Více než pětina veškerého vývozu zboží z EU směřuje na trh USA. Hrozba Donalda Trumpa, že od 1. června zavede 50% clo na veškerý dovoz z Evropské unie, výrazně zvyšuje napětí ve transatlantických obchodních vztazích a ohrožuje některá z nejvýznamnějších průmyslových odvětví Evropy. Dopad tohoto opatření by se mohl ukázat jako ničivý, a to nejen ekonomicky, ale i politicky. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem EU, na který připadá více než 20 % vývozu zboží v hodnotě přes 530 miliard eur. Nejvíce by byla zasažena odvětví s vysokou přidanou hodnotou – automobilový, letecký, farmaceutický a chemický průmysl, ale i potraviny a nápoje, které hrají důležitou roli v kulturním exportu Evropy. Vysoká zranitelnost klíčových sektorů Ekonomické modely již při 20% clu ukázaly negativní dopad na HDP EU ve výši 0,2 %. Při 50% sazbě by dopad stoupl na 0,5 %, přičemž nejhůře by byly zasaženy země jako Irsko, které jsou silně exportně orientované směrem k USA. Maria Demertzis z Conference Board označila takový dopad za „neudržitelný“, zejména u exponovaných sektorů, pro které jsou USA klíčovým trhem. Zejména farmaceutický vývoz patří k nejohroženějším. Léky tvoří největší položku evropského exportu do USA – v roce 2024 v hodnotě téměř 80 miliard eur. Generální ředitelka EFPIA Nathalie Moll varovala, že cla na léky by mohla způsobit nedostatek léčiv na obou stranách Atlantiku. Ačkoliv farmaceutický sektor byl zatím vyloučen z recipročních cel, Trumpovo vyšetřování podle článku 232 by mohlo otevřít cestu k jejich uvalení. Letecký a automobilový průmysl: strategické ohrožení Letecký průmysl je dalším odvětvím citlivým na nové celní bariéry. Airbus i Boeing jsou na mezinárodních dodavatelských řetězcích závislí, a Trumpovo základní clo již nyní přináší vyšší náklady. Ryanair i Airbus (AIR) varují před negativním dopadem na ceny a dodávky letadel. Přitom právě mezinárodní spolupráce v oblasti výroby letecké techniky byla doposud výkladní skříní otevřeného obchodu. V automobilovém průmyslu by dopady mohly být ještě horší. Současná 25% cla USA na evropské automobily by mohla být Trumpem navýšena až na 50 %, což by podle ředitelky Ineos Automotive Lynn Calderové znamenalo „konec vývozu“. Zasáhlo by to zejména značky jako Audi, Porsche, Mercedes-Benz, Volvo, ale i BMW, které sice mají výrobní základny v USA, ale významnou část modelů dovážejí. EU v současnosti uvaluje na americké automobily 10% clo, zatímco USA jen 2,5 %. Volání po symetrii tak sílí i mezi evropskými manažery, kteří tvrdí, že jednostranné ústupky Evropu oslabují. Přesto zatím neexistuje dohoda mezi EU a USA, která by přinesla uvolnění stávajícího napětí. Očekávání snížení cel se zatím nenaplnila a Trumpova politika jde spíše opačným směrem. Export potravin a nápojů: malý objem, velký dopad Ačkoliv vývoz potravin a nápojů z EU do USA činí „pouze“ 25 miliard eur ročně, má značný politický význam. Produkty jako šampaňské či sýr Parmigiano Reggiano jsou kulturní ikonou evropského vývozu a snadným cílem odvetných opatření. Evropské ořechy, ovoce a víno, stejně jako americká sója či whisky, by se mohly stát nástroji vzájemných tarifních sankcí. Vedoucí organizace Food Drink Europe Dirk Jacobs vyzval k deeskalaci: „Průmysl se nesmí dostat do křížové palby plnohodnotné obchodní války.“ Dosavadní zkušenosti s obchodními spory, jako byly spory o dotace pro Airbus a Boeing, ukazují, že eskalace vede ke ztrátám na obou stranách. Symbol i realita obchodní konfrontace Trumpovo oznámení přichází v době, kdy obchodní války opět sílí jako nástroj zahraniční politiky. Po dohodách s Británií a Čínou přichází Brusel na řadu. Prezident Trump hraje podle známého scénáře: vysoká cla jako páka k vyjednání výhodnějších podmínek. Tentokrát je však v sázce důvěra ve stabilitu transatlantických vztahů. Evropská komise se zatím snaží omezit reakci na diplomacii, ale tlak ze strany průmyslu roste. V odvětvích, která zaměstnávají miliony lidí a vytvářejí velkou část evropského exportu, se rostoucí cla rovnají existenční hrozbě.