Prezident Donald Trump v pátek výrazně zostřil svůj postoj vůči Evropské unii, když oznámil záměr zavést 50% clo na veškerý dovoz zboží z EU od 1. června 2025. Tento krok odůvodnil nedostatečným pokrokem v obchodních jednáních a přetrvávajícím obchodním deficitem USA vůči Evropě. Jeho oznámení okamžitě vyvolalo negativní reakci na finančních trzích a zvýšilo napětí mezi dvěma klíčovými obchodními partnery. Od výhrůžek k ultimátu: „Nechci se dohodnout“ Trump svou hrozbu zveřejnil ráno na síti Truth Social (DJT), kde kritizoval EU za „směšné pokuty“, nepeněžní obchodní bariéry, měnové manipulace a daň z digitálních služeb. Odpoledne svá slova potvrdil při podpisu výkonného nařízení v Oválné pracovně a otevřeně prohlásil, že o dohodu nestojí. Uvedl, že pokud by někdo chtěl stavět továrnu v USA, mohl by získat odklad, jinak ale platí 50% clo. Americký ministr financí Scott Bessent v rozhovorech pro Fox News i Bloomberg řekl, že nabídky EU jsou slabší než ty, které USA obdržely od jiných obchodních partnerů. Poznamenal, že Indie je blízko uzavření dohody a že většina z 18 klíčových obchodních partnerů USA jedná podle něj v dobré víře – s výjimkou EU. Tvrdý dopad na trhy a rostoucí napětí Trumpovo prohlášení mělo okamžitý dopad na akciové trhy. Evropské indexy prudce oslabily – německý DAX klesl o 2,4 %, francouzský CAC o 2,2 % a STOXX 600 [STOXX] ztratil 1,7 %. Dow Jones otevřel se ztrátou 480 bodů, přičemž trhy se částečně zotavily poté, co Bessent naznačil pokračování jednání s Čínou. Cla, která Trump nyní navrhuje, více než zdvojnásobují původní 20% „vzájemná“ cla, která byla v dubnu zaváděna pouze dočasně. Jejich platnost byla pozastavena do 9. července, aby se umožnilo další jednání. Od té doby však byla oznámena dohoda pouze s Velkou Británií. EU reaguje hrozbou odvetných opatření Evropská komise reagovala prohlášením, že má připravený plán odvetných cel ve výši 108 miliard dolarů, pokrývající široké spektrum průmyslových a zemědělských produktů. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová vyzvala k dosažení dohody, ale zdůraznila, že všechna opatření zůstávají na stole, pokud jednání selžou. Irsko a Francie Trumpovu rétoriku ostře odmítly. Irský premiér Micheál Martin ji označil za „nesmírně zklamávající“ a zdůraznil, že cla by narušila jeden z nejvýznamnějších obchodních vztahů světa. Francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin dodal, že EU nadále prosazuje deeskalaci, ale je připravena odpovědět. Trumpovy hlavní výhrady se soustředí na DPH a digitální daň, které podle něj nespravedlivě zatěžují americké firmy, zejména technologické giganty jako Apple (AAPL), Google (GOOGL) (GOOG), Meta (META), Amazon (AMZN) a Microsoft (MSFT). Podle nezávislé zprávy z Kongresu dopadají digitální daně v EU nepřiměřeně právě na americké podniky, což Bílý dům dlouhodobě kritizuje. Apple, iPhony a další fronty obchodní války V souběhu s napětím vůči EU Trump znovu zaútočil na Apple, tentokrát s hrozbou 25% cla na iPhony, pokud firma nevrátí výrobu zpět do USA. Reagoval tak na rozhodnutí Apple přesunout část produkce do Indie kvůli nižším clům. Přestože ministr financí Bessent tvrdí, že jednání s generálním ředitelem Applu Timem Cookem byla „dobrá“, není jasné, proč prezident eskaloval situaci právě nyní. V širším kontextu se obnovuje obchodní válka, která byla během prvního Trumpova prezidentského období jedním z určujících prvků globální ekonomické politiky. Nyní opět hrozí přechod od vyjednávání k otevřené konfrontaci, která může mít dalekosáhlé dopady na světový obchod. Trumpova hrozba zavést 50% cla na dovoz z EU výrazně zvýšila napětí v transatlantických vztazích. Evropské státy reagují hrozbou odvetných opatření a akciové trhy už na možné zhoršení situace citlivě zareagovaly. Obchodní válka mezi USA a EU se tak znovu rýsuje jako reálná hrozba. Pokud jednání ztroskotají, může dojít k vážnému narušení globálního obchodu a k oslabení jedněch z nejvýznamnějších hospodářských vazeb na světě.