Ceny zlata během úterního asijského obchodování mírně poklesly poté, co na začátku týdne prudce vzrostly v reakci na zvýšené geopolitické napětí a pokračující obchodní nejistotu. Investoři začali realizovat zisky po pondělním růstu, který byl poháněn obavami z vývoje ve východní Evropě i na Blízkém východě. Na cenu zlata měla vliv také mírná korekce dolaru, který se po šesti týdnech oslabení začal lehce zotavovat. Zlato tak ustoupilo z nedávných maxim, ale i přes tento pokles si udrželo většinu svých předchozích zisků. Spotová cena zlata se v úterý v 04:32 GMT snížila o 0,6 % na 3 361,24 USD za unci, zatímco futures s dodáním v srpnu klesly o 0,4 % na 3 384,92 USD. V pondělí přitom zlato posílilo o více než 2 %, což odráželo silnou poptávku po bezpečných aktivech v prostředí rostoucí globální nejistoty. Geopolitické napětí žene zlato vzhůru, ale zisky se korigují Za pondělním růstem zlata stály především obavy z vývoje na Ukrajině. Smrtící útok dronů proti ruským cílům, který provedla Ukrajina, vážně narušil mírové rozhovory, které se konaly den předtím. Moskva mezitím neprojevila žádný zájem o příměří a pokračovala ve své agresivní rétorice. Tato situace zvýšila napětí nejen v Evropě, ale i na širší geopolitické scéně. Další silný impuls přišel z Blízkého východu, kde se zdá, že jaderná jednání mezi Spojenými státy a Íránem opět zkrachovala. Prezident Donald Trump otevřeně prohlásil, že Spojené státy nepřijmou žádnou dohodu, která by Teheránu umožnila obohacovat uran. Pokud se tato jednání definitivně rozpadnou, zvýší se pravděpodobnost dalších sankcí a možného konfliktu. V květnu se rovněž objevily zprávy, že Izrael plánuje zaútočit na íránské jaderné zařízení, pokud diplomatické úsilí selže. Zdroj: Getty Images Tato kombinace událostí vytvořila velmi nejisté prostředí, které tradičně nahrává zlatu – tedy aktivu, jež investoři vyhledávají v časech krize. Výrazné pondělní zisky však v úterý přirozeně vedly k určitému vybírání zisků, což spolu s oživením dolaru přispělo k mírnému poklesu. Dolar a dluhopisy ovlivňují trh s drahými kovy Americký dolar v úterý mírně posílil, čímž částečně zatlačil na ceny komodit denominovaných v dolarech. Dolarový index se zotavil ze svého šestitýdenního minima, což vedlo k poklesu zájmu o zlato a další drahé kovy. Futures na platinu klesly o 0,3 % na 1 061,20 USD za unci a futures na stříbro se propadly o 1,1 % na 34,323 USD za unci. Důležitou roli hraje i situace na trhu amerických státních dluhopisů. Ty byly v posledních dnech pod tlakem kvůli obavám z rostoucího veřejného dluhu a kontroverzního návrhu zákona o snížení daní, který získává podporu v Kongresu. Investoři tak hledají bezpečné útočiště nejen kvůli geopolitice, ale i kvůli fiskálním rizikům v USA. Výprodej na dluhopisovém trhu dále zvýšil volatilitu a podporoval zlato, přestože v úterý došlo ke krátkodobému ochlazení. Průmyslové kovy pod tlakem slabé poptávky z Číny Mezi průmyslovými kovy zaznamenala v úterý největší pokles měď. Ceny referenčních futures na měď na Londýnské burze kovů klesly o 0,5 % na 9 550,20 USD za tunu, zatímco americké futures se propadly o 2,5 % na 4,7345 USD za libru. Důvodem byl nečekaně prudký pokles čínského indexu nákupních manažerů (PMI) v květnu. Údaje Caixin PMI ukázaly značné oslabení výrobního sektoru, což vyvolalo obavy ze zpomalení poptávky po kovech, zejména v největší světové ekonomice závislé na exportu a infrastruktuře. Zdroj: Getty Images Nedávná vládní data o PMI přitom už před několika dny naznačovala podobný vývoj, takže nové údaje z privátního sektoru jen potvrdily rostoucí tlak na čínské hospodářství. Oslabující poptávka z Číny je pro měď velmi negativní zprávou, protože tato země zajišťuje přibližně polovinu globální spotřeby tohoto kovu. S pokračující obchodní válkou mezi USA a Čínou se tak přidávají nové vrstvy nejistoty. Výhled zůstává citlivý na politické i ekonomické faktory Zlato se stále nachází v relativně silné pozici, ale investoři pečlivě sledují další vývoj v geopolitické i ekonomické oblasti. Trh bude v následujících dnech reagovat na jakékoli nové zprávy o diplomatických jednáních, pohybech na měnovém trhu i makroekonomických datech, která mohou ovlivnit očekávání ohledně inflace, úrokových sazeb a celkové globální stability.