Klíčové body

Čistý zisk českých bank vzrostl na 27,4 miliardy korun
Příjmy z poplatků a provizí kompenzují pokles úrokových výnosů
Bilanční suma bank narostla o 481 miliard na 11,11 bilionu korun
Největší zisk vykázala Česká spořitelna, nejrychleji rostla Komerční banka

Výnosy z poplatků přebírají hlavní roli

K růstu ziskovosti podle analytiků výrazně přispěly příjmy z poplatků a provizí, které meziročně vzrostly o 1,9 miliardy korun na 16,7 miliardy korun. Zatímco úrokové výnosy bank se meziročně propadly o 32,2 miliardy korun na 113,6 miliardy, celkový zisk z finanční a provozní činnosti se naopak zvýšil o 1,3 miliardy na 61,5 miliardy korun.

<!– DIP popup–>

Analytik XTB Tomáš Cverna upozorňuje, že úrokové výnosy zůstávají pod tlakem, i přes nižší náklady na financování depozit. Banky si však podle něj stále udržují solidní ziskovost díky růstu neúrokových příjmů. Tento posun není jen českým fenoménem – podobný vývoj sledujeme napříč celou Evropskou unií.

Růst bilanční sumy a pozitivní výhled

Dalším důležitým ukazatelem je bilanční suma bank, která ke konci března dosáhla 11,11 bilionu korun, což znamená meziroční nárůst o 481 miliard korun. To ukazuje na celkový růst aktivity a expanze bankovního sektoru v České republice. Výhled do dalších měsíců zůstává podle analytiků pozitivní – banky by měly profitovat nejen z poplatků, ale také ze zvyšující se aktivity na hypotečním trhu, který ožívá s očekáváním poklesu úrokových sazeb.

Výsledky největších hráčů na trhu

Z jednotlivých bank si nejvyšší čistý zisk připsala tradičně Česká spořitelna, a to 5,7 miliardy korun, což představuje jen mírný nárůst o 0,3 %. Výrazněji se dařilo Komerční bance, která meziročně zvýšila čistý zisk o 49,3 % na 4,2 miliardy korun. Dařilo se také ČSOB, jejíž zisk vzrostl o sedm procent na 4,4 miliardy Kč.

Moneta Money Bank vykázala meziroční růst zisku o 14 % na 1,5 miliardy korun. Raiffeisenbank si připsala zlepšení o 21 % na 1,7 miliardy Kč a UniCredit Bank pak hlásí čistý zisk 2,7 miliardy Kč, což je o 4,9 % více než ve stejném období loňského roku.

Zajímavé je, že ačkoli celkový zisk bankovního sektoru rostl jen o 1,5 miliardy korun, některé instituce vykázaly výrazný meziroční skok. To může naznačovat různé strategie v oblasti řízení nákladů, investic či práce s klientelou napříč trhem.

Klíčové trendy a možný vývoj

Výsledky z prvního čtvrtletí ukazují, že banky v Česku se dokáží adaptovat na měnící se tržní podmínky. Pokles úrokových výnosů, který by v jiných obdobích mohl představovat vážné riziko pro ziskovost, je tentokrát do značné míry kompenzován jinými zdroji. To může být výsledek přizpůsobení produktové nabídky, optimalizace poplatkové politiky i zvýšeného zájmu o bankovní služby.

Vzhledem k očekávání snížení úrokových sazeb ze strany ČNB i pokračujícímu oživení v oblasti hypoték a spotřebitelského financování, lze očekávat, že banky si svoji ziskovost udrží i v dalších kvartálech. Klíčovým faktorem bude schopnost nadále zvyšovat výnosy z poplatků a zároveň efektivně řídit náklady.

Přes pozitivní čísla ale nelze přehlížet výzvy, kterým bankovní sektor čelí. Stagnující nebo dokonce klesající úrokové výnosy mohou být dlouhodobě problém, zvlášť pokud se růst poplatků začne narážet na odpor klientů nebo regulační limity. Vysoké úrokové sazby v předchozích letech přinesly bankám dočasně nadstandardní zisky, ale s postupným snižováním sazeb bude tento polštář slábnout. Banky tak budou muset hledat nové cesty k udržení výkonnosti – ať už prostřednictvím digitalizace, vyšší efektivity nebo inovací v produktových řadách.

Zároveň bude klíčové, jak se vyvine makroekonomická situace v Česku i v zahraničí. Rostoucí zadlužení domácností, nejistota ohledně vývoje inflace nebo globální geopolitická rizika mohou ovlivnit chování klientů i stabilitu trhů. Český bankovní sektor je nicméně dobře kapitálově vybaven a zatím odolává tlakům s poměrně silnou bilancí. Pokud si banky zachovají obezřetný přístup k rizikům a zároveň dokáží využít příležitosti v oživené ekonomice, mohou si svou aktuální ziskovost udržet i v dalším období. Sledovat vývoj bude klíčové nejen pro investory, ale i pro širší veřejnost.

Podle aktuálních údajů České národní banky stoupl souhrnný čistý zisk bank a spořitelen v Česku v prvním čtvrtletí meziročně o 1,5 miliardy korun, a dosáhl tak výše 27,4 miliardy korun. Navzdory mírnému poklesu úrokových výnosů se finanční domy dokázaly opřít o jiné zdroje příjmů a zachovat si vysokou ziskovost.Výnosy z poplatků přebírají hlavní roliK růstu ziskovosti podle analytiků výrazně přispěly příjmy z poplatků a provizí, které meziročně vzrostly o 1,9 miliardy korun na 16,7 miliardy korun. Zatímco úrokové výnosy bank se meziročně propadly o 32,2 miliardy korun na 113,6 miliardy, celkový zisk z finanční a provozní činnosti se naopak zvýšil o 1,3 miliardy na 61,5 miliardy korun.<!– DIP popup–>Analytik XTB Tomáš Cverna upozorňuje, že úrokové výnosy zůstávají pod tlakem, i přes nižší náklady na financování depozit. Banky si však podle něj stále udržují solidní ziskovost díky růstu neúrokových příjmů. Tento posun není jen českým fenoménem – podobný vývoj sledujeme napříč celou Evropskou unií.Růst bilanční sumy a pozitivní výhledDalším důležitým ukazatelem je bilanční suma bank, která ke konci března dosáhla 11,11 bilionu korun, což znamená meziroční nárůst o 481 miliard korun. To ukazuje na celkový růst aktivity a expanze bankovního sektoru v České republice. Výhled do dalších měsíců zůstává podle analytiků pozitivní – banky by měly profitovat nejen z poplatků, ale také ze zvyšující se aktivity na hypotečním trhu, který ožívá s očekáváním poklesu úrokových sazeb.Výsledky největších hráčů na trhuZ jednotlivých bank si nejvyšší čistý zisk připsala tradičně Česká spořitelna, a to 5,7 miliardy korun, což představuje jen mírný nárůst o 0,3 %. Výrazněji se dařilo Komerční bance, která meziročně zvýšila čistý zisk o 49,3 % na 4,2 miliardy korun. Dařilo se také ČSOB, jejíž zisk vzrostl o sedm procent na 4,4 miliardy Kč.Moneta Money Bank vykázala meziroční růst zisku o 14 % na 1,5 miliardy korun. Raiffeisenbank si připsala zlepšení o 21 % na 1,7 miliardy Kč a UniCredit Bank pak hlásí čistý zisk 2,7 miliardy Kč, což je o 4,9 % více než ve stejném období loňského roku.Zajímavé je, že ačkoli celkový zisk bankovního sektoru rostl jen o 1,5 miliardy korun, některé instituce vykázaly výrazný meziroční skok. To může naznačovat různé strategie v oblasti řízení nákladů, investic či práce s klientelou napříč trhem.Klíčové trendy a možný vývojVýsledky z prvního čtvrtletí ukazují, že banky v Česku se dokáží adaptovat na měnící se tržní podmínky. Pokles úrokových výnosů, který by v jiných obdobích mohl představovat vážné riziko pro ziskovost, je tentokrát do značné míry kompenzován jinými zdroji. To může být výsledek přizpůsobení produktové nabídky, optimalizace poplatkové politiky i zvýšeného zájmu o bankovní služby.Vzhledem k očekávání snížení úrokových sazeb ze strany ČNB i pokračujícímu oživení v oblasti hypoték a spotřebitelského financování, lze očekávat, že banky si svoji ziskovost udrží i v dalších kvartálech. Klíčovým faktorem bude schopnost nadále zvyšovat výnosy z poplatků a zároveň efektivně řídit náklady.Přes pozitivní čísla ale nelze přehlížet výzvy, kterým bankovní sektor čelí. Stagnující nebo dokonce klesající úrokové výnosy mohou být dlouhodobě problém, zvlášť pokud se růst poplatků začne narážet na odpor klientů nebo regulační limity. Vysoké úrokové sazby v předchozích letech přinesly bankám dočasně nadstandardní zisky, ale s postupným snižováním sazeb bude tento polštář slábnout. Banky tak budou muset hledat nové cesty k udržení výkonnosti – ať už prostřednictvím digitalizace, vyšší efektivity nebo inovací v produktových řadách.Zároveň bude klíčové, jak se vyvine makroekonomická situace v Česku i v zahraničí. Rostoucí zadlužení domácností, nejistota ohledně vývoje inflace nebo globální geopolitická rizika mohou ovlivnit chování klientů i stabilitu trhů. Český bankovní sektor je nicméně dobře kapitálově vybaven a zatím odolává tlakům s poměrně silnou bilancí. Pokud si banky zachovají obezřetný přístup k rizikům a zároveň dokáží využít příležitosti v oživené ekonomice, mohou si svou aktuální ziskovost udržet i v dalším období. Sledovat vývoj bude klíčové nejen pro investory, ale i pro širší veřejnost.