Finanční trhy po celém světě zaznamenaly prudký pokles poté, co americký prezident Donald Trump oznámil nové celní sazby vůči klíčovým obchodním partnerům. Čtvrteční ráno tak přineslo značné výprodeje napříč trhy v Asii, Evropě a také negativní výhledy pro otevření burz ve Spojených státech. Trumpova opatření výrazně zasáhla právě asijské trhy, kde Spojené státy uvalily cla na několik významných ekonomik. Čína, jako druhý největší dovozce zboží do USA, čelí zvýšení cel ze 20 % na 54 %. Japonsko bylo zasaženo sazbou 24 %, Jižní Korea pak 25 %. Neunikla ani Tchaj-wan, významný exportér elektroniky, kde bylo stanoveno clo na úrovni 32 %. Výrazný pokles v Asii: technologický a automobilový sektor pod tlakem Zpráva o clích měla okamžitý dopad na obchodování v asijsko-pacifickém regionu. V Japonsku se index Nikkei 225 po otevření propadl o více než 4 %, přičemž obchodní den zakončil se ztrátou 2,8 %. Jihokorejský index Kospi klesl během dne o 2,7 % a uzavřel slabší o téměř 1 %. V Hongkongu byl index Hang Seng kolem 10:23 tamního času nižší o 1,5 %. Australský index ASX 200 klesl o 0,9 %, když se na něj vztahuje 10% clo. Tchajwanský trh byl ve čtvrtek uzavřen. Zasaženy byly zejména technologické a automobilové společnosti, které v regionu tvoří klíčovou část exportní ekonomiky. Sony se propadla o více než 5,4 % už v ranních hodinách. Toyota a Honda oslabily téměř o 5 %, respektive o více než 4 %. V Koreji pak klesly akcie Samsungu a Hyundai o více než 3 %. Evropu a USA čeká turbulentní den Evropské trhy nebyly ušetřeny. Stoxx 600, hlavní evropský index, klesl o 1,2 %, zatímco německý DAX ztratil 1,3 % a francouzský CAC 40 klesl o 1,6 %. V Londýně se index FTSE 100 propadl o 1 %. Také americké trhy naznačují další pokles. Futures na index Dow Jones byly nižší o 2,4 %, S&P 500 ztrácely 2,9 % a Nasdaq, silně zaměřený na technologie, směřoval k otevření s poklesem 3,2 %. Zatímco akciové trhy oslabují, cena zlata naopak prudce vzrostla. Podle agentury Reuters dosáhla až rekordních 3 160 dolarů za unci, což potvrzuje tradiční postavení zlata jako bezpečného útočiště v době nejistoty. Mezinárodní reakce: Asie ostře kritizuje jednostranný přístup USA Trumpovo vystoupení v Růžové zahradě Bílého domu 2. dubna 2025 představovalo další krok v eskalaci obchodního konfliktu. Prezident znovu zopakoval, že opatření mají ochránit domácí výrobu a čelit nespravedlivým obchodním praktikám. Už před středečním oznámením čelily americké trhy nejhoršímu začátku roku od roku 2022. Nejednoznačné Trumpovo vyjadřování ohledně celních opatření po týdny destabilizovalo náladu investorů. Nová cla se připojují k předchozím 25% clům na dovoz hliníku, oceli a automobilů. Zásadní je, že tato cla se vztahují na veškeré zahraniční automobily a díly, a to bez ohledu na již existující země-specifické sazby. Cla na díly mají vstoupit v platnost začátkem května. Čína označila rozhodnutí USA za „typické jednostranné šikanování“ a slíbila rázné protiopatření na obranu svých zájmů. Ministerstvo obchodu vyzvalo USA k okamžitému zrušení těchto opatření a k řešení sporů „na základě rovného dialogu“. Japonský kabinetní tajemník Yoshimasa Hayashi označil cla za „mimořádně politováníhodná“ a varoval před zásadním dopadem na obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. Japonsko, které v roce 2024 vyvezlo do USA automobily za přibližně 40 miliard dolarů, bude navíc zasaženo i celoplošnými 25% tarify na auta a autodíly. Také Jižní Korea reagovala ostře. Úřadující prezident Han Duck-soo označil situaci za „extrémně vážnou“ a vyzval vládu, aby využila veškeré dostupné prostředky k řešení obchodní krize. Vedle automobilového sektoru bude Korea zasažena i kvůli 25% clu na ocel, které Trump zavedl minulý měsíc. Korea je přitom čtvrtým největším vývozcem oceli do USA. Tchaj-wan uvedl, že americká cla jsou „velmi nespravedlivá“ a slíbil, že vznese ostré námitky vůči Washingtonu. Ačkoliv ostrovní stát unikl clům na klíčový polovodičový průmysl, úřady upozorňují, že výpočet celní sazby postrádá vědecký základ. Tato razantní eskalace obchodního konfliktu podkopává důvěru investorů i stabilitu globálních ekonomik. Jak budou jednotlivé země reagovat, bude zřejmě klíčové nejen pro vývoj trhu, ale i pro budoucnost mezinárodního obchodního systému.