Jedním z nejviditelnějších příkladů této transformace je řetězec Vkusno i tochka, který převzal aktivity společnosti McDonald’s (MCD). Jeho generální ředitel Oleg Paroev nedávno varoval prezidenta Vladimira Putina před riziky, která by přinesl návrat zahraničního vlastníka – včetně nutnosti opětovného využívání cizí technologie a infrastruktury.

Putin zareagoval s typickým nadhledem a přislíbil, že jeho vláda najde způsob, jak zablokovat případné zpětné odkupy západních firem, čímž podpořil domácí firmy, které v nových podmínkách zažívají boom. Tím se Moskva definitivně přiklonila k protekcionismu a hospodářskému vlastenectví, což je silný obrat oproti předchozím signálům smířlivosti vůči USA.

Vkusno i tochka jako symbol nové ekonomiky

Společnost Vkusno i tochka, založená bývalým franšízantem McDonald’s Alexandrem Govorem, se rychle stala vlajkovou lodí domácí substituce. Tržby podniku vzrostly na 187 miliard rublů v roce 2024, což je více než dvojnásobek oproti roku 2021. Firma dnes obsluhuje dva miliony zákazníků denně a těží z omezené konkurence a silného vlasteneckého sentimentu.

Zkušenost tohoto řetězce ukazuje, jak se z krizové situace stal růstový katalyzátor. Prázdné regály, které vznikly po exodu západních firem, byly rychle zaplněny novými domácími produkty a značkami. Například výrobce snacků Chernogolovka či producent energetických nápojů LitEnergy vykázali prudké meziroční nárůsty tržeb, přičemž v některých případech šlo až o stovky procent.

Stát jako partner v byznysu

Zásadní roli v transformaci sehrála i vládní podpora, která výrazně zvýšila výdaje na dotace pro firmy čelící západním sankcím. Tyto prostředky pomáhají nejen udržet výrobu, ale také podporují růst v oblastech, které byly dříve silně závislé na dovozu. Mnoho podniků, které ještě nedávno investovaly v zahraničí, nyní reinvestuje doma nebo v „přátelských“ zemích. To vše je součástí širší strategie ekonomického přesměrování Ruska, jež reaguje na nové geopolitické podmínky.

Firmy jako Technonicol, Kursk Electrical Equipment Plant či UZTM-Kartex – dříve odkázané na import ze zemí EU – dnes expandují díky státní podpoře a mění strukturu ruského průmyslu. Podle prezidenta Putina se jedná o historickou příležitost a potvrzení schopnosti ruské ekonomiky přizpůsobit se.

Budoucnost bez Západu?

Zatímco západní společnosti dosud nepodnikly žádné formální kroky k návratu na ruský trh, Moskva se snaží vytvořit právní prostředí, které by znemožnilo jejich comeback. Navrhovaný zákon umožňuje anulovat zpětné odkupy, pokud jejich cena neodpovídá aktuální hodnotě aktiv. Tento krok je podporován nejen největšími firmami, ale i stovkami IT společností, které požadují ochranu před návratem konkurence.

Ruská vláda tak staví na nově vzniklé třídě válečných kapitalistů, kteří vydělávají nejen na trhu, ale i z rozpočtové podpory. Jejich vliv roste, zatímco tradiční oligarchové, často zasažení sankcemi, ustupují do pozadí. Ekonomika je dnes tažená především domácí poptávkou a státními zakázkami, což výrazně mění její strukturu.

Přesto nelze přehlédnout i možné negativní dopady. Protekcionismus může v dlouhodobém horizontu vést k nižší konkurenci, pomalejší inovaci a izolaci trhu. Momentální prosperita některých firem je úzce vázána na mimořádné okolnosti – a otázkou zůstává, jak si povedou, pokud se podmínky opět změní.

Současný vývoj v ruské ekonomice ukazuje, jak hluboké změny může vyvolat geopolitická krize. Odchod západních firem vytvořil prostor pro domácí hráče, kteří nejenže přežili, ale často prosperují. Vkusno i tochka, nástupce McDonald’s, je jen nejviditelnějším symbolem tohoto posunu. Značka se stala úspěšnou nejen díky absenci konkurence, ale také díky vládní podpoře a posunu k vlastenecké hospodářské politice. Stejně jako další nové značky těží z narůstající domácí poptávky, státních dotací a protekcionistických zásahů Kremlu.

Současně ale tento model nese i určitá rizika. Růst je často závislý na mimořádných okolnostech – od války a sankcí až po uměle vytvořené překážky pro konkurenci. V dlouhodobém horizontu tak hrozí, že bez tlaku trhu může dojít k úpadku kvality a omezení inovací.

Putinova strategie však ukazuje jasný cíl: udržet domácí kontrolu nad klíčovými segmenty ekonomiky a minimalizovat závislost na zahraničí. Zda se tento přístup udrží i v případě případného zlepšení mezinárodních vztahů, zůstává otázkou. Zatím ale nová třída „válečných podnikatelů“ těží z prostředí, kde vítězí ti, kdo se nejlépe přizpůsobili realitě izolovaného trhu.