Klíčové body

Evropský finanční sektor má udržet pozitivní náladu díky silným výsledkům bank
Investoři sledují Unicredit, BNP Paribas a Deutsche Bank v klíčovém týdnu sezóny
ECB pravděpodobně ponechá sazby, ale hrozba Trumpových cel visí ve vzduchu
Deutsche Bank varuje, že trh podceňuje inflační rizika a obchodní napětí

Po sérii relativně klidných dnů se znovu dostává do popředí finanční sektor, a to s plnou silou. Od pondělí se rozjíždí výsledková sezóna velkých evropských bank, přičemž pozornost trhu se bude soustředit nejen na samotné výkazy, ale také na širší makroekonomický rámec, který může zásadně ovlivnit další vývoj. V zákulisí totiž sílí obavy z možné obchodní ofenzivy ze strany prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil vysokými cly na evropské zboží. To vše přichází v týdnu, kdy zasedá Evropská centrální banka – a investoři tak budou hledat indicie, jak by ECB reagovala v případě, že by obchodní válka skutečně vypukla.

Bankovní výsledky jako lakmusový papírek

Evropský finanční sektor se ocitá na klíčové křižovatce. Analytici z Citi označili výsledky za první čtvrtletí za „pozoruhodně odolné“, a trhy nyní doufají, že pozitivní trend vydrží i ve druhém kvartále. Podle predikcí by zisk na akcii indexu Stoxx 600 mohl meziročně růst, a to především díky výkonnosti bank. Ostatní sektory, jako je luxusní zboží, automobilky nebo energetika, naopak vykazují zpomalování ziskovosti, což vytváří tlak na finanční instituce, aby udržely celkovou rovnováhu indexu.

Už ve středu začne sezónu italská UniCredit. Tato společnost se letos těší mimořádnému zájmu investorů – její akcie posílily o více než 50 %. Generální ředitel Andrea Orcel čelí zároveň výzvám souvisejícím s jeho expanzní strategií. Přestože posílil podíl UniCreditu v Commerzbank, nejistota ohledně převzetí Banco BPM přetrvává, poté co italský soud zablokoval další kroky, dokud nebudou splněny specifické podmínky.

Ve čtvrtek se pozornost přesune na BNP Paribas, největší banku eurozóny podle aktiv. Francouzská instituce v minulém kvartále překvapila pozitivně zejména výkonem své investiční divize, i když zároveň mírně snížila svůj cíl ziskovosti. Ve stejný den se do hry vloží i německá Deutsche Bank, která v předchozím období vykázala nejlepší zisk za posledních čtrnáct let. Její šéf Christian Sewing opakovaně vyzývá k tomu, aby Evropa více investovala do vlastního obranného sektoru – ten podle něj představuje nejen geopolitickou nutnost, ale i slibnou příležitost pro růst.

Hra o cla a sazby

Na druhé frontě, té makroekonomické, bude vrcholem týdne čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. Trh očekává, že sazby zůstanou beze změny na úrovni 2 %, ale to neznamená, že by setkání nemělo zásadní význam. Očekává se totiž, že prezidentka ECB Christine Lagardeová naznačí, jak by centrální banka reagovala na případný výpadek obchodních vztahů mezi USA a EU.

Přestože podle zdrojů agentury Reuters pět členů Rady guvernérů ECB nepočítá s tím, že by hrozby prezidenta Trumpa ovlivnily aktuální rozhodnutí, v pozadí visí obava z konkrétního scénáře: pokud by Trump skutečně zavedl 30% cla na evropské zboží, ECB by zřejmě musela reagovat rychlým uvolněním měnové politiky. Analytici se shodují, že by v takovém případě bylo snížení úrokových sazeb téměř nevyhnutelné. Čas pro klidnou analýzu ale nebude dlouhý – po tomto zasedání totiž ECB vstupuje do letního režimu a nebude až do září aktivní.

Chcete využít této příležitosti?

Inflace podceňovaná, trh příliš klidný?

Dalším bodem napětí je inflace. Ačkoliv se inflace v eurozóně v posledních měsících zmírnila, Deutsche Bank varuje před přílišným klidem na trzích. Makroekonomický stratég banky upozorňuje, že inflační rizika jsou nadále „podceňovaná“ a klíčová aktiva vykazují známky „spokojenosti“, která nemusí být opodstatněná. Zvláště pokud dojde na zmíněné obchodní překážky, může se cenová dynamika znovu výrazně změnit.

Klíčovým datem zůstává 1. srpen, kdy vyprší lhůta pro jednání mezi USA a EU o clech. Pokud nedojde k dohodě, může se trh dočkat nečekaně prudké reakce, jak varují ekonomové. Obchodní napětí by totiž zasáhlo nejen exportní sektor, ale mohlo by rovněž narušit důvěru firem v celé Evropě, což by mělo dopady na investice, pracovní trh a další klíčové ekonomické ukazatele.

Co čekat dál?

Evropský trh je tedy tento týden rozkročen mezi dvěma póly – na jedné straně pozitivní očekávání od silných výsledků bank, na druhé straně nejistotu z makroekonomického a geopolitického prostředí. Vývoj v následujících dnech může naznačit, zda trh přejde do klidného letního režimu, nebo jestli se naopak připravíme na podzim plný turbulencí.

Nadcházející týden slibuje pro evropské trhy zásadní dění. Po sérii relativně klidných dnů se znovu dostává do popředí finanční sektor, a to s plnou silou. Od pondělí se rozjíždí výsledková sezóna velkých evropských bank, přičemž pozornost trhu se bude soustředit nejen na samotné výkazy, ale také na širší makroekonomický rámec, který může zásadně ovlivnit další vývoj. V zákulisí totiž sílí obavy z možné obchodní ofenzivy ze strany prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil vysokými cly na evropské zboží. To vše přichází v týdnu, kdy zasedá Evropská centrální banka – a investoři tak budou hledat indicie, jak by ECB reagovala v případě, že by obchodní válka skutečně vypukla. Bankovní výsledky jako lakmusový papírek Evropský finanční sektor se ocitá na klíčové křižovatce. Analytici z Citi označili výsledky za první čtvrtletí za „pozoruhodně odolné“, a trhy nyní doufají, že pozitivní trend vydrží i ve druhém kvartále. Podle predikcí by zisk na akcii indexu Stoxx 600 mohl meziročně růst, a to především díky výkonnosti bank. Ostatní sektory, jako je luxusní zboží, automobilky nebo energetika, naopak vykazují zpomalování ziskovosti, což vytváří tlak na finanční instituce, aby udržely celkovou rovnováhu indexu. Už ve středu začne sezónu italská UniCredit. Tato společnost se letos těší mimořádnému zájmu investorů – její akcie posílily o více než 50 %. Generální ředitel Andrea Orcel čelí zároveň výzvám souvisejícím s jeho expanzní strategií. Přestože posílil podíl UniCreditu v Commerzbank, nejistota ohledně převzetí Banco BPM přetrvává, poté co italský soud zablokoval další kroky, dokud nebudou splněny specifické podmínky. Zdroj: Getty Images Ve čtvrtek se pozornost přesune na BNP Paribas, největší banku eurozóny podle aktiv. Francouzská instituce v minulém kvartále překvapila pozitivně zejména výkonem své investiční divize, i když zároveň mírně snížila svůj cíl ziskovosti. Ve stejný den se do hry vloží i německá Deutsche Bank, která v předchozím období vykázala nejlepší zisk za posledních čtrnáct let. Její šéf Christian Sewing opakovaně vyzývá k tomu, aby Evropa více investovala do vlastního obranného sektoru – ten podle něj představuje nejen geopolitickou nutnost, ale i slibnou příležitost pro růst. Hra o cla a sazby Na druhé frontě, té makroekonomické, bude vrcholem týdne čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. Trh očekává, že sazby zůstanou beze změny na úrovni 2 %, ale to neznamená, že by setkání nemělo zásadní význam. Očekává se totiž, že prezidentka ECB Christine Lagardeová naznačí, jak by centrální banka reagovala na případný výpadek obchodních vztahů mezi USA a EU. Přestože podle zdrojů agentury Reuters pět členů Rady guvernérů ECB nepočítá s tím, že by hrozby prezidenta Trumpa ovlivnily aktuální rozhodnutí, v pozadí visí obava z konkrétního scénáře: pokud by Trump skutečně zavedl 30% cla na evropské zboží, ECB by zřejmě musela reagovat rychlým uvolněním měnové politiky. Analytici se shodují, že by v takovém případě bylo snížení úrokových sazeb téměř nevyhnutelné. Čas pro klidnou analýzu ale nebude dlouhý – po tomto zasedání totiž ECB vstupuje do letního režimu a nebude až do září aktivní. Inflace podceňovaná, trh příliš klidný? Dalším bodem napětí je inflace. Ačkoliv se inflace v eurozóně v posledních měsících zmírnila, Deutsche Bank varuje před přílišným klidem na trzích. Makroekonomický stratég banky upozorňuje, že inflační rizika jsou nadále „podceňovaná“ a klíčová aktiva vykazují známky „spokojenosti“, která nemusí být opodstatněná. Zvláště pokud dojde na zmíněné obchodní překážky, může se cenová dynamika znovu výrazně změnit. Zdroj: Getty Images Klíčovým datem zůstává 1. srpen, kdy vyprší lhůta pro jednání mezi USA a EU o clech. Pokud nedojde k dohodě, může se trh dočkat nečekaně prudké reakce, jak varují ekonomové. Obchodní napětí by totiž zasáhlo nejen exportní sektor, ale mohlo by rovněž narušit důvěru firem v celé Evropě, což by mělo dopady na investice, pracovní trh a další klíčové ekonomické ukazatele. Co čekat dál? Evropský trh je tedy tento týden rozkročen mezi dvěma póly – na jedné straně pozitivní očekávání od silných výsledků bank, na druhé straně nejistotu z makroekonomického a geopolitického prostředí. Vývoj v následujících dnech může naznačit, zda trh přejde do klidného letního režimu, nebo jestli se naopak připravíme na podzim plný turbulencí.