Napětí mezi dvěma nejvýraznějšími osobnostmi technologického světa – Billem Gatesem a Elonem Muskem – eskalovalo poté, co Gates otevřeně zkritizoval Muskův vliv na škrty ve výdajích americké vlády, které podle něj mohou mít tragické důsledky. V rozhovoru pro CNN s novinářem Fareedem Zakariou Gates označil rozpuštění Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) a zastavení zahraniční pomoci za krok, který povede k milionům úmrtí po celém světě. Reakce přichází poté, co Trumpova administrativa – pod vlivem Muska, který se podílí na vedení Ministerstva pro efektivitu vlády – podnikla radikální kroky k utlumení činnosti USAID. Musk se dokonce nechal slyšet, že agenturu „hodí do drtiče“, a přijal opatření, která vedla ke zrušení smluv s humanitárními organizacemi nebo ke zpoždění plateb. Ačkoliv některé z těchto toků financování byly později částečně obnoveny, škody už byly napáchány a nejistota mezi neziskovými organizacemi přetrvává. Kritika škrtnutí podpory pro globální zdravotnictví Gates ve svém vyjádření uvedl, že měl zpočátku pochopení pro Muskův zájem zefektivnit vládní fungování, zejména pokud by šlo o využití technologií a umělé inteligence pro zvýšení efektivity. Avšak to, co následovalo, považuje za nečekané a neakceptovatelné. Podle něj došlo k drastickým škrtům, které ohrozí životy lidí po celém světě, zejména těch nejzranitelnějších. „Pokud někdo tvrdí, že za dva měsíce dokáže ušetřit 2 biliony dolarů z rozpočtu o objemu 7 bilionů, je to iluze,“ řekl Gates a dodal, že při hledání úspor se vláda uchyluje k jednoduchým řešením a škrtá tam, kde se očekává nejmenší odpor – tedy v zahraničí. Zmínil například nepravdivé Muskovo tvrzení, že americká vláda utratila 50 miliard dolarů za kondomy pro Gazu, které později sám Musk opravil. Musk se dříve ostře vyjadřoval na adresu zaměstnanců USAID, když je označil za „radikální šílence“ a „antiamerické“. Gates je naopak popsal jako „hrdiny“, kteří reprezentují tvář Spojených států v regionech postižených chudobou a nemocemi, a jejichž činnost je klíčová pro monitorování a zvládání potenciálních pandemií. Osobní i systémový konflikt Rozpor mezi Gatesem a Muskem má i osobní rovinu. Již v minulosti se jejich pohledy na filantropii a veřejnou službu střetly. V roce 2022 se Gates údajně pokusil přesvědčit Muska, aby věnoval více prostředků na dobročinné účely. Podle životopisu Elona Muska od Waltera Isaacsona ale jejich schůzka skončila neúspěchem a Musk později Gatesa označil za „kreténa“. Gates v současnosti přichází s vlastní iniciativou, která ukazuje kontrastní přístup k veřejnému dobru. Plánuje během příštích 20 let rozdat téměř veškerý svůj majetek, tedy 200 miliard dolarů, prostřednictvím Gatesovy nadace, a následně organizaci ukončit. Tento krok je podle něj motivován obavami, že snahy o zlepšení globálního zdraví se zpomalují nebo dokonce obracejí zpět. Dopady na globální stabilitu a americký vliv Kromě zdravotnictví varuje Gates také před dopady celní politiky prezidenta Donalda Trumpa. Rozsáhlá cla podle něj zvyšují náklady pro spotřebitele, ztěžují podnikání a přinášejí nejistotu do investičního prostředí. Zvlášť problematické je to v době, kdy se očekává, že umělá inteligence a další technologie zásadně promění trh práce i ekonomiku. „Podnikatelé potřebují předvídatelnost. Pokud se mají rozhodovat o stavbě nové továrny, potřebují znát pravidla hry na 20 let dopředu – ne jen na pár dní nebo jedno prezidentské období,“ uvedl Gates. Způsob, jakým jsou škrty prováděny, ukazuje podle něj nedostatek dlouhodobé strategie a empatie, což může poškodit nejen nejchudší země, ale i mezinárodní reputaci USA. Ztráta důvěry v americké instituce a jejich závazky by mohla mít následky daleko přesahující hranice humanitární pomoci. Gatesovo poselství je tak jasné: technologický pokrok a efektivita jsou důležité, ale nesmí být postaveny nad lidskost, solidaritu a globální odpovědnost.