Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na stávající úrovni 3,5 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné a podle analytiků se čekalo, což potvrzuje i fakt, že kurz koruny na něj nijak výrazně nereagoval. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci uvedl, že rada zvažuje všechny možnosti dalšího vývoje, nicméně osobně považuje za pravděpodobné, že sazby zůstanou delší dobu stabilní. Michl zároveň zopakoval, že současná měnová politika musí zůstat přísná, aby se inflace v české ekonomice dlouhodobě udržela blízko cílované dvouprocentní hranice. V květnu činila meziroční inflace 2,4 %, tedy mírně nad cílem, přičemž Michl upozornil na pokračující rizika ve směru vyšší inflace. Ta se týkají především setrvačného růstu cen služeb a zdražování potravin, které zatím nejeví známky zpomalení. Zdroj: Getty Images Pauza, nebo změna směru? Ekonom Petr Dufek z Banky Creditas označil rozhodnutí ČNB za pauzu v dosavadní strategii snižování sazeb, nikoliv její ukončení. Upozornil, že inflace se sice aktuálně nachází blízko cíle, ale je to především díky poklesu cen pohonných hmot a energií. Ve službách a na realitním trhu však tlak na růst cen přetrvává. Právě tento nesoulad byl podle Dufka dostatečným důvodem k přerušení snižování sazeb. Podobně to vidí i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, který upozornil na změnu tónu ze strany ČNB. Podle něj centrální banka zostřila svoji rétoriku, čímž dala jasně najevo, že nás čeká období stabilních sazeb, a není jisté, zda vůbec k dalšímu snižování ještě dojde. Dle jeho slov to může být začátek nové fáze, kdy se měnová politika nebude dále uvolňovat, pokud to vývoj inflace neumožní. Efekt stabilních sazeb na ekonomiku Základní úroková sazba ve výši 3,5 % je platná od začátku května. Nižší byla naposledy v prosinci 2021. Výše této sazby má přímý dopad na finanční životy domácností i firem – ovlivňuje úroky z vkladů, ale i náklady na úvěry. Vyšší úroky znamenají dražší financování pro podniky i pro domácnosti, zejména v oblasti bydlení. Na druhou stranu ale také zvyšují výnosy z bankovních vkladů, což může motivovat k úsporám. Pro domácnosti to znamená složitější přístup k hypotékám či spotřebitelským úvěrům. Pro firmy pak vyšší úroky představují zdražení investičních a provozních úvěrů, což může zpomalit jejich expanzi nebo ovlivnit ochotu investovat. Na druhé straně se však tento přístup ČNB opírá o strategii tlumení inflačních tlaků a upevnění cenové stability v delším horizontu. Vyhlídky na další měsíce Z vyjádření bankovní rady i jednotlivých analytiků vyplývá, že v příštích měsících zůstane měnová politika stabilní, pokud se neobjeví výrazné inflační šoky. Rizika zůstávají zejména v oblasti cen služeb a potravin, která jsou méně citlivá na měnové nástroje a více závislá na strukturálních a globálních vlivech. ČNB tak bude velmi pečlivě sledovat další inflační vývoj, stejně jako reakci domácností a firem. Rozhodnutí bankovní rady dnes zároveň potvrzuje přístup založený na obezřetnosti a postupnosti. Centrální banka si nechává otevřená vrátka nejen pro snížení, ale i pro možné zvýšení sazeb, pokud by si to vyžádal vývoj cen. Guvernér Michl v tomto směru nechtěl předjímat, ale jasně deklaroval, že klíčovým cílem zůstává dosažení a udržení inflačního cíle, a tomu bude podřízena veškerá měnová strategie. <!-- DIP popup--> Zdroj: Pexels Firemní financování je opatrnější Také firmy zůstávají opatrné. Vyšší náklady na provozní i investiční úvěry je nutí přehodnocovat své finanční plány a často odkládat expanzi nebo modernizaci. Zejména menší podniky cítí dopady přísnější měnové politiky silněji, protože nemají takovou rezervu jako větší korporace. Některé firmy se rovněž obracejí na alternativní formy financování, včetně rizikového kapitálu nebo leasingu, aby omezily dopad úrokových sazeb. Co bude sledovat ČNB dál? V následujících měsících bude ČNB bedlivě sledovat nejen vývoj inflace, ale také makroekonomická data týkající se růstu HDP, nezaměstnanosti a mezd. Pokud by například došlo k výraznému zpomalení ekonomiky, mohla by centrální banka opět zvážit uvolnění měnové politiky. Zatím ale platí, že hlavním cílem je stabilizace cen a obnovení důvěry veřejnosti v cenovou stabilitu, která byla v posledních letech několikrát narušena.