Navzdory tomuto optimismu však zatím neexistují žádné formálně uzavřené smlouvy.

Zatímco trhy pečlivě sledují vývoj, největší výzvy mohou Trumpa teprve čekat – zejména v souvislosti s jednáním s Čínou, Evropskou unií, Japonskem, Koreou a Mexikem.

Vyjednávání s Čínou

Spojené státy a Čína se v posledních měsících ocitly v obchodní přetlačované, v níž obě strany zavedly tříciferná cla. Trumpova administrativa nastavila cla na čínské zboží na úroveň až 145 %, zatímco Peking reagoval odvetnými opatřeními ve výši 125 %. Napětí mezi oběma velmocemi přitom dosahuje vrcholu.

Přesto Trump ve čtvrtek vyjádřil určitou naději a sdělil novinářům, že dohoda by mohla být dosažena během tří až čtyř týdnů. Pokud se však dohodu uzavřít nepodaří, připravil záložní plán zahrnující pevný celní strop – i když zatím neuvedl žádné konkrétní číslo.

Trumpovy výroky naznačují, že ačkoliv se cla stala významným nástrojem nátlaku, jejich další navyšování není bez rizik. Prezident uvedl, že nechce jít výš, protože příliš vysoká cla by mohla ochromit nákupní aktivitu. Naopak se zmínil i o možné cestě snížení, pokud by to napomohlo obchodu.

Evropa

Vztahy s Evropskou unií se v posledních dnech dostaly do centra pozornosti především díky návštěvě italské premiérky Giorgie Meloniové v Bílém domě. Ta sice nejedná jménem celé EU, ale její návštěva se stala symbolem snahy přiblížit se dohodě. Trump v této souvislosti prohlásil, že obchodní dohoda s Evropou bude uzavřena „na 100 %“ a že bude „férová“.

EU v současnosti čelí základní 10% celní sazbě, přičemž vyšší cla jsou dočasně pozastavena v rámci 90denní pauzy. Unie zatím zvažuje odvetná opatření, ale zatím je odložila minimálně do 14. července, čímž si obě strany ponechávají prostor k jednání.

Meloniová uvedla, že je přesvědčena, že dohodu lze dosáhnout, a že Trumpa navštívila právě s cílem tento proces urychlit. Přesto zatím chybí konkrétní rámec nebo harmonogram jednání mezi Washingtonem a Bruselem.

Asijští partneři

Dalším cílem Trumpovy obchodní ofenzivy je Asie. Jižní Korea se připravuje na klíčová jednání, která se mají konat v rámci jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu. Tam se mají sejít ministři financí obou zemí – Scott Bessent za USA a Choi Sang-mok za Koreu.

Zároveň pokračují rozhovory s Japonskem, které je obzvlášť citlivé na Trumpova cla ve výši 25 % na dovoz automobilů. Japonsko jakožto jeden z největších výrobců automobilů čelí přímému tlaku, přestože platí 10% základní clo. Trump tento týden naznačil, že by mohl poskytnout výjimky firmám, které přenesou výrobu do USA.

Japonský premiér Šigeru Išiba označil probíhající jednání za „náročná“, ale důležitá pro nastavení budoucích vztahů. Zdůraznil také, že zvažuje osobní návštěvu Washingtonu, aby rozhovory posunul dál. Trump ze své strany uvedl, že při jednání došlo k „velkému pokroku“.

Mexiko a Kanada

V případě Mexika se Trump setkal s prezidentkou Cláudií Sheinbaumovou. Obě strany označily jednání za „velmi produktivní“ a souhlasily s tím, že budou pokračovat v dialogu s cílem dospět k dohodám, které budou přínosné pro obě strany.

Trump sice dříve uvalil 25% cla na zboží z Mexika i Kanady, ale později je částečně pozastavil. Zboží spadající pod tzv. USMCA (americko-mexicko-kanadskou dohodu) bylo dočasně osvobozeno, přičemž část produktů zůstává mimo rámec dohody a tedy i pod celní zátěží.

Zatímco u Mexika zatím nedošlo k zásadnímu průlomu, obě strany vyjádřily ochotu hledat konstruktivní cestu vpřed.

Trumpův přístup

Trumpova vyjednávací strategie se opírá o tvrdý postoj v oblasti cel a zároveň deklarovanou ochotu hledat kompromis. Tento přístup přináší smíšené reakce – na jedné straně zvyšuje tlak na partnery, na druhé straně vyvolává nejistotu na trzích a mezi investory.

Trump dal několikrát najevo, že je připraven uvolnit cla, pokud druhá strana přistoupí na americké podmínky. Příkladem je i odložená dohoda o prodeji amerických aktiv TikToku, která podle něj závisí na postoji Číny. Prezident uvedl, že TikTok je pro Čínu výhodný, a proto očekává, že dohodu podpoří.

Všechna tato vyjádření potvrzují, že obchodní politika zůstává jedním z klíčových nástrojů Trumpovy zahraniční strategie, ale současně jde o vysoce proměnlivý terén, kde konkrétní výsledky zatím chybějí.