Zatímco ceny spotřebního zboží od roku 2019 vzrostly o 26 %, mnoho Američanů hledá úspory tam, kde by to dříve nečekali – v členství v velkoobchodních klubech jako jsou Costco (COST), Sam’s Club nebo BJ’s Wholesale Club (BJ). Tyto řetězce sází na jednoduchý koncept: nízké ceny, zboží ve velkém balení a minimální zákaznický servis. A výsledek? Davy lidí, přeplněná parkoviště a fronty u benzínových pump, to vše za výměnu několika desítek dolarů ročně.

Inflace jako katalyzátor změny spotřebitelského chování

Zatímco v minulosti byla představa placení za možnost nakupovat spíše raritou, dnes se z členských poplatků stal model, který podporuje loajalitu zákazníků a zároveň generuje stabilní příjem pro provozovatele. V prostředí, kde i základní nákupní položky zdražují a marže v běžných supermarketech slábnou, nabízejí velkoobchodní kluby alternativu, která se vyplácí. Spotřebitelé se ochotně přizpůsobují, tráví více času hledáním výhodnějších nabídek a přistupují na kompromisy v komfortu – výměnou za nižší jednotkové ceny.

Rozmach klubových prodejen a změny v maloobchodním sektoru

Nejde však jen o krátkodobý výkyv. Data ukazují, že tržby velkoobchodních klubů rostou rychleji než u tradičních řetězců. Sam’s Club, vlastněný společností Walmart (WMT), ohlásil meziroční růst tržeb o 6,7 %, zatímco mateřská firma v běžných obchodech zaznamenala pomalejší růst. Costco s ročními tržbami 254 miliard dolarů rovněž očekává solidní výsledek. A BJ’s, který plánuje v následujících dvou letech otevřít až 30 nových prodejen, ohlásil růst tržeb o 3,9 %. V kontrastu s tím čelí tradiční řetězce jako Kroger (KR) a Albertsons (ACI) stagnaci nebo dokonce poklesu, a řetězce jako Target (TGT) nebo Macy’s (M) čelí výraznému poklesu.

Kultura šetření jako nová norma

Za těmito změnami nestojí jen čísla, ale i proměna mentality. Členové klubů, jako jsou Denise a Ray Carrasquilloovi z newyorského Staten Islandu, mluví o úsporách, které přesahují jednoduché srovnání cen – od padnutí do dluhů je často dělí právě možnost nakupovat efektivně. Model členských klubů, který vznikl v 70. letech s Price Clubem, se ukazuje jako mimořádně odolný a atraktivní v době ekonomického stresu.

A přestože poplatky za členství postupně rostou, loajalita zákazníků zůstává vysoká: 9 z 10 členů své členství pravidelně obnovuje. Sam’s Club dokonce uvedl, že až 90 % jeho zisků pochází z těchto poplatků. Za tuto cenu spotřebitelé dostávají omezený, ale pečlivě vybraný sortiment, který cílí na nejnižší možnou cenu ve své kategorii. Obchodní model se tak postupně přetváří v kulturu – ve které je šetření symbolem odpovědnosti, nikoli nouze.

Růst velkoobchodních klubů jako Costco, Sam’s Club a BJ’s je jasným signálem, jak hluboko inflace změnila nákupní chování amerických spotřebitelů. Zatímco tradiční řetězce jako Kroger, Albertsons či Macy’s zápasí se stagnací či poklesem tržeb, členové klubových obchodů jsou ochotni stát fronty, platit roční poplatky a oželet zákaznický servis výměnou za nižší ceny a úspory při nákupu ve velkém. Tento posun není jen dočasným efektem ekonomické nejistoty, ale hlubší strukturální změnou, která přetváří americký maloobchodní sektor. Spotřebitelé si zvykají na model, v němž šetření není projevem nedostatku, ale vědomé volby a strategie.

Současně platí, že úspěch těchto klubů není náhodný – investují do expanze, zjednodušení nákupního procesu a budování loajality přes výhodné členství. V době, kdy ceny základního zboží dramaticky rostou, se právě takové modely stávají pilířem nového způsobu nakupování. Výsledkem je tlak na tradiční maloobchodníky, kteří buď přizpůsobí svou strategii, nebo riskují ztrátu své zákaznické základny. Americký maloobchod prochází tichou revolucí – a vítězové už jsou zřetelně vidět.