Klíčové body

Trump zavedl nová cla až 104 %, včetně 34 % na Čínu
Opatření zvyšují riziko recese a stagflace v USA i globálně
JPMorgan (JPM) a Goldman Sachs (GS) výrazně zvýšily pravděpodobnost recese
Cla narušují důvěru v USA a destabilizují globální obchodní systém

Trumpova nová cla vyvolávají globální napětí a hrozbu recese

Ačkoliv mnohé státy – spojenci i protivníci USA – varovaly před následky, administrativa tyto výzvy ignorovala. Nová cla mají podle prezidenta pomoci domácí výrobě a obnovit „spravedlivý obchod“, ale jejich dopad na globální ekonomiku i finanční trhy je již nyní znatelný.

Reciprocita po Trumpovsku

Nová celní opatření jsou postavena na výpočtu tzv. reciproční sazby, která vzniká jako podíl obchodního deficitu USA s danou zemí k jejímu exportu do USA, vynásobený faktorem 1/2. Takto vypočtené sazby se pohybují mezi 11 % a 50 %, a v kombinaci s nedávno zavedeným 10% univerzálním clem tvoří historicky nejtvrdší obchodní opatření USA za poslední desetiletí.

Země jako Čína (34 %), Japonsko (24 %), Vietnam (46 %) nebo EU (20 %) patří mezi nejhůře zasažené. Výjimku získaly pouze Mexiko a Kanada, pravděpodobně díky svým vazbám v rámci severoamerické obchodní spolupráce. V důsledku těchto opatření se cla na některé čínské výrobky vyšplhala na více než 104 %, čímž Trump překonal i vlastní původní návrhy.

Navzdory rostoucímu napětí Trump své rozhodnutí obhajuje slovy, že „Američané byli okrádáni už více než 50 let“, a ujišťuje veřejnost, že jeho politika bude mít v dlouhodobém horizontu pozitivní účinky. Krátkodobé následky však budou bolet – a nejen USA.

Dopady na trhy a inflaci

Hospodářská realita ale odráží přesně opačný směr. Finanční trhy utrpěly šok – od tzv. „Dne osvobození“ 2. dubna ztratily americké akcie hodnotu v řádu bilionů dolarů. Významné bankovní instituce reagovaly rychle. Například JPMorgan zvýšila pravděpodobnost globální recese do konce roku na 60 %, pokud budou cla plně implementována.

Ekonomové upozorňují nejen na přímé dopady na spotřebitele, ale i na narušení dodavatelských řetězců, pokles podnikatelské důvěry a širší vlnový efekt v mezinárodní ekonomice. Tax Foundation spočítala, že průměrný americký spotřebitel zaplatí kvůli novým clům o 2 100 dolarů ročně více.

Trump však pokračuje dál – před několika dny oznámil také 20% clo na veškerý čínský dovoz a další cla na ocel, hliník a automobily. Celkově tak zavedl největší zvýšení daňového zatížení v USA od 60. let.

Ekonomové varují před stagflací

Zatímco Goldman Sachs [GS] zvýšila riziko recese v USA na 45 %, někteří analytici se obávají ještě vážnějšího scénáře – stagflace, tedy kombinace hospodářského poklesu a rostoucí inflace. Profesor ekonomie Brian Bethune z Boston College varuje, že inflace způsobená novými cly se do spotřebitelských cen promítne již v květnu a bude sílit i v následujících měsících.

Některé analytické domy, jako Morgan Stanley [MS], jsou optimističtější. Věří, že Trump nakonec uzavře kompromisní dohody, které zbrzdí nejtvrdší důsledky. Peter Navarro, hlavní obchodní poradce Bílého domu, v médiích dokonce zaručil, že americká ekonomika recesi nečelí.

Otázkou však zůstává, zda se dohody podaří uzavřít včas. Trump a jeho tým dávají opakovaně najevo, že netarifní překážky, jako je manipulace s měnou nebo neférová daňová politika, považují za stejně důležité jako samotná cla. Z tohoto důvodu zatím odmítli nabídky na nulová cla z jiných zemí, pokud by podmínky nebyly oboustranně „spravedlivé“.

Čína a globální obchod v ohrožení

Nejtvrdší opatření míří přímo na Čínu, která se podle Trumpa dlouhodobě vyhýbá „férovému obchodnímu chování“. Aktuální celní sazba na čínské zboží dosahuje přes 100 %, a Peking již oznámil, že bude „bojovat až do konce“.

Ačkoliv v minulých letech USA postupně diverzifikovaly své dodavatelské řetězce, Čína zůstává druhým největším zdrojem zahraničního zboží pro americký trh. V roce 2024 dovezla zboží v hodnotě 439 miliard USD, zatímco americký vývoz do Číny činil 144 miliard USD.

V důsledku cla může dojít nejen ke zdražení čínského zboží, ale i ke ztrátám pracovních míst ve Spojených státech. Pokud Trump cla zruší, část škod by mohla být napravena – jak však upozorňuje Colin Grabow z Cato Institute, důvěryhodnost USA již byla vážně narušena.

Závěrem dodává: „Podniky potřebují předvídatelnost. A tu jim Trumpova chaotická politika neposkytuje.“ Globální trh nyní čeká, zda obchodní válka přeroste v něco ještě hlubšího – nebo zda se podaří včas najít cestu zpět k jednacímu stolu.

Trumpova nová cla vyvolávají globální napětí a hrozbu receseAčkoliv mnohé státy – spojenci i protivníci USA – varovaly před následky, administrativa tyto výzvy ignorovala. Nová cla mají podle prezidenta pomoci domácí výrobě a obnovit „spravedlivý obchod“, ale jejich dopad na globální ekonomiku i finanční trhy je již nyní znatelný.Reciprocita po TrumpovskuNová celní opatření jsou postavena na výpočtu tzv. reciproční sazby, která vzniká jako podíl obchodního deficitu USA s danou zemí k jejímu exportu do USA, vynásobený faktorem 1/2. Takto vypočtené sazby se pohybují mezi 11 % a 50 %, a v kombinaci s nedávno zavedeným 10% univerzálním clem tvoří historicky nejtvrdší obchodní opatření USA za poslední desetiletí.Země jako Čína , Japonsko , Vietnam nebo EU patří mezi nejhůře zasažené. Výjimku získaly pouze Mexiko a Kanada, pravděpodobně díky svým vazbám v rámci severoamerické obchodní spolupráce. V důsledku těchto opatření se cla na některé čínské výrobky vyšplhala na více než 104 %, čímž Trump překonal i vlastní původní návrhy.Navzdory rostoucímu napětí Trump své rozhodnutí obhajuje slovy, že „Američané byli okrádáni už více než 50 let“, a ujišťuje veřejnost, že jeho politika bude mít v dlouhodobém horizontu pozitivní účinky. Krátkodobé následky však budou bolet – a nejen USA.Dopady na trhy a inflaciHospodářská realita ale odráží přesně opačný směr. Finanční trhy utrpěly šok – od tzv. „Dne osvobození“ 2. dubna ztratily americké akcie hodnotu v řádu bilionů dolarů. Významné bankovní instituce reagovaly rychle. Například JPMorgan zvýšila pravděpodobnost globální recese do konce roku na 60 %, pokud budou cla plně implementována.Ekonomové upozorňují nejen na přímé dopady na spotřebitele, ale i na narušení dodavatelských řetězců, pokles podnikatelské důvěry a širší vlnový efekt v mezinárodní ekonomice. Tax Foundation spočítala, že průměrný americký spotřebitel zaplatí kvůli novým clům o 2 100 dolarů ročně více.Trump však pokračuje dál – před několika dny oznámil také 20% clo na veškerý čínský dovoz a další cla na ocel, hliník a automobily. Celkově tak zavedl největší zvýšení daňového zatížení v USA od 60. let.Ekonomové varují před stagflací Zatímco Goldman Sachs [GS] zvýšila riziko recese v USA na 45 %, někteří analytici se obávají ještě vážnějšího scénáře – stagflace, tedy kombinace hospodářského poklesu a rostoucí inflace. Profesor ekonomie Brian Bethune z Boston College varuje, že inflace způsobená novými cly se do spotřebitelských cen promítne již v květnu a bude sílit i v následujících měsících.Některé analytické domy, jako Morgan Stanley [MS], jsou optimističtější. Věří, že Trump nakonec uzavře kompromisní dohody, které zbrzdí nejtvrdší důsledky. Peter Navarro, hlavní obchodní poradce Bílého domu, v médiích dokonce zaručil, že americká ekonomika recesi nečelí.Otázkou však zůstává, zda se dohody podaří uzavřít včas. Trump a jeho tým dávají opakovaně najevo, že netarifní překážky, jako je manipulace s měnou nebo neférová daňová politika, považují za stejně důležité jako samotná cla. Z tohoto důvodu zatím odmítli nabídky na nulová cla z jiných zemí, pokud by podmínky nebyly oboustranně „spravedlivé“.Čína a globální obchod v ohroženíNejtvrdší opatření míří přímo na Čínu, která se podle Trumpa dlouhodobě vyhýbá „férovému obchodnímu chování“. Aktuální celní sazba na čínské zboží dosahuje přes 100 %, a Peking již oznámil, že bude „bojovat až do konce“.Ačkoliv v minulých letech USA postupně diverzifikovaly své dodavatelské řetězce, Čína zůstává druhým největším zdrojem zahraničního zboží pro americký trh. V roce 2024 dovezla zboží v hodnotě 439 miliard USD, zatímco americký vývoz do Číny činil 144 miliard USD.V důsledku cla může dojít nejen ke zdražení čínského zboží, ale i ke ztrátám pracovních míst ve Spojených státech. Pokud Trump cla zruší, část škod by mohla být napravena – jak však upozorňuje Colin Grabow z Cato Institute, důvěryhodnost USA již byla vážně narušena.Závěrem dodává: „Podniky potřebují předvídatelnost. A tu jim Trumpova chaotická politika neposkytuje.“ Globální trh nyní čeká, zda obchodní válka přeroste v něco ještě hlubšího – nebo zda se podaří včas najít cestu zpět k jednacímu stolu.