Po letech expanze do nových kategorií, jako jsou doplňky stravy či zdravotní výživa, prochází švýcarský gigant Nestlé [NSRGY] významnou změnou vedení i strategie. Nový generální ředitel Laurent Freixe, který v srpnu nahradil Marka Schneidera, se rozhodl zaměřit zpět na klíčové obchodní oblasti společnosti, tedy kávu, krmiva pro domácí zvířata a potraviny. Podle něj totiž dřívější diverzifikační snahy vedly k oslabení hlavní struktury společnosti a zanedbávání jejího jádra.Schneiderovo období bylo charakteristické řadou akvizic a vstupem do zdravotně orientovaných segmentů. Přesto se růst postupně zpomalil a pod Schneiderovým vedením Nestlé zaznamenala ztráty podílu na trhu v hlavních kategoriích. Freixe nyní vnáší do řízení zpět důraz na vnitřní kulturu firmy, kontinuitu a každodenní provozní disciplínu. Zdůrazňuje také důvěrnou znalost organizace, kterou jako čtyřicetiletý veterán společnosti považuje za svou výhodu.Návrat ke klíčovým značkám bez rozsáhlých změn portfoliaNa rozdíl od svých konkurentů, kteří se snaží o oživení růstu prodejem neziskových značek, se Nestlé pod Freixem nechce pouštět do výrazných akvizic ani rozsáhlých prodejů. Zatímco firmy jako Unilever, Reckitt Benckiser nebo Danone aktivně zeštíhlují svá portfolia a přesouvají se do segmentů s vyšší marží, Freixe razí jinou filozofii: „Fúze a akvizice nejsou strategií.“ Společnost se tak snaží nejprve vyřešit problémy interně a věří v návrat ke stabilitě skrze důraz na klíčové značky a lepší řízení.To se týká i segmentu mražených potravin, který v USA zaznamenal výrazný pokles tržeb – o 15,5 % na 4,3 miliardy švýcarských franků. Freixe však tvrdí, že tento segment není bez potenciálu. Jde prý o často konzumovanou kategorii, kde Nestlé zůstává lídrem, a klíčem je zvýšit relevantnost a konkurenceschopnost. Přesto nevylučuje, že některé značky z neatraktivních kategorií budou prodány, pokud firma nedokáže v dané oblasti uspět. To se může týkat i problematického vodního byznysu, jehož provoz čelí kontroverzím kvůli nelegálním filtračním metodám.Pomalá poptávka a snižování nákladůSpotřebitelská poptávka po pandemii ochabla a konkurence zlevněných alternativ roste. Nestlé čelí poklesu organického růstu na 2,2 % a snížení čistého zisku o 2,9 % na 10,9 miliardy franků. Společnost proto zahájila program úspor v hodnotě 2,8 miliardy dolarů a revidovala svůj výhled ziskové marže směrem dolů – z 17,5 až 18,5 % na minimálně 17 %.Freixe přitom upozorňuje, že na rozdíl od některých konkurentů nevěří ve výrazný tlak na ceny kvůli clům či klimatickým změnám. Podle něj převažují deflační tlaky, způsobené slabou poptávkou, rostoucí nabídkou a silnou konkurencí.Klesající zájem o potraviny čelí i novému fenoménu: rostoucí oblibě léků GLP-1 na hubnutí. Ačkoliv některé studie poukazují na snížení výdajů na potraviny u uživatelů těchto přípravků, Freixe odmítá, že by Nestlé tímto směrem pocítilo přímý dopad. Společnost navíc reaguje spuštěním nových produktů s vysokým obsahem bílkovin, určených právě pro uživatele GLP-1, které podle Freixe vykazují slibný start.Nestlé čelí politickým výzvám i reputačním tlakůmZměna ve vedení amerického ministerstva zdravotnictví, kde nastoupil Robert F. Kennedy, přináší nové regulatorní výzvy. Kennedy je zastáncem omezení konzumace ultrazpracovaných potravin a snížení příjmu cukru, což může mít přímý dopad na segmenty Nestlé, jako jsou cukrovinky a hotová jídla, které tvoří zhruba 15 % globálních tržeb firmy.Freixe se nicméně domnívá, že Nestlé je na změny připravené a tvrdí, že firma je „v souladu s posláním“ nového ministra. Společnost se podle něj zaměřuje na zlepšování nutriční hodnoty produktů, regenerativní zemědělství a celkovou kvalitu potravin. V tomto směru se snaží přizpůsobit trendům bez dramatických kroků, jako jsou například prodeje klíčových segmentů.Z hlediska dalšího růstu se Nestlé snaží využít i svou velikost a rychlost, kterou podle Freixe považuje za konkurenční výhodu. Zmenšování firmy kvůli zefektivnění proto nepovažuje za přínosné.