Zatímco čínská ekonomika čelí složité kombinaci obchodních konfliktů, poklesu cen nemovitostí a utlumené spotřebitelské důvěry, na trhu s podnikovými dluhopisy se objevuje zvláštní jev: téměř žádné nové případy nesplácení. Podle údajů agentury S&P Ratings se v roce 2025 objevil zatím jen jeden případ takzvaného „prvního defaultu“, což je oproti 16 případům v roce 2024 výrazný pokles. Tento vývoj však neznamená všeobecné zlepšení finančního zdraví firem, ale spíše vládní intervenci, která systematicky brání výskytu nesplácení – především u státních podniků.Namísto volného trhu, jaký se Čína snažila budovat v posledních desetiletích, převládá v současnosti snaha minimalizovat systémová rizika. Vláda tak upustila od dřívějšího trendu přibližování mezinárodním standardům a znovu prosazuje stabilitu prostřednictvím přímých zásahů.Kam se situace vyvine v dalších týdnech a měsících? To v tuto chvíli zůstává otázkou.Návrat k implicitní státní podpořeZatímco ještě v roce 2014 vláda vítala první default jako známku zralosti trhu, dnes činí opak. Dle Charlese Changa z agentury S&P se trh s dluhopisy vzdálil normálnímu fungování a vrátil se k modelu, v němž selhání firem – především těch státních – prakticky není možné. Státní podniky totiž podle oficiálních směrnic dostaly pokyn zajistit nulovou platební neschopnost, což ilustruje změnu v přístupu k řízení rizik.Zatímco v minulosti došlo k určité liberalizaci a rostoucí toleranci k firemním bankrotům, pandemie a rostoucí geopolitická nejistota způsobily obrat. V důsledku toho dnes čínský dluhopisový trh opět připomíná spíše nástroj státní politiky než plně tržní prostředí.Tento přístup má důsledky i pro zahraniční investory – jejich účast na trhu klesla podle odhadů Goldman Sachs na 0,29 %, což je nejméně za více než deset let. Důvěra v transparentnost, likviditu a výnosy tak zůstává nízká, navzdory zdánlivé stabilitě.Chcete využít této příležitosti?Nesplácení nahradila tichá restrukturalizaceAbsence platebních selhání však neznamená, že by čínské firmy neměly problémy. Naopak. Jak uvedl Chang, místo nesplácení dochází k restrukturalizaci dluhů a prodlužování splatností bankovních úvěrů. Část podniků rovněž vyrovnává své závazky pomocí obchodních směnek s opožděnými platbami – tedy skrytými formami platební neschopnosti, které nejsou zachyceny v oficiálních statistikách.To znamená, že celkové riziko v systému zůstává, jen se přesouvá mimo sledovaný trh s dluhopisy. Zatímco agentura S&P dokáže kvantifikovat vývoj v oblasti podnikových obligací, na paralelním bankovním trhu nebo v oblasti krátkodobých směnek panuje výrazná netransparentnost.Je zřejmé, že se vláda snaží zabránit eskalaci problémů tím, že přesouvá zátěž do méně viditelných struktur systému. Tím však zároveň podkopává důvěru v oficiální statistiky, protože ty poskytují pouze částečný obraz skutečného stavu podnikových financí.Státní podniky dominuje trh, ale rizika přetrvávajíTrh s podnikovými dluhopisy je dnes v Číně převážně tvořen státními emitenty, což podle agentury Fitch Ratings i dalších analytiků vede ke zlepšení průměrné úvěrové kvality. Jenže zároveň vytlačuje soukromé firmy a snižuje tržní diverzitu. Pokud by se čínská vláda rozhodla snížit svou podporu, mohl by se počet nesplácení opět dramaticky zvýšit.Z historického hlediska platí, že ve chvílích ekonomické nejistoty roste míra implicitní podpory, což nyní zjevně platí více než kdy jindy. Navzdory tomu však i státní podniky nejsou zcela imunní – v posledních letech se i u nich vyskytly případy selhání, byť ojedinělé.Vedle toho pokračují problémy v oblasti realitního sektoru. Podle údajů S&P dosáhla míra nesplácení v roce 2022 u offshore dluhopisů developerů téměř 28 %, zatímco onshore trh vykázal 10 %. Letos zatím nesplácely své závazky například společnosti Guangzhou R&F a China Grand Automotive, i když čínská metodika je v klasifikaci defaultů mnohem mírnější než ta mezinárodní.Nejde tedy o to, že by se krize vyřešila – spíše byla zamaskována administrativními zásahy a redefinicí selhání. Výsledkem je pokřivený trh, který sice nevykazuje výkyvy, ale také neposkytuje reálný obraz o zdraví podnikové sféry.