Společnost zároveň vyvolala vlnu otázek a nejistot, když označila svůj finanční výhled za nespolehlivý kvůli novým automobilovým clům, která zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Navíc dočasně pozastavila veškeré budoucí zpětné odkupy akcií, dokud nezíská větší jasno ohledně vývoje regulačního a ekonomického prostředí.

V konkrétních číslech GM oznámila zisk na akcii ve výši 2,78 USD, čímž překonala odhady Wall Street, které počítaly s 2,74 USD. Také tržby ve výši 44,02 miliardy dolarů překonaly očekávaných 43,05 miliardy. Přestože čistý zisk ve výši 2,78 miliardy dolarů byl mírně nižší než loňských 2,98 miliardy, a upravený zisk před úroky a zdaněním (EBIT) klesl z 3,87 miliardy na 3,49 miliardy, finanční ředitel Paul Jacobson označil výsledky za „velmi silné“. Připustil však, že na zisk měly negativní vliv měnové kurzy (zejména mexické peso) ve výši 300 milionů dolarů a také vyšší náklady na mzdy, záruky a odpisy, které činily dalších 400 milionů.

Zásadní moment však přišel s oznámením, že lednový výhled společnosti – zahrnující čistý zisk 11,2 až 12,5 miliardy dolarů, upravený EBIT 13,7 až 15,7 miliardy a upravený volný peněžní tok mezi 11 a 13 miliardami – již nelze považovat za spolehlivý. Důvodem je nejasnost ohledně nově zavedených cel, které zahrnují 25% odvody na dovážená vozidla a automobilové díly, jež začnou platit již 3. května. „Domníváme se, že budoucí dopady cel by mohly být významné,“ uvedl Jacobson a dodal, že dokud nebude situace vyjasněna, nebude firma vydávat nové prognózy.

Zatím není jasné, jak vysoké náklady celní opatření GM již přinesla. Společnost se k tomuto tématu odmítla vyjádřit s tím, že podrobnosti poskytne až při dalším hovoru s investory. Spekulace o možném zmírnění dopadů přinesl Wall Street Journal, který informoval, že administrativa Donalda Trumpa plánuje umožnit automobilkám získat kompenzace za cla až do výše 3,75 % hodnoty vozu vyrobeného v USA, přičemž toto procento má být v dalších letech postupně snižováno.

GM mezitím provádí konkrétní úpravy své severoamerické výroby, aby reagovala na měnící se podmínky. Zvýšila výrobu pickupů v Indianě, zrušila odstávku závodu v Missouri a pozastavila výrobu velkých elektrických dodávek v Kanadě. Tato rozhodnutí označil Jacobson za „nelítostná, ale nezbytná“, a připustil, že další investice budou záviset na dalším vývoji v oblasti cel a dodavatelských nákladů.

Co se týče zpětného odkupu akcií, GM uvedla, že program zrychleného odkupu v hodnotě 2 miliard dolarů bude dokončen ve druhém čtvrtletí, ale veškeré další nákupy jsou dočasně zastaveny. V únoru automobilka oznámila, že chce prostřednictvím odkupu akcií v celkové hodnotě 6 miliard dolarů odměnit své investory. Tento krok byl reakcí na klesající marže a nejistotu v celém automobilovém průmyslu, který čelí tlakům nejen ze strany mezinárodního obchodu, ale i kvůli zpomalení růstu poptávky, rostoucí konkurenci v elektromobilitě a nutnosti masivních investic do nových technologií.

General Motors Company (GM)

Analytici mezitím varují, že dlouhodobé dopady celních politik mohou negativně ovlivnit marže i celkové ziskovosti automobilových společností. Již nyní přistoupili někteří ke snížení hodnocení akcií v automobilovém sektoru, včetně GM. Přestože General Motors zatím neplánuje zásadní změny ve svých investičních plánech, bude podle Jacobsona „nutné učinit některá obtížná rozhodnutí“ v případě, že cla nebudou zmírněna.

GM tak vstupuje do dalšího kvartálu s relativně silnými výsledky, ale bez konkrétního výhledu a s potřebou přizpůsobit se dynamickému prostředí, v němž hrají stále větší roli politická rozhodnutí a obchodní politika. Budoucí strategie společnosti bude záviset na tom, jak rychle získá jasnost ohledně dopadů cel a zda dokáže své výrobní kapacity přizpůsobit novým podmínkám tak, aby zůstala konkurenceschopná i v nejistém tržním prostředí.