Čínské těžební společnosti v posledních letech výrazně zintenzivnily zahraniční investice, přičemž loňský rok se stal z hlediska akvizic nejaktivnějším od roku 2013. Důvodem není jen rostoucí poptávka po nerostných surovinách, ale také sílící geopolitické napětí, které může brzy omezit prostor pro další expanzi. Podle analýzy údajů S&P a Mergermarket bylo v roce 2023 uzavřeno deset transakcí v hodnotě přes 100 milionů dolarů, což je nejvíce za poslední dekádu. Výzkum Griffith Asia Institute pak potvrdil, že čínské investice do zahraniční těžby a infrastruktury loni dosáhly rekordních hodnot.Čína, největší spotřebitel většiny kovů a nerostů na světě, tak pokračuje ve své dlouhodobé strategii zajištění přístupu ke klíčovým surovinám. Nárůst aktivity ale odráží i obavy, že čas pro nové akvizice se krátí – zejména v zemích, jako jsou USA nebo Kanada, kde sílí nedůvěra vůči čínskému kapitálu.Krátkodobé okno příležitostiPodle Michaela Scherba ze skupiny Appian Capital Advisory čínské firmy cítí, že se otevírá „krátkodobá příležitost“, než se podmínky na mezinárodní scéně zhorší. To je důvod, proč v posledních 12 měsících vidíme nárůst aktivity v oblasti fúzí a akvizic.Tento trend se navíc přelil i do letošního roku. Společnost Zijin Mining nedávno oznámila záměr koupit zlatý důl v Kazachstánu za 1,2 miliardy dolarů, což patří mezi největší čínské těžební transakce posledních let. Appian zase v dubnu prodala svůj měděný a zlatý důl Mineração Vale Verde v Brazílii čínské společnosti Baiyin Nonferrous Group za 420 milionů dolarů.Podle Richarda Horrocks-Taylora ze Standard Chartered lze v následujících letech očekávat stabilní úroveň transakční aktivity čínských firem, především díky rostoucí poptávce po technologicky důležitých surovinách, jako je kobalt, lithium nebo vzácné zeminy.Chcete využít této příležitosti?Změna strategie a posun v soutěžiNa rozdíl od minulosti dnes čínské firmy působí mnohem flexibilněji a dynamičtěji. Christoph Nedopil z Griffith Asia Institute upozorňuje, že zatímco projekty v rámci iniciativy Belt and Road jsou dnes často menšího rozsahu, investice do těžby zůstávají vysoké. Tato priorita souvisí se strategickým zaměřením Číny na hi-tech průmysl – výrobu baterií, polovodičů a obnovitelných zdrojů energie.Změnila se také samotná logika rozhodování. Zatímco dříve čínská vláda určovala, která firma se bude účastnit dané akvizice, dnes nechává společnosti soutěžit mezi sebou. To podle Scherba zvyšuje jejich schopnost reagovat na příležitosti a konkurovat západním hráčům. Čínské firmy dnes podle něj nebývají zrazeny strachem ze selhání. Naopak – jsou připraveny přebírat rizika a hrát o strategická aktiva.Stoupající tlak na ZápadVedle obchodní motivace má čínská strategie i geopolitický rozměr. John Meyer z poradenské společnosti SP Angel upozorňuje, že Čína uzavírá dohody s cílem zabránit přístupu Západu k kritickým surovinám, které následně ovládá v celém výrobním řetězci. Jako příklad uvádí lithium, o které čínské firmy projevují agresivní zájem ve chvíli, kdy se objeví nový projekt.Nejaktivnějšími čínskými skupinami jsou dnes firmy jako CMOC, MMG nebo právě Zijin Mining. Ty často financují akvizice prostřednictvím čínských státních bank, které jim poskytují miliardové úvěry. Mnoho těchto peněz směřuje do rozvojových zemí, kde se čínské firmy nebojí vstupovat do složitějších nebo nestabilnějších jurisdikcí.Podle právníka Timothyho Fodena ze společnosti Bois Schiller Flexner, který působí v několika afrických státech, čínské společnosti často akceptují méně výhodné podmínky výměnou za přístup k důležitým surovinám. Například v Mali, kde se vlády snaží získat větší kontrolu nad těžebními aktivy, jsou čínské firmy ochotné přistoupit na tvrdší požadavky, pokud jim to zaručí správu dolů.Západní země jako Kanada nebo Austrálie však reagují rostoucí opatrností. Jak upozorňuje Adam Webb z Benchmark Mineral Intelligence, přístup k těmto surovinám má dnes strategický charakter, což znamená, že každá nová čínská investice je pečlivě zvažována a často blokována.