Podle nové zprávy Evropské centrální banky (ECB) zaznamenalo zlato v roce 2024 významný posun v postavení mezi globálními rezervními aktivy. Díky rekordním nákupům centrálních bank a prudkému růstu ceny se zlato stalo druhou nejvýznamnější devizovou rezervou po americkém dolaru, čímž předstihlo euro. Zlato nyní tvoří 20 % oficiálních rezerv, zatímco euro kleslo na 16 %. Americký dolar si udržel dominantní pozici se 46% podílem.

Zpráva ECB ukazuje, že centrální banky třetí rok po sobě nakoupily více než 1 000 tun zlata – což odpovídá pětině celosvětové roční těžby. Tento nákupní apetit centrálních bank navázal na historická maxima z období brettonwoodského systému, kdy byl dolar směnitelný za zlato. Zásoby zlata nyní dosahují 36 000 tun, jen o 2 000 tun méně než v rekordním roce 1965.

Rekordní ceny zlata a měnová diverzifikace

Jedním z hlavních důvodů vzestupu zlata je strmý růst jeho ceny – v roce 2023 o 30 % a v roce 2024 již o dalších 27 %. Aktuálně dosahuje historického maxima 3 500 USD za trojskou unci. I když zlato nepřináší úrok a jeho skladování je nákladné, zůstává pro centrální banky atraktivní díky vysoké likviditě a odolnosti vůči sankcím i protistranám.

Za růstem poptávky po zlatě stojí i geopolitická rizika a snaha rozvíjejících se ekonomik snížit závislost na dolaru. ECB konstatuje, že invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byla klíčovým bodem, kdy začaly centrální banky z rozvojových zemí výrazně navyšovat zlaté rezervy. Sankce, jako zmrazení finančních aktiv, přiměly mnoho zemí hledat bezpečnější formy uložení svých rezerv.

Geopolitika jako nový motor poptávky

Podle zprávy ECB došlo v pěti z deseti největších ročních nárůstů podílu zlata v rezervách ke konfliktu nebo sankcím právě v tom roce, nebo v roce předchozím. Tato korelace naznačuje, že centrální banky stále více vnímají zlato jako nástroj ochrany před geopolitickým tlakem. Státy jako Indie, Čína, Turecko nebo Polsko patřily v loňském roce mezi největší kupce zlata.

Zároveň se podle ECB přerušila dlouhodobá vazba mezi cenou zlata a reálnými výnosy jiných aktiv. Dříve platilo, že pokud rostly výnosy, cena zlata klesala – ale od roku 2022 tato závislost přestala platit. Investoři tak nyní vnímají zlato především jako zajištění proti politickému riziku, nikoliv jako nástroj ochrany proti inflaci.

Výhled do budoucna

ECB také upozorňuje, že historicky platí, že období vysokých cen vede ke zvýšené těžbě zlata. Pokud tedy zůstane poptávka ze strany centrálních bank nadále silná, může to podpořit další růst globální nabídky. Klíčovým faktorem pro budoucnost však zůstává vývoj mezinárodní politické situace – čím větší bude nestabilita, tím silnější může být poptávka po „bezpečných“ aktivech, jako je právě zlato.

Zlato se tak stalo nejen symbolem důvěry, ale i jasnou odpovědí na svět plný ekonomické nejistoty. Vzhledem k dlouhodobým strukturálním změnám v měnovém systému se jeho význam jako globální rezervy pravděpodobně ještě více upevní.

Zlato se v roce 2024 stalo druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank, čímž předstihlo euro a upevnilo svou roli bezpečného úložiště hodnoty v období globální nejistoty. Rekordní nákupy, které přesáhly 1 000 tun ročně již třetím rokem, a prudký růst ceny na historická maxima odrážejí rostoucí obavy z geopolitických rizik a rostoucí nedůvěru vůči americkému dolaru. Tento vývoj je podpořen zejména ve státech rozvíjejících se trhů a zemích, které čelí nebo očekávají sankce, přičemž Čína, Indie, Turecko a Polsko patří k největším nákupčím. Zlato tak znovu získává status klíčového pilíře měnových rezerv podobně jako v dobách brettonwoodského systému. Současný trend odklonu od dolaru a poptávky po rezervách mimo dosah západních finančních systémů zřejmě jen tak neskončí. Centrální banky po celém světě dávají jasně najevo, že v éře nejistoty sázejí na osvědčené jistoty.