Stále rizikovější světová ekonomika představuje vážný problém

Ztráta důvěry jako důsledek celní války

Trumpův styl vládnutí je charakterizován jako nacionalistický, bezohledný a nepředvídatelný, což se naplno projevuje i v jeho obchodní politice. V podcastu s Paulem Krugmanem zaznělo, že bez předvídatelných pravidel nemůže žádná tržní ekonomika efektivně fungovat. Pokud tato nejistota vychází přímo od globálního lídra, je ohrožena stabilita celého světového hospodářského systému.

Zpráva Světové banky „Global Economic Prospects“ potvrzuje tento trend. Pokud zůstanou cla, která Trumpova administrativa zavedla v květnu, v platnosti po celé prognózované období, dojde ke znatelnému zpomalení globálního růstu. Pro rok 2025 očekává banka růst pouze 2,3 %, což by bylo nejnižší tempo od roku 2008 – s výjimkou krizových let 2009 a 2020. Ani výhled na další období není povzbudivý. Pro roky 2026–2027 se předpokládá růst pouze 2,5 %, což je výrazně pod desetiletým průměrem před pandemií.

Rizika převažují nad možnými pozitivy

Přestože lze v teorii nalézt i pozitivní scénáře – například vznik nových důvěryhodných obchodních dohod či nárůst produktivity díky umělé inteligenci – zpráva Světové banky zdůrazňuje, že rizika jsou převážně negativní. Vysoká míra nejistoty může vést k nižší míře investic a stagnaci mezinárodního obchodu.

K tomu se přidává ztráta důvěry v mezinárodní dohody, jejichž trvanlivost a závaznost se kvůli nevyzpytatelnému přístupu Washingtonu stávají pochybnými. Tento rozklad důvěry následně zvyšuje náklady financování, což prohlubuje fiskální nejistotu a zpomaluje růst. V extrémních případech to může vést až k platební neschopnosti slabších dlužníků, ať už jde o státy nebo soukromé subjekty.

Závažnost situace umocňují další možné šoky – jako jsou klimatické katastrofy nebo vojenské konflikty – které by v již oslabené ekonomické struktuře mohly mít výrazně horší dopady než v minulosti.

Dopady na rozvojové ekonomiky jsou dramatické

Zvláštní pozornost ve zprávě Světové banky zasluhují dopady na rozvojové země. Hlavní ekonom instituce Indermit Gill upozorňuje, že právě tyto ekonomiky ponesou největší břímě současné krize. Zatímco vyspělé země se podle odhadů vrátí na trajektorii před pandemií do roku 2027, rozvojové ekonomiky zůstanou s HDP na obyvatele o 6 % nižším. Pro mnohé z nich to znamená dvě dekády nutné k tomu, aby dohnaly ztráty způsobené rokem 2020.

Jde však o pokračování dlouhodobého trendu. Růst rozvíjejících se ekonomik klesá již tři desetiletí – z 5,9 % v roce 2000 na 3,7 % v roce 2020. Stejně tak klesá i růst globálního obchodu, který ze stejných důvodů ztrácí dynamiku. Tento vývoj přichází v době, kdy se mnohé tyto země již potýkají s rostoucím zadlužením, a jakákoli forma globální nestability jejich situaci jen zhoršuje.

Trumpovy kroky přicházejí po dekádách šoků

To, co činí dnešní situaci ještě obtížnější, je nahromadění krizí v uplynulých dvaceti letech. Od globální finanční krize přes krizi eurozóny a pandemii až po válku na Ukrajině – každá z těchto událostí oslabila důvěru, stabilitu a odolnost ekonomických systémů. Trumpova politika tak není prvním, ale pouze dalším z řady otřesů. Problém je, že přichází ve chvíli, kdy je ekonomika světa zranitelná.

Navíc Trumpova klimatická politika, označující změnu klimatu za mýtus, v dlouhodobém horizontu podkopává další důvěru a mezinárodní spolupráci. Tato ignorace vědeckých faktů navíc podkopává důvěryhodnost Spojených států jako lídra ve světových záležitostech, což dále oslabuje schopnost řešit globální problémy společně.

Světová ekonomika se ocitá na neklidné trajektorii, a to nejen kvůli cyklickým krizím či geopolitickým konfliktům, ale stále více i kvůli destabilizujícím rozhodnutím samotného globálního hegemona – Spojených států. Pod vedením Donalda Trumpa čelí mezinárodní obchodní prostředí nebývalé míře nepředvídatelnosti, která narušuje důvěru, jež je pro tržní ekonomiky klíčová. Tento vývoj se netýká jen USA, ale má potenciál otřást strukturou celého globálního hospodářství.Ztráta důvěry jako důsledek celní válkyTrumpův styl vládnutí je charakterizován jako nacionalistický, bezohledný a nepředvídatelný, což se naplno projevuje i v jeho obchodní politice. V podcastu s Paulem Krugmanem zaznělo, že bez předvídatelných pravidel nemůže žádná tržní ekonomika efektivně fungovat. Pokud tato nejistota vychází přímo od globálního lídra, je ohrožena stabilita celého světového hospodářského systému.Zpráva Světové banky „Global Economic Prospects“ potvrzuje tento trend. Pokud zůstanou cla, která Trumpova administrativa zavedla v květnu, v platnosti po celé prognózované období, dojde ke znatelnému zpomalení globálního růstu. Pro rok 2025 očekává banka růst pouze 2,3 %, což by bylo nejnižší tempo od roku 2008 – s výjimkou krizových let 2009 a 2020. Ani výhled na další období není povzbudivý. Pro roky 2026–2027 se předpokládá růst pouze 2,5 %, což je výrazně pod desetiletým průměrem před pandemií.Rizika převažují nad možnými pozitivyPřestože lze v teorii nalézt i pozitivní scénáře – například vznik nových důvěryhodných obchodních dohod či nárůst produktivity díky umělé inteligenci – zpráva Světové banky zdůrazňuje, že rizika jsou převážně negativní. Vysoká míra nejistoty může vést k nižší míře investic a stagnaci mezinárodního obchodu.K tomu se přidává ztráta důvěry v mezinárodní dohody, jejichž trvanlivost a závaznost se kvůli nevyzpytatelnému přístupu Washingtonu stávají pochybnými. Tento rozklad důvěry následně zvyšuje náklady financování, což prohlubuje fiskální nejistotu a zpomaluje růst. V extrémních případech to může vést až k platební neschopnosti slabších dlužníků, ať už jde o státy nebo soukromé subjekty.Závažnost situace umocňují další možné šoky – jako jsou klimatické katastrofy nebo vojenské konflikty – které by v již oslabené ekonomické struktuře mohly mít výrazně horší dopady než v minulosti.Dopady na rozvojové ekonomiky jsou dramatickéZvláštní pozornost ve zprávě Světové banky zasluhují dopady na rozvojové země. Hlavní ekonom instituce Indermit Gill upozorňuje, že právě tyto ekonomiky ponesou největší břímě současné krize. Zatímco vyspělé země se podle odhadů vrátí na trajektorii před pandemií do roku 2027, rozvojové ekonomiky zůstanou s HDP na obyvatele o 6 % nižším. Pro mnohé z nich to znamená dvě dekády nutné k tomu, aby dohnaly ztráty způsobené rokem 2020.Jde však o pokračování dlouhodobého trendu. Růst rozvíjejících se ekonomik klesá již tři desetiletí – z 5,9 % v roce 2000 na 3,7 % v roce 2020. Stejně tak klesá i růst globálního obchodu, který ze stejných důvodů ztrácí dynamiku. Tento vývoj přichází v době, kdy se mnohé tyto země již potýkají s rostoucím zadlužením, a jakákoli forma globální nestability jejich situaci jen zhoršuje.Trumpovy kroky přicházejí po dekádách šokůTo, co činí dnešní situaci ještě obtížnější, je nahromadění krizí v uplynulých dvaceti letech. Od globální finanční krize přes krizi eurozóny a pandemii až po válku na Ukrajině – každá z těchto událostí oslabila důvěru, stabilitu a odolnost ekonomických systémů. Trumpova politika tak není prvním, ale pouze dalším z řady otřesů. Problém je, že přichází ve chvíli, kdy je ekonomika světa zranitelná.Navíc Trumpova klimatická politika, označující změnu klimatu za mýtus, v dlouhodobém horizontu podkopává další důvěru a mezinárodní spolupráci. Tato ignorace vědeckých faktů navíc podkopává důvěryhodnost Spojených států jako lídra ve světových záležitostech, což dále oslabuje schopnost řešit globální problémy společně.

Tagy: ekonomika