Na trzích se totiž projevily nové faktory, které naznačují další možné napětí na straně nabídky. Klíčovou roli v tom sehrály nové sankce Spojených států proti Íránu, které cílí na omezení jeho vývozu ropy, a zároveň signály od OPEC, že některé členské země přistoupí k dalšímu omezení těžby, aby kompenzovaly překročení produkčních kvót z předchozích měsíců.

Konkrétně futures na severomořskou ropu Brent vzrostly o 55 centů (0,8 %) na 66,40 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI si připsala 66 centů (1,1 %) na 63,13 USD za barel. Oba hlavní benchmarky tak navázaly na středeční zisky kolem 2 %, kdy se ceny vyšplhaly na nejvyšší úroveň od 3. dubna. Investoři tak uzavírají týden v pozitivní náladě, přičemž čtvrteční obchodování bylo posledním aktivním dnem před velikonočními svátky.

Podle Tonyho Sycamora, tržního analytika společnosti IG, k růstu cen přispívá hned několik faktorů najednou: slabší dolar, který zlevňuje nákup ropy pro držitele jiných měn, uzavírání krátkých pozic a zejména tlak USA na Írán, jenž znovu vyvolává obavy z omezení dodávek z tohoto napjatého regionu.

Sycamore však upozorňuje, že prostor pro další růst není neomezený. „Pokud bude růst v USA v příštích dvou čtvrtletích stagnovat a čínská ekonomika poroste pouze tempem kolem 3–4 %, nebude to pro ropný trh příznivý vývoj,“ uvedl. Jinými slovy, fundamentální poptávková stránka může brzy opět začít limitovat další zdražování.

V rámci středečního oznámení Bílý dům zveřejnil nové sankce zaměřené na obchod s íránskou ropou, přičemž cílem byly i konkrétní společnosti, včetně čínské nezávislé rafinerie, která se podle USA podílí na obchodování s íránskou ropou navzdory mezinárodním omezením. Tento krok je součástí širší strategie Trumpovy administrativy, která se snaží ztížit Teheránu přístup k příjmům z prodeje energetických surovin – především v souvislosti s napjatými jednáními o íránském jaderném programu.

Na straně produkce mezitím Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) oznámila, že obdržela nové plány na snížení těžby od Iráku, Kazachstánu a dalších států, které v posledních měsících těžily více, než jim určují stanovené kvóty. Tyto závazky by mohly částečně kompenzovat přebytek a přispět ke stabilizaci trhu, i když jak upozorňují analytici, OPEC má dlouhodobě problém kvóty striktně dodržovat.

„Přestože íránská produkce není sama o sobě zásadní, kombinace geopolitických rizik a snahy o snížení těžby u některých členů OPEC posiluje býčí sentiment,“ uvedl Michael McCarthy, generální ředitel platformy Moomoo. Podle něj navíc k lepší náladě přispělo i čerstvé čerpání amerických zásob benzinu a destilátů, které bylo větší, než se očekávalo. Týdenní nárůst zásob ropy byl naopak menší, než předpokládali analytici, což trh rovněž podpořilo.

McCarthy dodává, že obavy z nadměrné nabídky, zejména z americké produkce, v posledních týdnech tlačily ceny dolů. Nyní však poklesy v oblasti rafinací a možné úzké profily v zásobování naznačují, že trh by mohl být zranitelnější, než se dříve zdálo.

Zároveň je však třeba dodat, že i přes aktuální růstové momenty panuje kolem vývoje cen stále značná nejistota. OPEC, Mezinárodní energetická agentura a dokonce i velké investiční banky jako Goldman Sachs nebo JP Morgan v tomto týdnu snížily své výhledy pro ceny ropy i pro růst poptávky. Důvodem je především zpomalující světový obchod, který je pod tlakem rostoucích cel a obchodních bariér.

Světová obchodní organizace WTO dokonce upozornila, že v letošním roce očekává pokles globálního obchodu se zbožím o 0,2 %, což je významná revize oproti původnímu odhadu 3% růstu z loňského října. Pokud se geopolitické napětí a obchodní spory dále prohloubí, mohl by pokles činit až 1,5 %, uvedla WTO.

Ropné trhy se tak momentálně pohybují mezi dvěma póly – na jedné straně rizika spojená s nabídkou, včetně sankcí, produkčních škrtů a možných problémů v dodavatelském řetězci, a na straně druhé nejistoty ohledně poptávky kvůli zpomalení ekonomického růstu. Jak se tyto síly v příštích týdnech vyváží, bude klíčové pro další vývoj cen černého zlata.