Německo se ocitá v zásadním bodě, kdy má k dispozici rekordní prostředky na modernizaci infrastruktury a obrany, ale čelí zásadním překážkám. Nový kancléř Friedrich Merz získal podporu pro rozpočtovou expanzi v hodnotě až jednoho bilionu eur, která má být odpovědí na zpomalenou ekonomiku, nedostatečné investice a rostoucí geopolitická rizika. Realizace tohoto ambiciózního plánu se však ukazuje jako mnohem složitější, než by se mohlo zdát. Německá státní správa, omezené stavební kapacity a složité povolovací procesy mohou celý plán zpomalit natolik, že jeho efekt se projeví až po roce 2027. Celkový objem plánovaných výdajů činí přibližně 1 bilion eur, přičemž 500 miliard má směřovat na infrastrukturu a další stovky miliard na obranu. Kancléři Merzovi se podařilo prosadit ústavní změny, které umožní obejít tradiční dluhovou brzdu, ale to je teprve začátek. V roce 2023 Německo nevyužilo 76 miliard eur ze svého rozpočtu, což ukazuje na chronické problémy s realizací veřejných investic. Z plánovaných částek zůstávají často jen sliby – klimatický fond například v posledních sedmi letech vyplatil v průměru jen 65 % přidělených prostředků. Navíc z vojenského fondu v hodnotě 100 miliard eur, který vznikl po ruské invazi na Ukrajinu, byla za tři roky využita pouhá čtvrtina. Část problému spočívá v legislativě, která brání hromadění zbraní, a omezuje tak pružnost obranného průmyslu. Odborníci proto doporučují změnit tyto zásady a umožnit zbrojovkám, jako je Rheinmetall, využít pracovní sílu z jiných odvětví, například z automobilového sektoru. Zpomalení kvůli přetíženému stavebnictví a byrokracii Problémy se netýkají jen financí nebo zákonů, ale i fyzické kapacity státu. Stavební sektor jede na hraně svých možností, a další investice by podle ekonomů mohly vést ke zdražování. Německo zároveň trápí nedostatek pracovních sil, což se může výrazně projevit právě při masivní výstavbě dopravní a veřejné infrastruktury. Prezident institutu Ifo Clemens Fuest varuje, že přelití peněz do již zahlceného sektoru může mít spíš negativní než růstový dopad. Zpoždění navíc způsobuje i samotný systém zadávání veřejných zakázek. Stavby v Německu běžně trvají roky, často kvůli odvoláním, povolovacím procesům nebo odporu veřejnosti. To kontrastuje s výjimkou, kterou byl rekordně rychlý vznik LNG terminálů po ruské agresi. Tento příklad však vznikl v mimořádné krizi, zatímco běžná praxe zůstává neefektivní. Kancléř Merz tedy čelí výzvě nejen nalít peníze do systému, ale také ho reformovat. Pokud se mu to nepodaří, riziko stagnace ekonomiky, nedostatečné obrany a politického posílení krajní pravice bude nadále růst. Jak poznamenal bývalý náměstek ministra financí Werner Gatzer: „Peníze už máme, teď je třeba reformovat stát.“ Strukturální reformy a politická vůle budou klíčové Friedrich Merz si uvědomuje, že čas není na jeho straně. Růst amerického izolacionismu v čele s Donaldem Trumpem a rostoucí bezpečnostní rizika tlačí na Německo, aby se stalo lídrem evropské bezpečnosti. Zároveň stagnující hospodářství vyžaduje impulz, který by podpořil podniky a investory. Deutsche Bank již upravila výhled růstu na rok 2026 z 1 % na 1,5 %, a v roce 2027 očekává tempo 2 %. Takový vývoj je ale možný pouze za předpokladu, že stimulační prostředky začnou opravdu proudit. K tomu však musí dojít k zásadním změnám v řízení veřejných investic. Například flexibilnější pracovní doba, větší důraz na digitalizaci nebo migrace zaměřená na pracovní trh by mohly uvolnit napětí ve stavebnictví. Prezident Bundesbanky Joachim Nagel i ekonomové jako Stefan Kolev a Monika Schnitzerová zdůrazňují, že vláda se musí vedle utrácení také zaměřit na růstové reformy. Merz má navíc i politickou motivaci. Nedávný průzkum agentury Forsa ukázal, že AfD má jen o jeden procentní bod méně než blok CDU/CSU, což ukazuje na sílící frustraci voličů. V této atmosféře Merz přebírá odpovědnost s vědomím, že nezvládnuté investice mohou přispět k dalšímu posílení populistických proudů. Jak připomněl spoluvedoucí SPD Lars Klingbeil, který je pravděpodobným příštím ministrem financí, není čas na tradiční tempo. „Všechno by se nemělo schvalovat dvacetkrát, plánovat třicetkrát, trvat nekonečně dlouho,“ prohlásil v rozhovoru pro televizi ZDF. Je jasné, že pokud chce Německo využít tuto historickou příležitost, musí nejen investovat, ale především zefektivnit celý systém. Jinak hrozí, že bilion eur zůstane jen číslem na papíře – a skutečný dopad na ekonomiku i bezpečnost se nedostaví včas.