kvalifikované pracovní síly a složité regulační prostředí. Přesto ale existuje prostor pro pozitivní změnu: nová vláda plánuje rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury, které by mohly stimulovat domácí poptávku i konkurenceschopnost. Francie čelí rozpočtovému tlaku i poklesu investic Ve Francii jsou důsledky napětí v globálním obchodu patrnější. Vláda prezidenta Macrona byla nucena snížit růstovou prognózu pro rok 2025 z původních 0,9 % na 0,7 %, a zároveň omezit veřejné výdaje, aby udržela pod kontrolou rozpočtový deficit. Nejnovější statistiky ukázaly, že investice firem, domácností i státu klesly, stejně jako export, který se propadl o 0,7 %. Tento vývoj je navíc umocněn politickou nejistotou: zpoždění přijetí rozpočtu a spekulace o možném zvyšování daní brzdí důvěru investorů. Přesto francouzský ministr financí Eric Lombard ve středu prohlásil, že je optimistický ohledně naplnění letošních cílů. „Jsme na dobré cestě k dosažení našeho cíle 0,7 %,“ řekl v rozhovoru pro Sud Radio. Uvedl také, že data o investicích a firemních ziscích naznačují, že ekonomika zůstává odolná a má potenciál k oživení, pokud se mezinárodní podmínky stabilizují. Zdroj: Shutterstock