Start-up v oblasti obrany s hodnotou 12 miliard eur se stane jednou z nejcennějších technologických skupin v Evropě. Společnost Helsing, zaměřená na obranné technologie a umělou inteligenci, zaznamenala jeden z nejvýznamnějších investičních úspěchů v Evropě. Investiční společnost Prima Materia, kterou založil zakladatel Spotify (SPOT) Daniel Ek, vede novou investici ve výši 600 milionů eur, jež oceňuje mnichovský start-up na přibližně 12 miliard eur. Tento krok upevňuje pozici Helsingu jako jednoho z nejcennějších technologických start-upů na evropském trhu. Helsing se od svého vzniku v roce 2021 rychle transformoval z čistě softwarové firmy na hybridního výrobce AI a hardwaru. Dnes rozvíjí nejen pokročilý obranný software, ale také drony, letadla i ponorky. Nová investice přichází v době, kdy roste poptávka po obranných technologiích – a to nejen kvůli pokračující válce na Ukrajině, ale i celkovému zhoršení globální bezpečnostní situace. Dvojí role Daniela Eka: investor i obhájce evropské bezpečnosti Daniel Ek investoval do Helsingu poprvé v roce 2021, tedy těsně před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu. Jeho společnost Prima Materia se tehdy stala klíčovým podporovatelem začínající firmy. Nyní Ek svoji investici výrazně navyšuje, přičemž zdůrazňuje, že umělá inteligence zásadně mění podobu moderního boje. Podle něj bude budoucnost konfliktů řízena masivním nasazením autonomních systémů a AI. Ek, který stále vede Spotify jako generální ředitel, přiznal, že investice do obranné technologie vyvolala v minulosti kritiku. Odmítá se však nechat odradit: „Jsem stoprocentně přesvědčen, že je to správná věc pro Evropu,“ řekl. Věří, že technologická autonomie a obranná soběstačnost jsou dnes pro evropský kontinent klíčové. Do investičního kola se zapojili i stávající investoři jako švédská obranná skupina Saab, dále fondy Lightspeed Ventures, Accel, Plural a General Catalyst. Celkový kapitál, který společnost dosud získala, tak přesáhl 1,37 miliardy eur. Zdroj: Canva Růst a partnerství v Evropě i na bojišti Helsing dodal Ukrajině tisíce útočných dronů vyráběných ve vlastním závodě v jižním Německu a má zakázky také ve Velké Británii, Švédsku a Německu. V nedávné době firma úspěšně otestovala autonomní vzdušný bojový systém, který spolupracoval s letounem Saab. Firma také představila plány na vývoj flotily bezpilotních sledovacích ponorek, čímž demonstruje ambice stát se klíčovým evropským hráčem v oblasti obranné autonomie. Na rozdíl od řady jiných evropských firem se Helsing profiluje jako společnost, která odmítá prodej velkým zbrojním konglomerátům a má plány na budoucí vstup na burzu. Společnost založili Torsten Reil, bývalý podnikatel v oblasti videoher, Gundbert Scherf, někdejší vysoký úředník německého ministerstva obrany, a Niklas Köhler, výzkumník v oblasti AI. I přes dřívější partnerství například s německou společností Rheinmetall, které bylo oznámeno v roce 2022, spolupráce s tímto gigantem skončila v loňském roce. Helsing však pokračuje v rozvíjení vztahů s jinými strategickými partnery – mimo jiné s francouzskou firmou Mistral, kde se zaměřuje na rozhodovací algoritmy a další AI aplikace pro vojenské nasazení. Nový obranný ekosystém a evropská dominance S oceněním na 12 miliard eur se Helsing dostává mezi pět nejhodnotnějších soukromých technologických firem v Evropě. Jeho hodnota se více než zdvojnásobila oproti předchozímu investičnímu kolu, kdy získal 450 milionů eur. Tím se dostává do konkurence s americkými firmami, jako je Anduril, která nedávno získala 2,5 miliardy dolarů při ocenění 30,5 miliardy dolarů. Zájem investorů o vojenské technologie odráží globální posun v geopolitickém klimatu, kde roste tlak na modernizaci armád a technologickou soběstačnost. Evropa se v tomto směru snaží dohnat náskok Spojených států a zároveň se vymezit proti závislosti na čínských technologiích. Ek tuto vizi sdílí a dodává, že svět je „zkoušen více než kdy jindy“, což urychluje potřebu budovat nový obranný průmysl schopný reagovat na výzvy 21. století. S Helsingem tak nesází jen na technologii, ale také na strategickou nezávislost Evropy. Zdroj: Canva