Ceny zlata se v pátek během asijského obchodování dostaly na nejnižší úroveň za poslední čtyři týdny, když investoři reagovali na zklidnění geopolitické situace a zároveň čekali na nové inflační údaje z USA. Spotová cena zlata klesla o 1 % na 3 293,79 USD za unci, což je nejméně od 2. června. Srpnové futures na zlato rovněž oslably o 1,2 % a obchodovaly se za 3 306,70 USD/oz. Tento vývoj znamená, že zlato směřuje k druhé týdenní ztrátě v řadě, a to o více než 2 %. Od svého historického maxima, které zaznamenalo na konci dubna, kleslo již o téměř 6 %. Hlavním důvodem poklesu je zjevná stabilizace napětí mezi Izraelem a Íránem, která byla výsledkem příměří zprostředkovaného americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Přestože dohoda byla původně vnímána jako křehká, situace se v průběhu týdne uklidnila a příměří zůstávalo i ve čtvrtek v platnosti. V důsledku toho se snížil zájem o bezpečná aktiva, jakým zlato tradičně je. Investoři se místo toho zaměřili na rizikovější třídy aktiv, které nabízejí vyšší výnosy v době tržní stability. Zdroj: BurzovniSvet.cz Do hry však vstoupil ještě jeden významný faktor: očekávané zveřejnění indexu cen osobních spotřebních výdajů (PCE), což je inflační ukazatel, který sleduje americký Fed s mimořádnou pozorností. Tento index bude zveřejněn v pátek a trhy očekávají měsíční nárůst o 0,1 %, jak u celkového, tak i jádrového PCE. Na roční bázi se předpokládá zvýšení o 2,3 %, respektive 2,6 % v případě jádrového ukazatele. Tato čísla jsou výraznější než údaje z předchozího roku, což zvyšuje obavy, že inflace by mohla být odolnější, než se původně myslelo. Napětí kolem inflace navíc podporuje i současná neochota Fedu přistoupit ke snížení úrokových sazeb. Šéf centrální banky Jerome Powell během svého vystoupení v Kongresu varoval, že inflační tlak vyvolaný cly by mohl přetrvávat a že Fed musí být opatrný s jakýmkoli uvolňováním měnové politiky. Tato vyjádření přispěla ke spekulacím, že centrální banka nebude spěchat se snižováním sazeb, což je pro zlato, jakožto bezúročné aktivum, nepříznivé. Celou situaci navíc komplikuje politika. Prezident Trump Powella veřejně kritizoval a oznámil, že zvažuje tři až čtyři možné nástupce na jeho místo. Podle zprávy Wall Street Journal by mohl být nový předseda Fedu jmenován již v září, což do měnové politiky USA vnáší další nejistotu. Tento vývoj má potenciál ovlivnit tržní očekávání ohledně budoucího směřování úrokových sazeb, a tím i ceny drahých kovů. Vedle zlata zaznamenaly v pátek pokles i další kovy. Platina klesla o 1,3 % na 1 392 USD za unci, a to navzdory tomu, že ve čtvrtek dosáhla více než desetiletého maxima. I přes páteční pokles však tento kov zůstává za měsíc v plusu o úctyhodných 32 %, což je důkazem jeho silné výkonnosti v posledních týdnech. Stříbro ztratilo 0,6 % a obchodovalo se za 36,375 USD za unci. Na trzích s mědí panovala smíšená nálada – londýnské benchmarkové futures klesly o 0,2 % na 9 891,15 USD za tunu, zatímco americké futures mírně vzrostly na 5,06 USD za libru. Zdroj: BurzovniSvet.cz Další faktor, který ovlivňuje ceny kovů, je síla amerického dolaru. V pátek ráno v asijském obchodování vzrostl dolarový index o 0,1 %, což sice není výrazný pohyb, ale přesto udržel dolar blízko tříletého minima. Silnější dolar zvyšuje relativní cenu komodit pro zahraniční kupce, což má tendenci tlumit poptávku a negativně působit na tržní ceny. Celkově se tedy ceny zlata nacházejí v bodě napětí mezi geopolitickou stabilizací, inflačními obavami a měnovou politikou USA. Zatímco zklidnění situace na Blízkém východě odklání investory od bezpečných přístavů, vyhlídky na přetrvávající inflaci a možné změny ve vedení Fedu vytvářejí prostor pro další volatilitu. Zlato tak zůstává v centru zájmu, i když jeho krátkodobý výhled je zatížen nejistotou.