Spojené státy zažívají vlnu napětí mezi federálními úřady, pracovníky a podniky. V posledních dnech se zejména v Kalifornii staly cílem imigračních razií ICE různé provozovny – od myček aut přes sklady až po stavební firmy. Myčka v Culver City se stala symbolem této situace poté, co se zde konala tisková konference příbuzných zadržených pracovníků. Jejich výpovědi ukazují na osobní i pracovní dopady zásahů. Například Jaslyn Hernandezová popsala, že její otec byl zadržen při práci a následně tak prošvihl její maturitní slavnost. V podobné situaci se ocitla i Noemi Ciau, jejíž manžel byl zadržen při jiné razii. Flor Melendrezová, ředitelka organizace CLEAN Carwash Worker Center, uvedla, že zaměstnanci mají intenzivní obavy a řada podniků zůstává uzavřená kvůli atmosféře strachu. Potvrdila, že bylo zadrženo nejméně 28 lidí, přičemž její skupina dokázala lokalizovat pět z nich pomocí databáze ICE. Zatýkání probíhá nejen v myčkách, ale i v jiných typech provozů, například v obchodech Home Depot či oděvních továrnách. Zdroj: Getty images Společnosti reagují, obavy rostou Federální úřady se podle všeho zaměřují čím dál více na pracoviště jako hlavní cíle vymáhání imigrační politiky, přičemž prezident Trump slíbil „největší deportaci“ v historii USA. V reakci na probíhající operace sdělil na své platformě Truth Social, že ačkoliv rozumí obavám farmářů či hotelového sektoru z nedostatku pracovní síly, prioritou zůstává odstranění kriminálních živlů. Bílý dům zatím neuvedl, jak přesně bude přístup k těmto zásahům změněn. Obavy imigrantských komunit jsou však zřejmé. Průzkum Pew Research z dubna ukázal, že 42 % hispánských dospělých se obává deportace, bez ohledu na svůj právní status. Tyto pocity přetrvávají od období vlády Joea Bidena i první poloviny Trumpova funkčního období. Obavy se promítají i do spotřebitelského chování. Společnosti jako Constellation Brands, která vlastní značky Corona a Modelo, zaznamenávají pokles výdajů. Její výkonný ředitel uvedl, že hispánští zákazníci tvoří až polovinu tržeb z prodeje piva a jejich nejistota má přímý dopad na podnikání. Pokles výdajů a spotřebitelské bojkoty Spotřebitelé omezují výdaje nejen kvůli obavám o zaměstnání, ale i kvůli rostoucímu napětí. CEO Constellation Brands uvedl, že lidé méně cestují, méně chodí do restaurací a méně utrácí za oblečení – a pivo, přestože není na vrcholu priorit, také zaznamenává pokles. Analytici jako Robert Moskow z TD Cowen podotýkají, že firma zatím nevidí zřetelné oživení nákupního chování hispánských spotřebitelů. Společnost Coca-Cola hlásí podobný trend, zejména v oblastech blízko mexicko-americké hranice. Slevový řetězec Burlington Stores pak připomněl, že hispánští zákazníci jsou klíčovým tržním segmentem. Přesto v prvním čtvrtletí roku 2025 zaznamenaly jejich obchody poblíž jižní hranice USA horší výsledky než zbytek řetězce. CEO Michael O’Sullivan se domnívá, že důvody jsou specifické pro pohraniční oblasti a odrážejí obavy obyvatel. Do středu pozornosti se mezitím dostal i Walmart, a to poté, co dědička z rodiny Waltonových zveřejnila celostránkovou inzerci v New York Times, která podporovala hnutí „No Kings“. Inzerát s QR kódem odkazujícím na web organizace vyzýval k masovým protestům proti prezidentovi. Ačkoliv Christy Waltonová podle Walmartu není zapojena do vedení firmy, reakce veřejnosti byla okamžitá – a výzvy k bojkotu značky se rychle rozšířily. Walmart se od inzerátu distancoval s tím, že nebyl autorizován ani schválen společností. Mluvčí uvedl, že Waltonová nemá žádnou roli v řízení firmy a že společnost se soustředí na bezpečnost svých zákazníků a partnerů. Připomněl rovněž, že Walmart (WMT) odsuzuje násilí i poškozování majetku, a to bez ohledu na politické postoje. Společnosti balancují mezi vlivem politiky a požadavky veřejnosti Obavy z politické instrumentalizace značek nejsou nové. Phillip Dickson, CEO konzervativně zaměřené investiční aplikace Monorail, upozornil, že Walmart se může stát dalším příkladem politického střetu. Připomněl situaci z roku 2023, kdy značka Bud Light čelila masivnímu bojkotu kvůli krátké spolupráci s trans influencerem. Podobně se i Target stal terčem hněvu kvůli svým produktům s motivy Pride. Podle Dicksona tyto kauzy ukazují, jak snadno se firmy mohou stát terčem virálních kampaní na sociálních sítích. Atmosféra napětí, v níž se mísí imigrační politika, občanské protesty a podnikatelské zájmy, se tak stává stále komplikovanější. Podniky všech velikostí musí nyní pečlivě vyvažovat mezi právními požadavky, tlakem aktivistů a očekáváním zákazníků. Ať už jde o razie ICE nebo výzvy k bojkotu, jisté je jedno – byznys a politika jsou v USA propojeny víc než kdy dřív. Zdroj: Getty Images