Klíčové body

USA uvalily 25% clo na autodíly, Česko zasáhne jen nepřímo
Pouze 0,8 % českého exportu autodílů směřuje přímo do USA
Největší dopad čeká německé automobilky, což ovlivní i české dodavatele
Trumpova administrativa zavedla úlevy pro výrobce montující vozy v USA

„Spojené státy americké nejsou pro český automobilový průmysl klíčovým exportním trhem. V roce 2023 směřovalo do USA pouze 0,8 procenta českého automobilového exportu v hodnotě 9,3 miliardy korun, přičemž předmětem exportu z České republiky nejsou hotová vozidla,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

Podle experta na automobilový trh z EY Petra Knapa budou mít cla zprostředkovaně dopad na české dodavatele kvůli problémům primárně německých automobilek. „Předběžné odhady hovořily o miliardě USD roční ztráty pro BMW i pro Mercedes. Pokles exportu se uvádí v rozmezí šest až osm procent pro Německo i Itálii, kde je odhadovaná největší expozice z EU zemi. Ovšem i pro Česko se odhadoval negativní dopad v rozmezí 0,3 až 0,5 procenta HDP vzhledem k poklesu poptávky po dílech a komponentách, které vstupují do finálních vozů nebo funkčních celků,“ podotkl Knap.

Poměrně vážný je podle Knapa dlouhodobý dopad, kdy výrobci a dodavatelé budou zvažovat nové investice do produktového vývoje i výroby pro USA přímo v Severní Americe, a ne v Evropě. „A samozřejmě jsme teprve v úvodních stadiích potenciálně vleklého obchodního konfliktu, kde ztratí všichni zúčastnění, obzvláště firmy zapojené ve velmi komplexním a globálním automobilovém dodavatelském řetězci,“ dodal.

„Automobilové součástky, které vyrábíme, dodáváme pouze do evropských závodů automobilových výrobců, nikoli přímo na americký trh. Proto se nás uvažované zavedení 25procentních cel na autodíly dotkne spíše nepřímo,“ řekl ČTK tento týden generální ředitel Motoru Jikov Miroslav Dvořák.

Dodavatelé zatím od evropských automobilových partnerů nezaznamenali žádné přímé požadavky na úpravy cen či jiné ústupky v souvislosti s aktuálním americkým opatřením. „Nicméně jsme připraveni jednat, pokud by v budoucnu došlo k tlakům na cenu v rámci celého dodavatelského řetězce,“ dodal Dvořák.

Americký prezident Donald Trump tento týden podepsal příkaz, který poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od části 25procentních cel na automobily, aby výrobci získali čas na návrat dodavatelských řetězců zpět do USA. Automobilky získají kredity až do výše 15 procent hodnoty vozidel montovaných v USA, které budou moci uplatnit proti hodnotě dovážených dílů.

<!– DIP popup–>

Podmínky v průmyslu se v dubnu zhoršily, tempo útlumu bylo nejnižší za tři roky

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v dubnu opět zhoršily. Útlum ale zpomalil na nejmenší zhoršení od června roku 2022. Index nákupních manažerů (PMI) stoupl na 48,9 bodu z březnových 48,3 bodu. Dnes o tom informovala společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.

K dubnovému výsledku přispělo zejména obnovení růstu nových zakázek. Jejich expanze signalizovala konec sedmatřicetiměsíční řady poklesu, byla ale jen mírná.

„Český zpracovatelský sektor se na začátku druhého čtvrtletí přiblížil stabilizaci, výroba se snížila jen nepatrně. Pomalejší pokles produkce podpořily známky lepší poptávky a následné první zvýšení nových zakázek od února 2022,“ uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jonesová.

Podmínky zahraničního obchodu se podle ní zhoršily vzhledem k obavám o konkurenceschopnost v důsledku větší nejistoty na světových trzích po zavedení amerických cel. Firmy se snažily absorbovat tlak na marže, aby posílily konkurenceschopnost, a inflační zátěž během měsíce zmírnila. Výdaje jsou pro výrobce stále prioritou, takže zaměstnanost i nákupy vstupů se dál redukovaly. Co se týká výroby v příštím roce, čeští producenti jsou pozitivní. Optimismus ale omezují obavy o to, že by nové oživení poptávky mohla ochromit nejistota na světovém trhu a křehkost automobilového sektoru, dodala.

Ceny vstupů během dubna stouply patnáctý měsíc v řadě, inflace nicméně zpomalila z březnového osmiměsíčního maxima. K redukci počtu zaměstnanců podle firem vedlo zejména nenahrazování jejich přirozeného úbytku. Snahy přizpůsobit se vyšším objemům nových zakázek a vybudovat zásoby v dubnu vedly k novému zvýšení rozpracovanosti. Zásoby hotového zboží vzrostly poprvé za šest měsíců.

„Průzkumy PMI naznačují, že aktivita ve zpracovatelském průmyslu sice celkově stále pokulhává, dubnové výsledky však byly lepší, než se čekalo a dopad cel zaváděných ze strany Spojených států vůči EU se na tuzemském zpracovatelském sektoru zatím příliš neprojevil,“ komentoval čísla analytik Generali Investments Radomír Jáč. V jistém smyslu vykazuje podle něj tuzemský zpracovatelský sektor podobný vývoj jako jeho německý protějšek.

Aktuální zvýšení indexu ještě neznamená všeobecné zlepšení situace v průmyslu, přesto může jít o signál blížícího se pozitivního obratu, uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Ke skutečnému obnovení růstu v průmyslu může podle něj dojít nejdříve až ve druhé polovině roku, a to za předpokladu, že se EU podaří zvládnout obchodní jednání s USA.

První měsíce letošního roku nakopla evropský průmysl snaha amerických spotřebitelů a firem předzásobit se výrobky před zavedením cel, míní analytička Komerční banky Jana Steckerová. „Tento efekt však zřejmě brzy skončí a poptávka po evropských průmyslových výrobcích může naopak klesnout. Český průmysl tak podle naší prognózy po loňském poklesu o jedno procento letos vykáže další, tentokrát o 0,9 procenta,“ odhadla.

Clo 25 procent bude znamenat zdražení těchto přímo dovážených dílů o zhruba dvě miliardy korun ročně. Vyplývá to z údajů Sdružení automobilového průmyslu a firem. Clo 25 procent na autodíly platí ode dneška, na dovoz celých automobilů jej USA uplatňují už od začátku dubna.„Spojené státy americké nejsou pro český automobilový průmysl klíčovým exportním trhem. V roce 2023 směřovalo do USA pouze 0,8 procenta českého automobilového exportu v hodnotě 9,3 miliardy korun, přičemž předmětem exportu z České republiky nejsou hotová vozidla,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.Podle experta na automobilový trh z EY Petra Knapa budou mít cla zprostředkovaně dopad na české dodavatele kvůli problémům primárně německých automobilek. „Předběžné odhady hovořily o miliardě USD roční ztráty pro BMW i pro Mercedes. Pokles exportu se uvádí v rozmezí šest až osm procent pro Německo i Itálii, kde je odhadovaná největší expozice z EU zemi. Ovšem i pro Česko se odhadoval negativní dopad v rozmezí 0,3 až 0,5 procenta HDP vzhledem k poklesu poptávky po dílech a komponentách, které vstupují do finálních vozů nebo funkčních celků,“ podotkl Knap.Poměrně vážný je podle Knapa dlouhodobý dopad, kdy výrobci a dodavatelé budou zvažovat nové investice do produktového vývoje i výroby pro USA přímo v Severní Americe, a ne v Evropě. „A samozřejmě jsme teprve v úvodních stadiích potenciálně vleklého obchodního konfliktu, kde ztratí všichni zúčastnění, obzvláště firmy zapojené ve velmi komplexním a globálním automobilovém dodavatelském řetězci,“ dodal.„Automobilové součástky, které vyrábíme, dodáváme pouze do evropských závodů automobilových výrobců, nikoli přímo na americký trh. Proto se nás uvažované zavedení 25procentních cel na autodíly dotkne spíše nepřímo,“ řekl ČTK tento týden generální ředitel Motoru Jikov Miroslav Dvořák.Dodavatelé zatím od evropských automobilových partnerů nezaznamenali žádné přímé požadavky na úpravy cen či jiné ústupky v souvislosti s aktuálním americkým opatřením. „Nicméně jsme připraveni jednat, pokud by v budoucnu došlo k tlakům na cenu v rámci celého dodavatelského řetězce,“ dodal Dvořák.Americký prezident Donald Trump tento týden podepsal příkaz, který poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od části 25procentních cel na automobily, aby výrobci získali čas na návrat dodavatelských řetězců zpět do USA. Automobilky získají kredity až do výše 15 procent hodnoty vozidel montovaných v USA, které budou moci uplatnit proti hodnotě dovážených dílů.<!– DIP popup–>Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v dubnu opět zhoršily. Útlum ale zpomalil na nejmenší zhoršení od června roku 2022. Index nákupních manažerů stoupl na 48,9 bodu z březnových 48,3 bodu. Dnes o tom informovala společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.K dubnovému výsledku přispělo zejména obnovení růstu nových zakázek. Jejich expanze signalizovala konec sedmatřicetiměsíční řady poklesu, byla ale jen mírná.„Český zpracovatelský sektor se na začátku druhého čtvrtletí přiblížil stabilizaci, výroba se snížila jen nepatrně. Pomalejší pokles produkce podpořily známky lepší poptávky a následné první zvýšení nových zakázek od února 2022,“ uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jonesová.Podmínky zahraničního obchodu se podle ní zhoršily vzhledem k obavám o konkurenceschopnost v důsledku větší nejistoty na světových trzích po zavedení amerických cel. Firmy se snažily absorbovat tlak na marže, aby posílily konkurenceschopnost, a inflační zátěž během měsíce zmírnila. Výdaje jsou pro výrobce stále prioritou, takže zaměstnanost i nákupy vstupů se dál redukovaly. Co se týká výroby v příštím roce, čeští producenti jsou pozitivní. Optimismus ale omezují obavy o to, že by nové oživení poptávky mohla ochromit nejistota na světovém trhu a křehkost automobilového sektoru, dodala.Ceny vstupů během dubna stouply patnáctý měsíc v řadě, inflace nicméně zpomalila z březnového osmiměsíčního maxima. K redukci počtu zaměstnanců podle firem vedlo zejména nenahrazování jejich přirozeného úbytku. Snahy přizpůsobit se vyšším objemům nových zakázek a vybudovat zásoby v dubnu vedly k novému zvýšení rozpracovanosti. Zásoby hotového zboží vzrostly poprvé za šest měsíců.„Průzkumy PMI naznačují, že aktivita ve zpracovatelském průmyslu sice celkově stále pokulhává, dubnové výsledky však byly lepší, než se čekalo a dopad cel zaváděných ze strany Spojených států vůči EU se na tuzemském zpracovatelském sektoru zatím příliš neprojevil,“ komentoval čísla analytik Generali Investments Radomír Jáč. V jistém smyslu vykazuje podle něj tuzemský zpracovatelský sektor podobný vývoj jako jeho německý protějšek.Aktuální zvýšení indexu ještě neznamená všeobecné zlepšení situace v průmyslu, přesto může jít o signál blížícího se pozitivního obratu, uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Ke skutečnému obnovení růstu v průmyslu může podle něj dojít nejdříve až ve druhé polovině roku, a to za předpokladu, že se EU podaří zvládnout obchodní jednání s USA.První měsíce letošního roku nakopla evropský průmysl snaha amerických spotřebitelů a firem předzásobit se výrobky před zavedením cel, míní analytička Komerční banky Jana Steckerová. „Tento efekt však zřejmě brzy skončí a poptávka po evropských průmyslových výrobcích může naopak klesnout. Český průmysl tak podle naší prognózy po loňském poklesu o jedno procento letos vykáže další, tentokrát o 0,9 procenta,“ odhadla.