Svět prochází zásadní změnou. Otevřenost trhů a důvěra v multilaterální pravidla ustupují do pozadí. Místo nich nastupuje protekcionismus, bilaterální vyjednávání a mocenská logika nulového součtu. Tento vývoj zasahuje celou globální ekonomiku, ale nejvíce ohrožuje Evropskou unii, která je hluboce integrována do světového obchodu. V sázce je budoucnost 30 milionů pracovních míst a stabilita evropského hospodářství. Přesto může právě tato nejistota vytvořit příležitost – konkrétně pro euro, které může sehrát mnohem výraznější roli v globálním měnovém systému.V současnosti je euro druhou nejpoužívanější měnou na světě. Představuje 20 % světových devizových rezerv, zatímco americký dolar stále dominuje s 58 %. Posílení postavení eura by přineslo hmatatelné výhody: nižší náklady na financování, menší zranitelnost vůči měnovým výkyvům a lepší ochranu vůči sankcím a donucovacím opatřením. To však nebude automatický proces – bude si to vyžadovat úsilí, disciplínu a sjednocený postup členských států.Obchodní váha Evropy jako základ měnové důvěryZásadním předpokladem pro posílení eura je důvěra v geopolitickou roli EU. Evropa je stále největším obchodním partnerem na světě – je číslem jedna pro 72 zemí, které společně tvoří téměř 40 % globálního HDP. Tato obchodní váha se odráží i v používání eura pro fakturaci, které dosahuje přibližně 40 %. EU tak disponuje významnou pákou, kterou by měla mnohem lépe využít – například prostřednictvím nových obchodních dohod a silnějšího hlasu na globálních fórech.Důvěru ve stabilitu měny však zajišťuje i fungování institucí. Evropská centrální banka poskytuje swapové a repo linky klíčovým partnerům, čímž umožňuje hladký přenos měnové politiky i za hranice eurozóny. Přesto nejdůležitější měřítko důvěry leží jinde – v konzistenci politik a ve schopnosti EU plnit své závazky. Analýzy ukazují, že silné institucionální záruky mohou zvýšit podíl měny v devizových rezervách až o 30 procentních bodů. Hospodářská síla jako předpoklad pro globální měnuKaždá globální měna stojí na pevných ekonomických základech. Pro euro je však tento pilíř nejslabší. Růst EU je dlouhodobě podprůměrný, kapitálové trhy roztříštěné a nabídka bezpečných aktiv – tedy kvalitních státních dluhopisů – omezená. Přesto má Evropa v této oblasti určitou výhodu: její celková fiskální pozice je zdravější než u USA. Zatímco americký dluh překračuje 120 % HDP, v EU činí přibližně 89 %.K zásadnímu zlepšení je však třeba podniknout konkrétní kroky. Dokončení jednotného trhu, snížení regulační zátěže a vytvoření skutečné unie kapitálových trhů by otevřely cestu ke zvýšení nabídky bezpečných aktiv. Strategická odvětví, jako jsou zelené technologie nebo obranný průmysl, by mohla být financována společně a tím vytvořit stabilní základ pro větší důvěru investorů.Podle odhadů v EU existuje výrazně méně státních dluhopisů s vysokým ratingem než v USA – jen necelých 50 % HDP oproti více než 100 %. Tento rozdíl oslabuje pozici eura. Společné emise dluhopisů, například k financování obrany, by mohly tuto mezeru zmenšit a posílit euro jako rezervní měnu.Instituce a rozhodování jako klíč k důvěryhodnostiDůvěra v měnu je úzce spojena s důvěrou v instituce, které ji podporují. Evropská unie má výhodu v tom, že její rozhodovací procesy jsou transparentní a inkluzivní. Její struktura sice může být složitá a pro vnější pozorovatele nepřehledná, ale zároveň zajišťuje stabilitu, právní jistotu a rovnováhu sil. Nezávislost ECB a závazek k právnímu státu patří mezi klíčové přednosti, které by Evropa měla aktivně komunikovat navenek.Pro dosažení vyšší efektivity však bude nutné reformovat institucionální rámec EU. Jednomyslnost, která umožňuje jednomu státu vetovat rozhodnutí ostatních, brání Evropě vystupovat jednotně. Zavedení hlasování kvalifikovanou většinou v citlivých otázkách by posílilo schopnost Unie čelit výzvám a mluvit jedním hlasem, zejména ve světových finančních otázkách.Evropa by měla být připravena využít příležitosti, kterou jí nabízí měnící se globální řád. Historie ukazuje, že změna dominantní měny není náhlý zlom, ale postupný proces založený na důvěře, stabilitě a vůli jednat. V tomto smyslu může být euro nejen symbolem, ale i nástrojem evropské strategické autonomie.Evropa na rozcestíSoučasná nejistota není jen hrozbou, ale také impulsem k proměně. Pokud EU dokáže spojit své ekonomické zájmy, geopolitické ambice a institucionální sílu, může se stát jedním z pilířů nového finančního řádu. Klíčem bude nejen připravenost reagovat, ale i ochota jednat v předstihu.Posílení globální role eura by nebylo jen ekonomickým úspěchem. Šlo by o jasný signál, že Evropa je schopna formovat pravidla a chránit své zájmy v dynamickém a fragmentovaném světě. Záleží jen na ní, zda této příležitosti využije, nebo ji nechá promarnit.