Britský, francouzský a německý ministr zahraničí se v pátek setkají se svým íránským protějškem. Diplomatická krize mezi Západem a Íránem eskaluje. V reakci na rostoucí napětí a hrozbu otevřeného vojenského konfliktu se dnes v Ženevě koná mimořádné jednání mezi ministry zahraničí Velké Británie, Francie a Německa a íránským ministrem zahraničí Abbasem Araghchim. Schůzka přichází v době, kdy americký exprezident Donald Trump varoval, že by Spojené státy mohly vstoupit do konfliktu po boku Izraele, čímž by se situace dramaticky vyhrotila. Britský premiér Keir Starmer ve čtvrtek zdůraznil, že je nezbytné hledat řešení prostřednictvím diplomacie. Ačkoliv uznal právo Izraele na sebeobranu, jasně řekl, že cílem musí být deeskalace napětí a zabránění širšímu konfliktu. Evropské vlády proto urychleně připravují nouzové scénáře pro případ americké intervence. Setkání v Ženevě se koná pod hlavičkou formátu E3, tedy skupiny tří evropských signatářů jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Tento formát má za cíl obnovit komunikaci a zamezit dalšímu rozšiřování íránského jaderného programu. Zdroj: Canva Obnovení diplomatického formátu E3 Skupina E3 – tedy Velká Británie, Francie a Německo – byla v minulosti klíčovým aktérem vyjednávání o íránském jaderném programu. Dohoda z roku 2015, známá jako JCPOA, byla považována za významný krok k zajištění stability na Blízkém východě. Situace se však dramaticky změnila v roce 2018, kdy Donald Trump jednostranně oznámil odstoupení USA od dohody. Následovalo pět kol nepřímých rozhovorů s Teheránem, avšak ty byly přerušeny po vojenských útocích Izraele. Jednání v Ženevě má nyní dva hlavní cíle: dohodnout rámec pro obnovené monitorování jaderného programu Íránu a dosáhnout závazku Teheránu ke snížení zásob balistických raket. Obnovení důvěry a návrat k ověřitelným opatřením, jako je přístup mezinárodních inspektorů do jaderných zařízení, jsou zásadní pro snížení napětí. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot označil diplomacii za jedinou cestu k trvalému omezení jaderného a balistického programu Íránu. Význam jednání podtrhuje fakt, že půjde o první schůzku evropských a íránských představitelů na vysoké úrovni od začátku izraelských útoků. Trumpova rétorika a rostoucí riziko konfliktu Napětí v regionu eskalovalo poté, co Donald Trump ve čtvrtek veřejně prohlásil, že USA „mohou vstoupit do války“ na straně Izraele. Tento výrok vyvolal v evropských metropolích značné obavy a přiměl státy jako Británie a Francie jednat rychle. Britská vláda potvrdila, že ministr zahraničí David Lammy se do Ženevy vydal bezprostředně po čtvrtečním jednání s americkým protějškem Marcem Rubiem ve Washingtonu. Obavy z přímé vojenské konfrontace narostly nejen kvůli Trumpovým slovům, ale i kvůli skutečnosti, že Izrael zahájil útoky na Írán jen několik dní před plánovaným šestým kolem diplomatických jednání. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua byl útok nezbytný, aby zabránil Teheránu ve vývoji jaderných zbraní. Evropské země se v tomto kontextu snaží sehrát roli prostředníka a nabídnout diplomatickou alternativu. Cílem není pouze zabránit válce, ale i obnovit důvěru v mezinárodní dohodu, která byla v minulosti oslabena jednostrannými kroky americké administrativy. Zdroj: Canva Evropská diplomacie na tenkém ledě Jednání v Ženevě je z evropské perspektivy nejen otázkou mezinárodní bezpečnosti, ale i zkouškou diplomatické relevance Evropy. Skupina E3 byla v minulosti marginalizována Trumpovou administrativou, která se pokoušela prosadit novou a tvrdší dohodu bez účasti evropských partnerů. Současné setkání tak představuje pokus o návrat k multilateralismu a konstruktivnímu dialogu. Současná iniciativa má šanci uspět pouze tehdy, pokud se Írán otevřeně zaváže k omezení svých jaderných ambicí a zároveň Západ poskytne jasné záruky bezpečnosti. Obnovení inspekcí, snížení napětí a ukončení vojenských akcí na obou stranách by mohlo přinést kýžený obrat. Přesto je situace mimořádně křehká. Každý další incident, politické gesto či provokace může spustit dominový efekt, který přetaví diplomatické úsilí ve vojenskou realitu. Evropa se proto pokouší na poslední chvíli zachránit to, co ještě lze – prostor pro mírové řešení. Jak se celá tato situace bude vyvíjet dále? To je na konci dne otázkou.