Když se Alexander, asijský vědec pracující na prestižní americké univerzitě, připravoval na služební cestu do Brazílie, zvolil zvláštní bezpečnostní opatření: najal si právníka, sbalil prázdný notebook, jednorázový telefon a po skončení cesty všechna data vymazal. Tato opatrnost, která bývala běžná při cestách do autoritářských zemí, se dnes čím dál častěji týká i Spojených států. Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu totiž přibývá zpráv o zpřísněných kontrolách na hranicích a rostoucí opatrnosti firem, univerzit i vlád.Alexander přiznává, že jako imigrant, výzkumník zabývající se klimatickými změnami, který navštěvuje levicově orientované země jako Brazílie, vnímá možné riziko – a ani jeho univerzita mu v případě problémů právně nepomůže. To, co bývala rutinní služební cesta, se dnes stává komplexní logisticko-právní výzvou.Trumpův exekutivní příkaz mění pravidla hryOd ledna, kdy prezident Trump podepsal výkonný příkaz zpřísňující kontroly cizinců přicházejících do USA i těch, kteří již v zemi žijí, roste počet pohraničních prohlídek. Podle agentury US Customs and Border Protection bylo od ledna do poloviny května 2025 provedeno o 10 % více kontrol než za stejné období v roce 2024. Agentura však tvrdí, že „pouze 0,01 % cestujících“ je podrobeno prohlídce zařízení a že politické názory nehrají při kontrole žádnou roli.Přesto rady právníků a doporučení univerzit a firem říkají něco jiného. Mnozí radí zaměstnancům necestovat do USA, pokud to není nezbytně nutné, a pokud už cestu podstoupí, mají používat základní zařízení bez citlivých dat, připravit se na výslechy a důkladně pročistit osobní elektroniku.Strach z deportace i ztráty datSérie incidentů, kdy byli zadrženi či deportováni studenti a zaměstnanci s platnými vízy či zelenými kartami, narušila důvěru ve stabilitu systému. Případ palestinského absolventa Kolumbijské univerzity Mahmouda Khalila, který byl označen za deportovatelného kvůli „přesvědčením a kontaktům“, vyvolal novou vlnu obav.Evropská komise reagovala okamžitě. Zaměstnanci cestující do USA dostávají jednorázové telefony a holé notebooky, aby se předešlo riziku špionáže. Velké poradenské a právní firmy jako KPMG Law přiznávají, že firmy aktualizují pokyny a IT zásady, aby eliminovaly citlivá data na zařízeních zaměstnanců. „Každé překročení hranic je dnes posuzováno jako nové rozhodnutí o přípustnosti,“ uvedla imigrační expertka Elizabeth Nanton.Chcete využít této příležitosti?Dopad na byznys: útlum služebních cestNapětí se začíná projevovat i v datech o leteckých rezervacích. Společnosti Air France-KLM a Lufthansa hlásí oslabení poptávky po transatlantických linkách. Analytik Henry Harteveldt uvádí, že zaznamenal „zřetelné obavy“ mezi manažery zodpovědnými za služební cesty do USA. Spolu s ekonomickým zpomalením roste i vliv obav z obtíží při vstupu do země.Firmy navíc reagují různě – některé ruší cesty, jiné radí zaměstnancům, aby odstraňovali aplikace sociálních sítí nebo se přihlásili do programu Global Entry, který urychluje vstupní procedury. V technologickém sektoru se objevují případy, kdy zaměstnanci musí nosit s sebou doklady jako výplatní pásky nebo oddací listy, aby prokázali své zázemí.Podle jednoho právníka britské společnosti jsou tato pravidla sice v zásadě dlouhodobě známá, ale až nyní jsou důsledně uplatňována. „V praxi se pozornost soustředí na digitální zařízení,“ říká.Obavy přesahují USA – přichází efekt zrcadleníZnepokojení se neomezuje jen na Spojené státy. Alexander nyní plánuje cestu do Velké Británie a hodlá se připravit stejně důkladně jako při cestě do Brazílie nebo USA. „Musím udělat úplně to samé,“ říká. Změna atmosféry v USA totiž ovlivňuje i postoje jiných států, které zpřísňují svá doporučení a zvažují reciproční opatření.Velká Británie a Německo již aktualizovaly svá cestovní varování, která nyní upozorňují na riziko zadržení i v případě drobných přestupků. Výsledkem je atmosféra zvýšené nedůvěry a právní nejistoty, která dopadá na jednotlivce, univerzity i firmy.