I přes sérii nepříznivých událostí – od geopolitických konfliktů přes rostoucí ceny ropy až po zhoršující se fiskální bilanci USA – zůstávají světové trhy pozoruhodně stabilní. Hlavní akciové indexy v rozvinutých zemích se obchodují poblíž historických maxim, a to navzdory rizikům, která by ještě před pár lety vedla ke zvýšené volatilitě nebo poklesům. Jak je možné, že trhy na hrozby včetně války mezi Izraelem a Íránem, nových cel amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo rostoucího amerického deficitu téměř nereagují? Podle Toma Essayeho, stratéga a zakladatele Sevens Report, je odpověď komplexní, ale klíčová pointa je jasná: trhy si zvykly. Investoři podle něj začínají vnímat některá rizika jako „hluk“, nikoliv jako signály ke změně strategie. Zdroj: Getty Images Konflikt na Blízkém východě a ceny ropy Nejviditelnějším a nejaktuálnějším rizikem byla minulý týden eskalace konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Taková událost by obvykle vedla k výraznému růstu cen ropy a ke strachu z širších dopadů na globální trhy. Futures na ropu West Texas Intermediate skutečně posílily z úrovní pod 60 dolarů za barel v květnu na 75 dolarů v pátek, což by mohlo vyvolat inflační tlaky. Přesto zůstaly trhy klidné. Essaye to vysvětluje tím, že Írán je po letech sankcí slabým exportérem ropy, zatímco Spojené státy jsou naopak čistým vývozcem. Důležitou roli hraje i Saúdská Arábie, která má dostatečné rezervy a mohla by v případě potřeby pokrýt výpadky dodávek. To výrazně odlišuje dnešní situaci od ropných krizí 70. let, kdy měly výpadky na nabídce ropy dramatické globální dopady. Také se zdá, že vojenská převaha Izraele a omezené kapacity Íránu k protiútoku snižují pravděpodobnost dlouhodobé eskalace. Investoři tedy konflikt zatím nevnímají jako systémové riziko, které by ospravedlňovalo rozsáhlejší přesuny kapitálu. Celní válka a fenomén „TACO“ Druhým výrazným rizikem je obchodní politika prezidenta Trumpa, konkrétně jeho hrozba zavést nová cla. Ta by mohla zpomalit globální obchod, snížit růst americké ekonomiky a přispět k vyšší inflaci. Přesto jsou reakce trhů překvapivě vlažné. Podle Essaye je příčinou únava z cel. Investoři už si podle něj zvykli na opakující se vzorce – ostré výhrůžky, tlak na obchodní partnery, ale nakonec žádná dramatická akce. Tato předvídatelnost vedla ke vzniku zkratky TACO – Trump Always Chickens Out, tedy Trump vždycky vycouvá. Trhy se tak zatím příliš neznepokojují, protože většina investorů očekává, že současné hrozby jsou jen součástí politického tlaku a nikoliv skutečná obchodní strategie. Významným milníkem ale zůstává 9. červenec, kdy skončí 90denní odklad zavedení nových cel. Pokud v ten moment skutečně dojde k razantní změně, může se přístup trhů rychle proměnit. Do té doby však převažuje přesvědčení, že žádné zásadní kroky nepřijdou – a trhy zůstávají v klidu. Fiskální deficit a výnosy dluhopisů Třetí oblastí, která by mohla ohrozit stabilitu trhů, je rozpočtová situace USA. Americká vláda stále nenachází cestu ke snižování výdajů a zároveň projednává další rozsáhlý daňový a výdajový balíček. Tato kombinace vyvolává otázky ohledně dlouhodobé udržitelnosti dluhu, zejména s ohledem na aktuální úroveň úrokových sazeb. Zatím ale trhy na americký fiskální deficit nereagují nijak dramaticky. Výnosy 30letých státních dluhopisů sice krátce překročily hranici 5 %, ale následně klesly, což naznačuje, že obavy investorů zatím nejsou výrazné. Essaye připomíná případ britských trhů v roce 2022, kdy návrh rozpočtu premiérky Liz Trussové vyvolal prudký propad cen dluhopisů. Nic podobného se v USA zatím neděje – pokud by ale výnosy 10letých dluhopisů začaly růst směrem k hranici 5 %, byl by to jasný signál, že se důvěra investorů začíná zhoršovat. V takovém případě by mohl následovat výrazný pokles akciových trhů. Ekonomika zpomaluje, ale odolává Posledním faktorem, který by mohl změnit náladu na trzích, je celkové zpomalení americké ekonomiky. Podle aktuálních dat skutečně dochází k určitému útlumu – například index nákupních manažerů Institutu pro řízení dodávek klesl pod hranici 50, což tradičně signalizuje pokles ekonomické aktivity. Navzdory těmto signálům ale zatím nejsou data natolik negativní, aby spustila paniku. Essaye připomíná, že americká ekonomika v posledních letech – včetně pandemie a inflačního období v roce 2022 – prokázala značnou odolnost. Federální rezervní systém podle něj zvládá měnovou politiku dobře a investoři zatím důvěřují jak ekonomice, tak centrální bance. Podtrženo a sečteno – trhy aktuálně ignorují špatné zprávy, protože věří, že žádné z rizik není dostatečně silné, aby narušilo stabilitu systémových aktiv. Tento klid však nemusí trvat věčně. V případě změny některého z klíčových parametrů – jako jsou cla, fiskální vývoj nebo výnosy dluhopisů – se nálada může velmi rychle obrátit. Zdroj: Getty images