Rozhovory o přípravě summitu lídrů v Pekingu příští měsíc zmařeny eskalací napětí Evropská unie se rozhodla neuskutečnit plánovaný ekonomický a obchodní dialog s Čínou, který měl tradičně předcházet summitu lídrů obou stran. Podle čtyř zdrojů obeznámených s jednáním je důvodem přetrvávající nespokojenost Bruselu s nedostatkem pokroku v dlouhodobých obchodních sporech. Zrušení tzv. vysokého ekonomického a obchodního dialogu EU–Čína, který měl být odrazovým můstkem pro červencový summit, poukazuje na hlubší strukturální rozdíly, jež se i přes diplomatické snahy Číny nadále prohlubují. Tento summit je přitom v symbolické rovině velmi významný – koná se u příležitosti 50. výročí bilaterálních vztahů. O to výraznější je rozhodnutí EU nepřistoupit na ekonomický dialog, který by normálně sloužil jako přípravná platforma pro dojednání klíčových bodů. Podle vysoce postaveného unijního představitele se EU odmítla účastnit dialogu, pokud z něj nebude vycházet žádná reálná a implementovatelná dohoda. Obchodní napětí mezi Bruselem a Pekingem Napětí mezi EU a Čínou se v posledních měsících stupňuje kvůli řadě ekonomických opatření a protiopatření. Evropská unie například loni uvalila cla na čínská elektrická vozidla, přičemž jako hlavní důvod uvedla rozsáhlé státní dotace, které narušují férovou soutěž. Čína na to reagovala zavedením antidumpingových cel na evropský brandy a zahájením vyšetřování v oblasti vepřového masa a mléčných výrobků, což potenciálně ohrožuje další segmenty unijního vývozu. Brusel navíc nedávno zakázal čínské zdravotnické prostředky ve většině veřejných zakázek a uvalil cla na čínskou překližku z tvrdého dřeva. Tyto kroky Čína vnímá jako formu ekonomické šikany, zatímco EU je hájí jako ochranu proti neférovým praktikám. Další vrstvu napětí přidala omezení vývozu vzácných zemin ze strany Číny, která mají klíčový význam pro evropský průmysl – zejména výrobu elektroniky, elektromobilů a obranných systémů. Peking si i přes tyto rozpory přál uspořádat ekonomický dialog. Podle jednoho z unijních diplomatů však Brusel považoval nabídky za prázdné, protože „nevidíme žádný pokrok v našich jednáních“. Výsledkem je rozhodnutí, které zásadně snižuje šance na dosažení konkrétních dohod během samotného červencového summitu. Symbolické urážky a rozdílné priority Zvláštní pozornost přitahuje i to, kdo Čínu na summitu zastupuje. Navzdory jeho konání v Pekingu a významnému jubileu nedorazí prezident Si Ťin-pching, ale pouze premiér Li Čchi-ťang. V Bruselu to mnozí považují za diplomatické podcenění významu summitu a další projev chladných vztahů. Poslední podobný summit proběhl v prosinci 2023 a byl doprovázen jednáními mezi evropským komisařem pro obchod Valdisem Dombrovskisem a čínským vicepremiérem He Lifengem. Tato jednání se soustředila mimo jiné na otevřený přístup evropských firem na čínský trh, a to především v sektorech jako je vývoz zemědělských produktů, zdravotnických prostředků, kosmetiky a kojenecké výživy. Většina těchto otázek však zůstává podle nejvyšší unijní úřednice Marie Martin-Prat nevyřešená. Na nedávné konferenci v Bruselu uvedla, že „do summitu je třeba udělat ještě spoustu práce“. Dodala, že značná část komplikací souvisí s tím, jak Čína uplatňuje horizontální zákony – například v oblasti regulace dat nebo zákonů o špionáži – což má negativní dopad na zahraniční podniky. Prostor pro pokrok je omezený I přes zjevné neshody se Brusel nevzdává diplomatické linie. Podle mluvčího Evropské komise se EU i nadále připravuje na červencový summit a vede technické rozhovory s čínskou stranou. Komisař Maroš Šefčovič zůstává v pravidelném kontaktu s čínským ministrem obchodu Wang Wentao, přičemž hlavními tématy jsou kontroly vývozu, přístup na trh a obchodní rovnováha. Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na situaci vydalo prohlášení, v němž zdůraznilo, že „prohlubování dialogu a spolupráce mezi Čínou a EU je prospěšné pro obě strany“. Vzhledem k současné nestabilitě globálních vztahů, rostoucímu unilateralismu a ekonomickému nátlaku podle něj dává smysl, aby se Čína a EU pokusily udržet dlouhodobý stabilní vztah. Realita je ovšem taková, že prostor pro skutečný pokrok se stále zmenšuje. Evropa je čím dál méně ochotná tolerovat nerovnováhu ve vztahu s Čínou bez záruky strukturálních změn. Na druhé straně Čína stále trvá na svém modelu státem řízené ekonomiky, což brání hlubšímu sblížení. Absence ekonomického dialogu před summitem tak nepředstavuje jen krátkodobé selhání, ale odráží širší systémovou nedůvěru mezi dvěma mocnostmi, jejichž zájmy a hodnoty se nadále rozcházejí.