Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil odklad 50% cla na dovoz zboží z Evropské unie, které mělo vstoupit v platnost 1. června. Novým termínem je nyní 9. červenec. Tímto rozhodnutím navázal na již dříve použitý scénář: nejprve oznámí dramatické obchodní opatření, které rozkolísá trhy, a posléze sám ustoupí. Tentokrát se jeho postoj změnil po „velmi příjemném telefonátu“ s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která požádala o čas na přípravu vážných jednání. Trumpovo gesto může být vnímáno jako taktický krok – kombinace nátlaku a otevřenosti ke kompromisu. Veřejně totiž ještě v pátek tvrdil, že o žádnou dohodu s EU nestojí. Nyní ale tvrdí, že Evropa „chce jednat rychle a rozhodně“, a souhlasil s jejím návrhem posunout termín na začátek července. Signál uklidnění trhům, ale ne konce napětí Po oznámení odkladu cla reagovaly asijské akciové trhy mírným růstem. Například japonský index Nikkei 225 přidal až 0,8 % a jihokorejský KOSPI posílil o 0,9 %. Naopak hongkongský Hang Seng poklesl o 0,3 %, zatímco další trhy zůstaly spíše stabilní. To naznačuje, že investoři reagují na poslední zprávy pozitivně, ale zároveň si uvědomují, že se situace může opět rychle změnit. Trump své rozhodnutí následně podpořil i příspěvkem na platformě Truth Social, kde uvedl, že „rozhovory začnou rychle“, čímž posílil dojem, že jeho administrativa je nyní připravena vstoupit do intenzivního jednání s Bruselem. Von der Leyenová potvrdila, že telefonát byl „dobrý“ a že EU je připravena jednat. Připomněla zároveň, že Evropská unie a Spojené státy mají jeden z nejvýznamnějších obchodních vztahů na světě, který si zaslouží stabilitu a předvídatelnost. Trump a jeho cíle: méně triček, více zbraní Donald Trump se již delší dobu zaměřuje na země s výrazným obchodním přebytkem vůči USA. Podle ministerstva obchodu činil obchodní deficit s EU za loňský rok 236 miliard dolarů. Trump v této souvislosti opakovaně kritizuje tzv. nemonetární obchodní bariéry a tvrdí, že americké firmy jsou na evropském trhu znevýhodňovány. Zároveň vyjádřil souhlas s výrokem ministra financí Scotta Bessenta, že není prioritou vracet do USA výrobu levného textilu. „Nechceme vyrábět tenisky a trička... chceme vyrábět vojenské vybavení,“ prohlásil. V jeho představě by Spojené státy měly soustředit síly na špičkové technologie jako umělá inteligence a pokročilé počítače, a nikoli na nízkonákladovou výrobu. Tento postoj může mít zásadní dopad na strukturu americké ekonomiky – na jedné straně podpora high-tech sektorů a obranného průmyslu, na druhé straně další marginalizace tradiční výroby. Vysoké clo jako vyjednávací nástroj Trumpův přístup ke clům jako k pákovému nástroji při mezinárodních jednáních je dlouhodobě známý. Zatímco někteří jej kritizují za destabilizaci trhu a vytváření zbytečných krizí, jiní tvrdí, že touto taktikou dokáže donutit druhou stranu k ústupkům. V tomto případě odklad vysokého cla slouží především k tomu, aby EU měla prostor připravit se na vyjednávání a zároveň, aby Trump ukázal, že umí být vstřícný, když druhá strana projeví ochotu ke kompromisu. Nelze však přehlédnout, že i tato „vstřícnost“ přichází až po týdnech eskalace a ekonomického napětí. Co zůstává nezodpovězeno, je otázka, co přesně Spojené státy od jednání očekávají – zda se jedná pouze o snížení obchodního deficitu, nebo i o změnu strukturálních podmínek na evropských trzích, včetně přístupu amerických firem ke státním zakázkám a technickým normám. Je také možné, že Trump kalkuluje s tím, že silový přístup mu může přinést politické body doma, kde v rámci své kampaně rád poukazuje na boj proti „nefér dohodám“ a „slabosti minulých administrativ“.