Ceny ropy v úterý zaznamenaly technické oživení a vzrostly o více než 1 %, čímž se částečně zotavily z předchozího hlubokého propadu. Investoři využili nižších cen k nákupům, zejména poté, co se ukázalo, že pondělní propad cen vedl k ustálení hodnoty ropy na nejnižší úrovni od února 2021. Navzdory tomuto mírnému růstu však přetrvávají vážné obavy z přetlaku nabídky na světových trzích, který může držet ceny ropy pod tlakem i v následujících týdnech. Hlavním faktorem nejistoty je změna politiky OPEC+, který se rozhodl urychlit tempo zvyšování těžby, a to již druhý měsíc po sobě. Konkrétně se futures na ropu Brent zvýšily o 92 centů a dosáhly ceny 61,15 USD za barel, zatímco americká ropa WTI přidala 89 centů a obchodovala se za 58,02 USD za barel. Obě ceny se v pondělí ustálily na výrazně nižších úrovních – rozhodnutí OPEC+ zveřejněné o víkendu přimělo trhy přehodnotit očekávání ohledně rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Zvýšená těžba v prostředí pomalého růstu poptávky totiž zvyšuje pravděpodobnost dalšího převisu nabídky, což znepokojuje investory. Podle analytika Yeapa Jun Ronga ze společnosti IG je aktuální růst cen ropy spíše krátkodobým technickým jevem než známkou zlepšení fundamentálních podmínek. Trh totiž nadále zůstává pod tlakem několika faktorů: pokračující eskalace obchodního napětí mezi USA a klíčovými obchodními partnery, zvyšující se pravděpodobnost cel, nejistota ohledně růstu globální ekonomiky i snižování cenových prognóz ze strany velkých finančních institucí. Výsledkem této kombinace je výrazná nejistota, která nad trhem s ropou visí jako těžký mrak. Za posledních šest seancí ropa ztratila více než 10 % své hodnoty, a od dubna, kdy prezident Donald Trump zavedl překvapivá cla, se propadla dokonce o více než 20 %. Tato data ukazují na hlubokou volatilitu a nejistotu, která sráží ceny dolů i v období, kdy by jinak mohly reagovat na pozitivní signály z reálné ekonomiky. Jedním z těchto signálů byl návrat čínských investorů na trh po pětidenním státním svátku. Čína jako největší světový dovozce ropy podle analytiků využila příležitosti a nakupovala ropu za nízké ceny, čímž přispěla ke krátkodobému oživení trhu. Podle Priyanky Sachdevy z Phillip Nova mohla čínská poptávka hrát roli v úterním růstu, i když dlouhodobý dopad tohoto faktoru je sporný, protože poptávka v Asii zůstává pod tlakem ekonomického zpomalení a restrukturalizace průmyslu. Další podporu cenám poskytla data z USA, která ukázala oživení růstu v sektoru služeb – tedy v části ekonomiky, která je hlavním spotřebitelem ropy. Index nákupních manažerů v nevýrobním sektoru vzrostl z březnových 50,8 na 51,6, čímž překonal očekávání ekonomů, kteří předpovídali pokles na 50,2. Tento vývoj byl vnímán jako pozitivní signál, že americká ekonomika navzdory obchodním překážkám stále vykazuje určitou odolnost. Nicméně ani tato data nestačí k tomu, aby plně vyvážila negativní očekávání. Americký Fed pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny, protože rostoucí cla zhoršují výhled pro další měsíce. Očekávání trhu se proto otáčí spíše k opatrnosti než k optimismu. Banka Barclays mezitím snížila svou prognózu ceny ropy Brent pro rok 2025 o 4 dolary na 70 USD za barel a výhled pro rok 2026 stanovila na 62 USD za barel. Jako hlavní důvody uvedla komplikovaný vývoj fundamentálních faktorů, včetně změny strategie OPEC+ a pokračující eskalace obchodních sporů. Současná situace na ropném trhu tak připomíná křehkou rovnováhu mezi technickými nákupy, které pomáhají cenám krátkodobě růst, a hlubšími strukturálními problémy, které mohou růst brzy opět zastavit. Obchodníci zůstávají opatrní a sledují další vývoj nabídky i poptávky s obavami, že přebytek ropy na trhu bude přetrvávat i přes příležitostné odrazy vzhůru. Dlouhodobé zotavení cen tak bude možné teprve tehdy, pokud dojde ke zlepšení základních tržních podmínek – zejména na straně poptávky a koordinace produkce mezi největšími vývozci.