Odolá Jay Powell tlaku Donalda Trumpa, aby snížil úrokové sazby v USA?

Předseda Federálního rezervního systému to v těchto dnech nemá ani trochu jednoduché... Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny na svém červnovém zasedání, navzdory sílícímu politickému tlaku prezidenta Donalda Trumpa. Trhy očekávají, že základní sazba zůstane v rozmezí 4,25–4,5 %, a pozornost se soustředí především na komentáře předsedy Jeroma Powella. Trump ve čtvrtek opět vyzval k razantnímu snížení sazeb o celý procentní bod, přičemž Powella označil za „hlupáka“ a dodal, že možná bude muset „něco vynutit“. Přesto se očekává, že Powell bude na tiskové konferenci po zasedání prezentovat opatrný a trpělivý postoj, jak naznačil i Gregory Daco z EY-Parthenon. Zdůrazní přetrvávající nejistotu, které čelí podniky i domácnosti, a neposkytne konkrétní návod na další kroky. Zatímco inflace v květnu rostla pomaleji, než se čekalo (2,4 % oproti očekávaným 2,5 %), jádrová inflace zůstala na 2,8 %, tedy na hodnotě, která stále neospravedlňuje okamžité uvolnění měnové politiky. Inflace a růst bez dramat: USA drží směr Goldman Sachs navzdory nižší inflaci neočekává snížení sazeb až do prosince. Banka mírně zlepšila odhad růstu HDP pro letošní rok z 1 % na 1,25 % a snížila pravděpodobnost recese z 35 % na 30 %. Dle ekonoma Davida Mericlea je dopad cel na ekonomiku menší, než se původně předpokládalo, a rizika zůstávají omezená. Fed tak zůstává v situaci, kdy je ekonomika relativně stabilní, inflace se mírní, ale politické tlaky sílí. Trhy očekávají první snížení sazeb až v září, a to pouze v případě, že se zpomalování ekonomiky potvrdí ve více ukazatelích. Powell se bude snažit zachovat důvěryhodnost banky a ukázat, že její rozhodování není závislé na výrocích prezidenta, ale na tvrdých datech. Bank of England váhá: ekonomika slábne, ale inflace trvá Na druhé straně Atlantiku panuje podobně napjatá situace. Bank of England (BoE) se sejde ve čtvrtek a pravděpodobnost, že by snížila úrokové sazby, se podle trhů pohybuje pouze kolem 10 %. Centrální banka pravděpodobně zachová sazbu na úrovni 4 %, ale bude muset reagovat na kombinaci slábnoucí ekonomiky a přetrvávající inflace. Od května zaznamenala britská ekonomika prudký pokles, nezaměstnanost mírně vzrostla a růst mezd se zpomalil. Navzdory tomu zůstává inflace poměrně vysoká – v dubnu 3,5 %, i když později byla korigována na 3,4 %. Nová čísla za květen se očekávají těsně před zasedáním. Analytici předpokládají, že BoE bude nadále vyčkávat, přičemž jakákoli zmínka o „zlepšující se důvěře“ může být signálem, že v srpnu by ke snížení sazeb skutečně mohlo dojít. Rostoucí ceny ropy v důsledku konfliktu mezi Izraelem a Íránem navíc situaci dále komplikují a prohlubují neshody uvnitř výboru pro měnovou politiku. Švýcarsko a možnost záporných sazeb: návrat ke kontroverzi? Nejradikálnější očekávání míří tentokrát na Švýcarskou národní banku (SNB). Obchodníci na trzích považují za téměř jisté, že SNB ve čtvrtek sníží sazbu z aktuálních 0,25 % minimálně na nulu – a je tu i 30% pravděpodobnost, že se Švýcarsko vrátí k záporným sazbám poprvé od roku 2022. Za tímto výhledem stojí zejména květnová deflace – poprvé po čtyřech letech – a sílící frank jako důsledek globální nejistoty. Švýcarský frank je tradičně považován za bezpečný přístav, což však dále snižuje domácí cenovou hladinu. Analytici se shodují, že SNB pravděpodobně upřednostní měnové uvolnění před devizovými intervencemi, které by mohly vyvolat hněv americké administrativy a zkomplikovat obchodní vztahy. Capital Economics očekává pokles sazeb o 0,5 procentního bodu, přičemž centrální banka bude podle všeho znepokojena rizikem dlouhodobé deflace. Návrat k záporným sazbám by však znovu otevřel debatu o jejich účinnosti a dlouhodobých dopadech, zvláště po osmi letech, kdy Švýcarsko tuto cestu již jednou prošlo. Tentokrát je však výchozí situace jiná – tlak přichází jak z reálné ekonomiky, tak z geopolitiky.