Očekávané zveřejnění měsíční zprávy o zaměstnanosti mimo zemědělství v USA vyvolalo napětí na globálních trzích, neboť právě tato čísla mohou zásadně ovlivnit další směřování měnové politiky amerického Fedu. Současně investoři zpracovávali čerstvé rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) ohledně úrokových sazeb a také novinky z oblasti geopolitiky a firemního sektoru.

V úvodu obchodního dne index DAX v Německu mírně oslabil o 0,1 %, zatímco francouzský CAC 40 přidal 0,1 % a britský FTSE 100 vzrostl o 0,2 %. Tento smíšený vývoj ukazuje na nejistotu, která před klíčovými daty převládá. Investoři očekávali, že počet nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělství v USA vzroste o 130 000, což je pokles oproti dubnovému nárůstu o 177 000 míst. Míra nezaměstnanosti by přitom měla zůstat na hodnotě 4,2 % – stejná úroveň jako v předchozích dvou měsících.

Význam těchto dat spočívá v tom, že mohou změnit očekávání trhu ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb. Prudší pokles v počtu pracovních míst by mohl přimět Federální rezervní systém (Fed) k opětovnému zvážení snížení sazeb. Přestože v současnosti trhy neočekávají snížení sazeb dříve než v září, futures na fed funds naznačují 90% pravděpodobnost, že ke snížení v tomto termínu skutečně dojde. Další krok se předpokládá v prosinci, což by mohlo otevřít prostor pro uvolněnější měnovou politiku.

Zároveň trhy zpracovávaly čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky, která podle očekávání snížila úrokové sazby, a to už poosmé od loňského června. Důvodem je klesající inflace v eurozóně a ekonomická nejistota spojená s napětím v globálním obchodě. ECB však zároveň naznačila, že by mohlo jít o poslední snížení v dohledné době. Člen ECB Martins Kazaks v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že banka by si měla ponechat rezervu a nesnižovat sazby při každém zasedání vzhledem k přetrvávající nejistotě.

Z Německa přišla v pátek zpráva, že průmyslová produkce v dubnu meziměsíčně klesla o 1,4 %, čímž zvrátila předchozí růst z března, který činil 2,3 % (původně uváděno 3,0 %). Tato čísla jen posilují obavy z útlumu evropského hospodářství, a to navzdory klesající inflaci.

Geopolitické napětí částečně zmírnila telefonická konverzace mezi Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, která sice nepřinesla zásadní průlom, ale byla vnímána jako signál ochoty obou stran pokračovat v jednáních. K pozitivní náladě přispělo také setkání německého kancléře Friedricha Merze s Trumpem, při němž došlo k dohodě o posílení transatlantické spolupráce.

Pozornost investorů se však upíná i ke korporátní sféře, kde dominovala zejména Tesla. Akcie společnosti ve čtvrtek ztratily více než 14 %, což odpovídá poklesu tržní hodnoty o zhruba 150 miliard dolarů. K propadu přispěl veřejný konflikt mezi generálním ředitelem Elonem Muskem a prezidentem Trumpem, který se týkal daňových a investičních témat. Podle informací Politico Bílý dům naplánoval telefonický rozhovor mezi Muskem a Trumpem, který má napomoci uklidnění situace. Tento vývoj bude pozorně sledován, protože může ovlivnit nejen akcie Tesly, ale i celkové vztahy mezi technologickým sektorem a politickou reprezentací.

Tesla Inc. (TSLA)

Na straně komodit se investoři zaměřili na ceny ropy, které v pátek mírně klesly. Futures na Brent ztratily 0,5 % a obchodovaly se na úrovni 65,02 USD za barel, zatímco WTI klesla na 63,02 USD. Přesto oba ropné benchmarky směřují k prvnímu týdennímu zisku po dvou týdnech poklesu – Brent si od pondělí připsal 2 %, zatímco WTI posílila o 4 %. Pozitivní výhled je podpořen očekáváním nižších globálních zásob, než se původně předpokládalo.

Závěrem lze říci, že evropské trhy zůstávají v defenzivním módu, ale zároveň se nenacházejí v panice. Směs očekávaných dat z USA, proměnlivé měnové politiky centrálních bank a geopolitických signálů udržuje investory v nejistotě. V příštím týdnu bude pozornost upřena zejména na vývoj v USA, a to jak v makroekonomických údajích, tak v technologickém sektoru, jehož výkyvy mohou významně ovlivnit globální sentiment.