Zavedení nových cel na čínské zboží ze strany prezidenta Donalda Trumpa přineslo jeden z nejviditelnějších dopadů na Panamský průplav, který dlouhodobě slouží jako klíčová spojnice mezi výrobní Asií a spotřebitelským trhem ve Spojených státech. Vzhledem k tomu, že přibližně 75 % provozu průplavu směřuje právě do USA, je citlivost na výkyvy v americké ekonomice i obchodní politice mimořádně vysoká. Jak uvedl Boris Moreno, viceprezident pro provoz Panamské správy průplavu, jakákoli recese ve Spojených státech nebo ve světě se nevyhnutelně odrazí i na fungování průplavu. Letos se navíc do ekonomických otřesů přidávají i Trumpovy výroky o nutnosti znovuzískání kontroly nad průplavem, který podle něj poskytuje příliš velký vliv Číně. Panamský průplav se dlouhodobě potýká s výzvami – od extrémních klimatických podmínek, jako je suché období způsobené fenoménem El Niño, až po krizi hladiny vody, která omezuje počet a hmotnost proplouvajících lodí. Nyní však průplav čelí nové výzvě: dramatickému poklesu objemu námořní dopravy v důsledku obchodní války USA s Čínou. Důsledky cel: úbytek plaveb, pokles kontejnerové přepravy a příjmů Zavedení 145% cla na čínské zboží, které má vstoupit v platnost 27. května, vedlo k okamžitému narušení námořní dopravy mezi Čínou a Spojenými státy. Podle dat společnosti Project44, která sleduje dodavatelské řetězce, došlo od oznámení nových cel ke 300% nárůstu počtu zrušených plaveb z Číny do USA. Dopad je takřka okamžitý – námořní přeprava z Asie do USA totiž trvá čtyři až šest týdnů, a proto se nové sazby promítají přímo do objemu lodní dopravy. Dopad je patrný zejména na přístavech v USA. Západní pobřeží již pokles pociťuje, ale východní pobřeží, které je obsluhováno právě skrze Panamský průplav, pravděpodobně zasáhne ještě více. Společnost Sea-Intelligence evidovala za posledních šest týdnů pokles objemu přepravovaných kontejnerů na trase z Asie na východní pobřeží Severní Ameriky o 261 822 dvacetistopých kontejnerů (TEU). Průplav, který vydělává právě na množství lodí a přepravených jednotkách, tak čelí přímému výpadku příjmů. Přestože loňské sucho mělo značný dopad na objem dopravy, příjmy Panamské správy průplavu dosáhly 3,38 miliardy dolarů, přičemž výnosy v posledních letech rostou od roku 2017 každoročně. Nyní se však kvůli kombinaci cel a omezení dopravy může tento trend zastavit nebo zvrátit. Politický tlak a obvinění z čínského vlivu Panamský průplav se stal i součástí politického boje mezi USA a Čínou. Prezident Trump tvrdí, že klíčové přístavy u průplavu kontroluje Čína, a obviňuje panamskou vládu z účtování nepřiměřeně vysokých poplatků. Čína i Panama však tato obvinění odmítají. Panamská strana zároveň zdůrazňuje svou neutralitu a otevřenost vůči světovému obchodu, přičemž připomíná mezinárodní dohodu o neutralitě průplavu. Ricaurte Vasquez, správce Panamského průplavu, v rozhovoru pro CNBC uvedl, že průplav zůstává otevřený všem, bez rozdílů. Uvedl také, že USA jako největší světová ekonomika přirozeně ovlivňují globální diskusi, ale že Panama se snaží zachovat rozvahu. Důrazně odmítl tvrzení o čínské kontrole, diskriminaci v sazbách či mýty spojené s historií výstavby průplavu. Napětí však přetrvává. V březnu se ministr zahraničí USA Marco Rubio a ministr obrany Pete Hegseth osobně setkali s panamskými představiteli, čímž potvrdili, že Panamský průplav je opět v centru geopolitického zájmu Spojených států. Rostoucí zájem USA o přístavy odhaluje mocenský souboj o vliv Napětí kolem průplavu podtrhuje i skutečnost, že americké společnosti se snaží znovu získat větší vliv v oblasti. V březnu oznámila investiční skupina vedená firmou BlackRock, že se snaží koupit dva přístavy na obou koncích průplavu a dalších asi 40 zařízení od hongkongské společnosti CK Hutchison. Zatím není jasné, zda k této transakci dojde, ale zájem Spojených států o infrastrukturu v okolí průplavu je zřejmý. Americký federální námořní komisař Louis Sola upozornil, že Panama se v posledních letech přibližuje Číně. Podle něj má Čína díky přímým kontraktům s Panamou i dalšími státy Latinské Ameriky, například s Brazílií, čím dál větší vliv. Sola zdůraznil, že USA by měly v tomto regionu „hrát alespoň důstojnou roli“, pokud nechtějí ztratit strategickou pozici. Panamský průplav, považovaný Americkou společností stavebních inženýrů za jeden ze sedmi divů moderního světa, tak zůstává nejen klíčovým logistickým bodem, ale také symbolem boje o ekonomický a politický vliv mezi USA a Čínou. Vývoj v následujících měsících ukáže, zda Trumpova strategie přinese Spojeným státům větší kontrolu – nebo zda hrozí narušení globální rovnováhy v námořní dopravě.