Index S&P 500 zaznamenal největší jednodenní propad od roku 2020 poté, co americký prezident Donald Trump oznámil zavedení rozsáhlých obchodních cel, což vyvolalo obavy z totální obchodní války, která by mohla vyústit v globální recesi. Ve 22:00 SEČ se index blue-chipů Dow Jones Industrial Average propadl o 1 679,4 bodu neboli 4 %, benchmark S&P 500 se propadl o 4,8 % a technologický Nasdaq Composite o 6 %. Trumpova cla vyvolala prudký výprodej Prezident Trump ve středu oznámil nová rozsáhlá cla, kterými uvalil 10% daň na veškerý dovoz a výrazně vyšší sazby na země považované za „špatné hráče“. Číně hrozí další 34% clo k již platným 20% clům. Na Evropskou unii, Japonsko a další země budou uvalena cla v rozmezí od 20 % do 49 %. Obecná cla vstoupí v platnost 5. dubna, zvýšení pro jednotlivé země začne platit 9. dubna. Trump zdůvodnil cla poukazem na nekalé obchodní praktiky a manipulaci s měnou a tvrdil, že tato opatření omladí americký průmysl a sníží státní dluh. Zdroj: Canva „Oznámení o amerických clech bylo více jestřábí, než se očekávalo, zejména pro Evropu a Čínu, kde sazby činí 20 % a ~54 %,“ uvedli analytici Barclays ve své poznámce. „Ačkoli může existovat prostor pro vyjednávání a mnoho zvratů, vysoké tarify a přetrvávající nejistota zvyšují riziko recese. Pravděpodobně to bude pro akcie horší, než optimističtější katalyzátor.“ Podle hlavního ekonoma společnosti High Frequency Economics Carla Weinberga by tato celní politika mohla ve druhém čtvrtletí roku 2025 způsobit 10% pokles hrubého domácího produktu USA, což by po předpokládaném mírném poklesu v prvním čtvrtletí mohlo největší světovou ekonomiku uvrhnout do recese. Weinberg odhadl, že cla připraví americké domácnosti o reálné příjmy nebo zisky podniků o 741 miliard dolarů, případně o více, pokud se plně započítají všechna cla na hliník, ocel a obchod s Kanadou a Mexikem, na který se cla nevztahují. UBS odhaduje, že pokud tato cla zůstanou v platnosti, mohl by reálný HDP v roce 2025 klesnout o 1,5 až 2 procentní body, zatímco inflace by se mohla přiblížit 5 %. Švýcarská banka uvádí, že tento scénář „má potenciál výrazně zhoršit mix růstu a inflace ve Spojených státech a globální ekonomice v nadcházejícím roce“. Analytici UBS stanovili krátkodobý cíl pro index S&P 500 na 5300, ale v poznámce pro klienty varovali, že pokračující celní nejistota by mohla vést k poklesu indexu pod 5000. Cla by mohla zasáhnout čistý zisk společnosti Apple o 14 % - Jefferies Zprávy o clech tvrdě zasáhly řadu velkých společností v zemi, přičemž Apple (NASDAQ:AAPL), který se propadl o 9 %, je toho nejlepším příkladem vzhledem k vysokému clu na Čínu - základnu pro většinu výroby společnosti Apple. Analytici Jefferies varovali, že navrhovaná americká cla na čínský dovoz by mohla výrazně ovlivnit ziskovost společnosti Apple, přičemž odhadují potenciální 14% snížení čistého zisku společnosti za fiskální rok 2025, pokud jí nebude udělena výjimka. Zdroj: BurzovníSvět.cz Akcie velkých prodejců dováženého zboží patřily k nejhůře postiženým. Například Five Below (NASDAQ:FIVE), Dollar Tree (NASDAQ:DLTR) a Gap (NYSE:GAP) utrpěly dvouciferné procentní ztráty. Těžce zasaženi byli také maloobchodníci, přičemž Nike (NYSE:NKE) a Walmart (NYSE:WMT) se propadly po uvalení cel na hlavní výrobní centra včetně Vietnamu, Indonésie a Číny. V celkové rizikové náladě klesly také technologické akcie, přičemž akcie společností Nvidia (NASDAQ:NVDA) a Tesla (NASDAQ:TSLA) se pohybovaly kolem více než 7 %, resp. 5 %. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA klesl; březnová zpráva o zaměstnanosti je v centru pozornosti Počet Američanů, kteří podali nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti, minulý týden klesl a v týdnu končícím 29. března se snížil o 6 000, což ukazuje na pokračující stabilitu trhu práce před potenciální volatilitou způsobenou dovozními cly. Ve středu zveřejněné údaje o mzdách v soukromém sektoru překvapily pozitivně, zatímco údaje o počtu volných pracovních míst podle JOLTS na začátku týdne zklamaly, což připravilo půdu pro páteční zveřejnění údajů o mzdách mimo zemědělství. Přitom rozhodování Federálního rezervního systému, pokud jde o snižování sazeb, by nyní mohlo být dost dobře určeno dopadem obchodních cel na americkou ekonomiku. Guvernérka Federálního rezervního systému Adriana Kuglerová uvedla, že v souvislosti se změnami Trumpovy politiky existují „proinflační rizika“. Podle banky UBS však tato cla pravděpodobně utlumí krátkodobý růst, zvýší volatilitu trhů a přimějí Federální rezervní systém k výraznému snížení sazeb ještě v tomto roce. Základní scénář banky předpokládá snížení sazeb o 75 až 100 bazických bodů (bps) po zbytek roku 2025. Koruna po oznámení amerických cel zpevnila k dolaru o půl koruny Americké akcie se první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Jde o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020, uvedla agentura AP. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16.550,60 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40.545,93 bodu.