Tento posun v rétorice přinesl určité uvolnění napětí a vedl ke zlepšení tržního sentimentu, což se následně promítlo i do oslabení zájmu o zlato jako bezpečné útočiště.

Spotová cena zlata klesla o 0,5 % na 3 353,17 USD za trojskou unci, zatímco srpnové futures ztrácely 1,1 % a obchodovaly se za 3 369,40 USD za unci v 00:58 ET (04:58 GMT). Zlato tak pokračuje v sestupném trendu, který začal po jestřábích komentářích amerického Fedu na začátku týdne. Ty podpořily posilování amerického dolaru, což je pro zlato, jakožto komoditu obchodovanou v dolarech, negativním faktorem – posilující dolar totiž zvyšuje relativní cenu zlata pro investory držící jiné měny.

Vedle vývoje na měnovém trhu byl pro zlato rozhodující i komunikační signál prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil, že konečné rozhodnutí o případném americkém zapojení do konfliktu s Íránem padne až za dva týdny. Ačkoli tato lhůta může znít konkrétně, trhy ji vnímají s určitou skepsí. Trump totiž v minulosti použil toto časové označení opakovaně – a často bez následného kroku. Například před osmi týdny na dotaz, zda důvěřuje ruskému prezidentovi Putinovi, odpověděl rovněž „za dva týdny“, aniž by později došlo k jasnému vyjádření.

Přesto samotný fakt, že USA odložily bezprostřední rozhodnutí o vojenské akci, působil jako důležitý stabilizační prvek. Trhy si tak mohly na chvíli oddechnout a rizikovější aktiva – jako akcie nebo měny rozvíjejících se trhů – zaznamenaly mírný růst. Tento nárůst chuti riskovat byl jedním z hlavních důvodů, proč zájem o zlato ochladl, ačkoliv izraelsko-íránský konflikt mezitím vstoupil již do osmého dne bez viditelného zmírnění bojů.

Na vývoj zlata zároveň doléhá i přetrvávající nejistota ohledně budoucnosti americké měnové politiky. Jestřábí tón Fedu, který varoval před dlouhodobě zvýšenými inflačními riziky, snižuje pravděpodobnost brzkého snížení sazeb. To je pro zlato nepříznivé, protože kov nenese žádný úrokový výnos a v prostředí vyšších sazeb je jeho držení méně atraktivní. Přestože dolar v pátek mírně oslabil, jeho týdenní bilance zůstává pozitivní, což přispívá ke zbrzdění zlatého růstu.

Vedle zlata klesaly i ceny ostatních drahých kovů. Stříbro ztratilo 1,6 % a obchodovalo se na úrovni 35,765 USD za unci. Měď, jakožto průmyslový kov, rovněž ustoupila – futures na měď na Londýnské burze kovů klesly o 0,3 % na 9 602,05 USD za tunu a americké futures ztratily 0,9 %, uzavírající na 4,7650 USD za libru.

Zvláštní pozornost si ale nadále udržuje platina, která během čtvrtka dosáhla více než čtyřletého maxima. V pátek sice klesla o 1,5 % na 1 282,75 USD za unci, přesto zakončila třetí růstový týden v řadě s celkovým nárůstem o 5,8 %. Od poloviny května je platina na výrazném vzestupu – důvodem je kombinace rostoucí poptávky a klesající nabídky, jak upozornila nedávná zpráva z odvětví.

Tato zpráva vyvolala spekulativní nákupy, kdy investoři rychle vstupovali do dlouhých pozic. Platina je často vnímána jako alternativní bezpečné aktivum a v prostředí, kdy je cena zlata vysoká, nabízí levnější možnost zajištění. Přesto analytici upozorňují, že současný růst může být dočasný a že jeho udržitelnost závisí na vývoji v automobilovém průmyslu, který je největším spotřebitelem tohoto kovu.

Souhrnně lze říci, že trh s drahými kovy momentálně prochází obdobím korekce. Zlato ztrácí svou bezprostřední přitažlivost kvůli kombinaci geopolitického uklidnění a silného dolaru. Platina se dostává do popředí zájmu, ale její růstový příběh zůstává křehký. Investoři budou v příštích dnech sledovat nejen vývoj na Blízkém východě, ale také další vyjádření z Fedu, která mohou významně ovlivnit trajektorii cen drahých kovů.