Otevírá nové možnosti produktivity, které byly dříve nepředstavitelné. S tímto rychlým vývojem však přichází i zásadní otázky ohledně podoby práce samotné. Hrozí totiž, že se pracovní prostředí začne utvářet primárně podle toho, co nejlépe zvládají stroje, a méně podle toho, co potřebují lidé pro svůj osobní růst a inovace.

Tuto obavu sdílí i odborníci z oblasti vzdělávání a rozvoje, kteří dnes vedou intenzivní debaty o budoucnosti pracovních modelů. Stojíme totiž na zásadní křižovatce. Rozhodnutí, která dnes padnou, ovlivní to, zda umělá inteligence posílí lidský potenciál, nebo naopak povede k pracovní síle, která sice zvládne ovládat algoritmy, ale bude postrádat klíčové lidské dovednosti – kreativitu, spolupráci a kritické myšlení.

Technologie jako partner, nikoli náhrada

Naštěstí nejde o volbu buď–anebo. Právě naopak: existuje unikátní příležitost navrhnout budoucí podobu práce tak, aby se stala skutečným partnerstvím mezi člověkem a technologií. AI sice zvyšuje produktivitu, ale zároveň může sloužit jako nástroj, který rozšiřuje lidské schopnosti.

Představme si například finančního analytika, který díky umělé inteligenci nejen generuje zprávy, ale dokáže porozumět hlubším souvislostem. Nebo mladého marketéra, který se učí prostřednictvím simulací, v nichž mu AI poskytuje zpětnou vazbu v reálném čase. Nejde o futuristické vize, ale o rozhodnutí, která lze realizovat už dnes. Cílem je navrhovat technologie tak, aby neomezovaly lidský rozvoj, ale umožňovaly ho.

V tomto pojetí se AI nestává pouhým nástrojem pro automatizaci, ale spíše koučem, který podporuje rozvoj dovedností přímo při výkonu práce. To je zásadní rozdíl, který může mít výrazný dopad na způsob, jakým lidé získávají zkušenosti a rozvíjejí se.

Učení skrze zkušenosti a změnu

Dlouhodobě uznávaný model 70-20-10 z oblasti vzdělávání a rozvoje říká, že většina učení (až 70 %) probíhá skrze každodenní zkušenosti. Pouze 20 % se odehrává ve vztazích a 10 % prostřednictvím formálního vzdělávání. Co se ale stane, když AI začne bez námahy poskytovat hotová řešení během několika sekund? Riziko spočívá v tom, že lidé přijdou o důležité příležitosti k praktickému učení – tedy k řešení problémů, ke spolupráci, k selhávání i hledání nových cest.

Učení v éře AI tak nespočívá jen v přidávání nových znalostí, ale i v „odebírání“ – zpochybňování starých návyků a mentálních modelů. Firmy, které tento přístup podporují, často organizují krátkodobé projekty, tzv. gigy, které zaměstnance vytrhnou z jejich běžných rolí a vystaví je novým výzvám. Člen finančního týmu se může zapojit do vývoje produktu, marketingový specialista se seznámí s datovou vědou. Tyto zkušenosti nejenže testují dovednosti, ale také posilují sebevědomí a zvědavost.

Technologie nesmí narušit lidské vztahy

Lidé jsou přirozeně sociální bytosti. Učíme se, rosteme a inovujeme prostřednictvím vztahů s ostatními. Pokud ale technologie začne omezovat mezilidské interakce – například tím, že nahradí osobní kontakt automatizací nebo rozbije přirozené prostředí pro mentoring a spolupráci – může dojít k izolaci a narušení týmové dynamiky, což v konečném důsledku oslabí schopnost inovovat.

Odpovědí není zpomalit rozvoj technologií, ale naopak posílit mezilidské propojení. Vytváření pracovního prostředí bohatého na vztahy buduje důvěru, podporuje otevřenou komunikaci a dává prostor pro neformální interakce, z nichž často vznikají ty nejlepší nápady. Společnosti by proto měly záměrně vytvářet podmínky, které propojují lidi napříč odděleními a podporují společnou kulturu i udržitelné sdílení znalostí.

Podle nedávného výzkumu společnosti Workday 83 % zaměstnanců věří, že umělá inteligence zvýší důležitost lidských dovedností. Emoční inteligence, kreativita a schopnost efektivní komunikace nejsou v tomto světle „pěkným bonusem“, ale nutností pro úspěšné fungování v moderním světě.

Budoucnost práce nepatří technologiím samotným, ale těm, kteří dokážou navrhnout jejich spolupráci s člověkem. Pokud budeme přistupovat k technologiím jako k partnerovi, nikoli náhradě, můžeme vytvořit prostředí, kde lidé i stroje pracují v harmonii, a kde se spojuje produktivita, inovace a naplnění.