Klíčovým faktorem zůstává uvolnění obchodního napětí mezi Spojenými státy a Čínou, což zlepšilo náladu na trzích a přispělo k optimismu ohledně dalšího vývoje globální poptávky po ropě. Současně se však objevují nové tlaky, které růst cen ropy brzdí – zejména možnost návratu íránských dodávek na světový trh a zvýšení nabídky ze strany OPEC+.

Futures na ropu Brent se v pátek ráno obchodovaly prakticky beze změny, konkrétně na úrovni 64,52 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) mírně posílila o 2 centy na 61,64 dolaru. Oba kontrakty nicméně během předchozí obchodní seance poklesly o více než 2 %, protože trh reagoval na zprávy o rostoucí pravděpodobnosti uzavření jaderné dohody mezi USA a Íránem. Prezident Donald Trump uvedl, že se Spojené státy blíží k dohodě a že Teherán v zásadě souhlasí s jejími podmínkami. Zdroje blízké jednání však upozorňují, že k dosažení definitivní dohody zbývá ještě vyřešit několik sporných bodů.

Analytici z ING Bank uvedli, že uzavření jaderné dohody by znamenalo zrušení některých sankcí proti Íránu, což by umožnilo zvýšení íránské produkce ropy a její návrat na světové trhy. To by podle jejich odhadů mohlo vést k dodatečné nabídce přibližně 400 000 barelů denně, což je objem, který by mohl znatelně ovlivnit rovnováhu na trhu.

Navzdory této hrozbě růstu nabídky se ropa Brent i WTI v průběhu týdne zhodnotily zhruba o 1 %, čímž pokračovaly v pozitivním trendu započatém prudkým růstem na začátku týdne. Trh reagoval příznivě na oznámení příměří mezi USA a Čínou – dvěma největšími světovými spotřebiteli ropy a zároveň největšími ekonomikami. Obě země se dohodly na 90denním pozastavení zavádění nových cel, během kterého by měly probíhat další rozhovory o snížení obchodních bariér. To přineslo investorům úlevu a posílilo naději, že by mohlo dojít k obnovení hladkého globálního obchodu, což je pro poptávku po ropě klíčové.

Přesto však nad trhem visí řada otazníků. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve čtvrtek zvýšila svůj odhad růstu globální nabídky ropy pro rok 2025 o dalších 380 000 barelů denně. Za tímto nárůstem stojí především Saúdská Arábie a další členové aliance OPEC+, kteří postupně uvolňují dříve zavedená těžební omezení. IEA přitom zároveň ponechala jen velmi mírnou revizi globální poptávky po ropě – zvýšila ji jen o 20 000 barelů denně. Výsledkem této kombinace je očekávaný přebytek nabídky na trhu, který by mohl omezit potenciál pro další růst cen.

Do celé situace navíc vstupuje i monetární politika. Investoři sledují signály z amerického Fedu ohledně možného snížení úrokových sazeb. Nižší sazby by mohly podpořit ekonomický růst a tím i poptávku po komoditách včetně ropy. Zároveň by ale mohly oslabit dolar, což by mohlo ceny ropy dále podpořit, protože komodity denominované v dolarech by byly dostupnější pro držitele jiných měn.

Na začátku tohoto týdne zveřejnila americká Energetická informační agentura (EIA) data, podle kterých zásoby ropy ve Spojených státech vzrostly více, než se čekalo. Tento údaj opět rozvířil obavy o slábnoucí poptávku v největší spotřebitelské zemi ropy na světě. Pokud by se tento trend potvrdil i v dalších týdnech, mohl by negativně ovlivnit celkový sentiment investorů.

Vývoj cen ropy v nejbližších týdnech tak bude záviset na kombinaci několika faktorů: výsledku jednání mezi USA a Íránem, dalším vývoji obchodních vztahů mezi Washingtonem a Pekingem, rozhodnutí OPEC+ o budoucí těžbě i vývoji zásob ve Spojených státech. Zároveň se bude sledovat vývoj globální poptávky po ropě, která je úzce provázaná se stavem světové ekonomiky a důvěrou spotřebitelů i podniků.

Analytici společnosti BMI, spadající pod Fitch Solutions, potvrdili své prognózy, podle kterých se cena ropy Brent bude v roce 2025 pohybovat v průměru kolem 68 USD za barel a v roce 2026 kolem 71 USD za barel. To představuje pokles oproti průměrným 80 USD za barel očekávaným v roce 2024. Důvodem tohoto poklesu je zejména pokračující nejistota ohledně obchodní politiky a vývoj rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

Z krátkodobého pohledu tedy ropa těží z uklidnění obchodních vztahů a optimismu ohledně ekonomického růstu, ale dlouhodobé vyhlídky zůstávají opatrné. Trh bude nadále balancovat mezi geopolitickými riziky, výrobními kapacitami hlavních producentů a chováním centrálních bank.